Věda

Až Slunce naposledy vydechne…

Až Slunce naposledy vydechne…

Myšlenky na to, co se stane, až Slunci dojde palivo, se zdají být předčasné, protože by k tomu mělo dojít až za 5 miliard let. Pro astronomy však poslední okamžiky umírajícího Slunce představují zajímavou teoretickou výzvu.

Podle nejnovějšího teoretického modelu by měl poslední výdech Slunce rozprsknout do okolí komety z Oortova oblaku, kometární „líhně“ ležící za oběžnou dráhou Pluta.

Většina práce dnešních astronomů se neodehrává v pozorovacích kupolích, ale na obrazovkách počítačů. Počítače jsou důležité jak pro analýzu dat získaných nejrůznějšími typy pozorovacích zařízení, tak pro vytváření simulací vesmírných dějů jazykem matematiky.

Mezi přední světové matematické „modeláře“ vesmíru patří i Dimitri Veras, který dnes působí na Astronomickém ústavu univerzity v britském Cambridge.

Společně se svým týmem se Veras nedávno zabýval modelováním důležitého mezikroku v životě hvězd – vzniku červeného obra.

Od kolébky po hrob

Menší hvězdy typu našeho Slunce procházejí během své existence v zásadě pěti hlavními fázemi. Počátkem života hvězdy, jakousi její „porodnicí“, je mezihvězdné zárodečné mračno plynů, z něhož se za šťastných okolností vytvoří protohvězdy. Skutečnou hvězdou se protohvězda stane až po zažehnutí jaderných reakcí, které jsou zdrojem její energie.

Vlny vyzářené energie záhy „odfouknou“ většinu zbytků zárodečného oblaku a mladá hvězda se hvězdou tzv. „hlavní posloupnosti“ (main sequence). Z posledních zbytků zárodečného oblaku, jakéhosi vesmírného „smetí” se postupně zformuje planetární soustava. V této fázi se nachází většina hvězd (včetně našeho Slunce).

Když hvězdě tohoto typu dojde vodíkové palivo, exploduje její jádro a na krátkou dobu se změní v tzv. červeného obra.

Když časem zmizí všechny plyny po explozi, odhalí se jádro, přezdívané bílý trpaslík, který je jakousi hvězdou v „důchodu“.

Poslední kýchnutí Slunce

Během procesu přeměny v červeného obra (tzv. AGB proces) budou tzv. vnitřní planety sluneční soustavy, pravděpodobně včetně Země, vlnou energie zcela pohlceny. Jaký bude mít však exploze vliv na další oblasti sluneční soustavy? I na tuto otázku se s pomocí teoretického modelu snažili odpovědět astronomové pod vedením Dimitrije Verase.

Jak bude Slunce ubývat na hmotnosti, bude klesat jeho gravitace. Díky tomu by mohlo do okolního vesmíru „vypustit“ některé své satelity. Existuje však důležitá podmínka: doba, po kterou bude trvat smrštění, nesmí být delší, než doba oběhu planety okolo Slunce. Neviditelný „provázek“ gravitace tedy bude ke zbytkům Slunce patrně stále poutat jak plynné obry, tak Pluto a jeho měsíce.

Poslední „kýchnutí“ Slunce však podle všeho odnese zdroj většiny komet, tzv. Oortův oblak. A nepomůže mu ani to, že se nachází až za oběžnou dráhou Pluta.

Podle teoretického modelu způsobí smrt Slunce „rozfoukání“ až 20 % jeho hmoty do okolního vesmíru.

Jak kýchají obří hvězdy?

Přeměna hvězd velikosti Slunce v rudého obra je ve srovnání s velkými hvězdami skutečným vesmírným „kýchnutím“. U hvězd s hmotností mezi 7 až 20 násobkem velikosti Slunce, je poslední fází existence tzv. neutronová hvězda. Okolo neutronové hvězdy mohou také obíhat planety, takzvané pulzarové planety.

Podle modelu Dimitri Verase je limit pro budoucí tyto budoucí satelity přesně nastaven již při této dřívější vývojové fázi, tedy přeměně v červeného obra. Gigantické hvězdy o hmotnosti větší než je dvacetinásobek našeho Slunce končí svou „kariéru“ ve vesmíru jako černé díry. Jejich exploze je tak mohutná, že „rozprskne“ své planety do okolí mimo dosah gravitace.

Z takových planet se pak stávají tuláci, putující mezihvězdným prostorem bez toho, aby obíhali nějakou z hvězd.

Více z Věda

Špatný pitný režim může za únavu i zápach z úst

Věda21.9.2021

Virtuplex pomáhá rodinám s vážně nemocnými dětmi

Věda17.9.2021

V Malajsii budou klonovat

Věda14.9.2021

Jde to i bez Slunce?

Věda10.9.2021

Kde se nachází nejsilnější magnetické pole ve vesmíru?

Věda7.9.2021

S globálním oteplováním planety jezera rychle ztrácejí kyslík

Věda3.9.2021

České úspěchy v konžské divočině

Věda31.8.2021

Historie zábavnou formou

Věda27.8.2021

TAVI – Efektivnější výměna srdeční chlopně

Věda24.8.2021
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

Hodinová věž v Mekce: Rekordmanka s největším ciferníkem, observatoří i vědeckým centrem
epochaplus.cz

Hodinová věž v Mekce: Rekordmanka s...

Supermoderní věž se zlatým půlměsícem na vrcholu má...
Tereza Salte si splnila svůj sen o bydlení
iluxus.cz

Tereza Salte si splnila svůj...

Autorka blogu Teraza In Oslo, knih...
Tajemné stíny v ložnici: Kdo postává u našich postelí?
enigmaplus.cz

Tajemné stíny v ložnici: Kdo...

Takzvaný „ložnicový duch“ je prý vůbec nejčastějším...
Astrofotograf Petr Horálek: V Evropě zmizelo hvězdné nebe…
21stoleti.cz

Astrofotograf Petr Horálek: V...

Kdysi stačilo zaklonit hlavu, aby člověk...
Přestává zvládat svoji velkou rodinu
nasehvezdy.cz

Přestává zvládat svoji...

Až příliš dlouho je...
Plněná jehněčí kýta po anglicku
tisicereceptu.cz

Plněná jehněčí kýta po...

U nás její obliba ještě není tak velká, ale v Anglii patří mezi...
Východní filozofie podpořená uměním
rezidenceonline.cz

Východní filozofie podpořená...

Když vstoupíte do tohoto bytu o rozloze tři tisíce metrů...
Ústí nad Labem: Ráj rozhleden a vodopádů střežící vstup do Čech
epochanacestach.cz

Ústí nad Labem: Ráj rozhleden a...

Ústí nad Labem má...
Proč nemá jejich láska žádnou šanci?
nasehvezdy.cz

Proč nemá jejich láska...

Do dalšího vztahu šla...
Dvaadvacet rad k nalezení lásky
panidomu.cz

Dvaadvacet rad k nalezení...

Láska nejsou žádné čáry a my vás o tom přesvědčíme!...
Manžel se zase učí mluvit
skutecnepribehy.cz

Manžel se zase učí mluvit

Když mi volali z nemocnice, že...
Paterčata Dionneova: Život ve výběhu i v domě hrůzy
epochaplus.cz

Paterčata Dionneova: Život ve...

Yvonne, Cécile, Annette, Émilie a Marie. Narodí...