Věda

Až Slunce naposledy vydechne…

Až Slunce naposledy vydechne…

Myšlenky na to, co se stane, až Slunci dojde palivo, se zdají být předčasné, protože by k tomu mělo dojít až za 5 miliard let. Pro astronomy však poslední okamžiky umírajícího Slunce představují zajímavou teoretickou výzvu. Podle nejnovějšího teoretického modelu by měl poslední výdech Slunce rozprsknout do okolí komety z Oortova oblaku, kometární „líhně“ ležící za oběžnou dráhou Pluta.

Většina práce dnešních astronomů se neodehrává v pozorovacích kupolích, ale na obrazovkách počítačů. Počítače jsou důležité jak pro analýzu dat získaných nejrůznějšími typy pozorovacích zařízení, tak pro vytváření simulací vesmírných dějů jazykem matematiky. Mezi přední světové matematické „modeláře“ vesmíru patří i Dimitri Veras, který dnes působí na Astronomickém ústavu univerzity v britském Cambridge. Společně se svým týmem se Veras nedávno zabýval modelováním důležitého mezikroku v životě hvězd – vzniku červeného obra.

Od kolébky po hrob

Menší hvězdy typu našeho Slunce procházejí během své existence v zásadě pěti hlavními fázemi. Počátkem života hvězdy, jakousi její „porodnicí“, je mezihvězdné zárodečné mračno plynů, z něhož se za šťastných okolností vytvoří protohvězdy.
Skutečnou hvězdou se protohvězda stane až po zažehnutí jaderných reakcí, které jsou zdrojem její energie. Vlny vyzářené energie záhy „odfouknou“ většinu zbytků zárodečného oblaku a mladá hvězda se hvězdou tzv. „hlavní posloupnosti“ (main sequence).
Z posledních zbytků zárodečného oblaku, jakéhosi vesmírného „smetí” se postupně zformuje planetární soustava.
V této fázi se nachází většina hvězd (včetně našeho Slunce). Když hvězdě tohoto typu dojde vodíkové palivo, exploduje její jádro a na krátkou dobu se změní v tzv. červeného obra. Když časem zmizí všechny plyny po explozi, odhalí se jádro, přezdívané bílý trpaslík, který je jakousi hvězdou v „důchodu“.

Poslední kýchnutí Slunce

Během procesu přeměny v červeného obra (tzv. AGB proces) budou tzv. vnitřní planety sluneční soustavy, pravděpodobně včetně Země, vlnou energie zcela pohlceny. Jaký bude mít však exploze vliv na další oblasti sluneční soustavy?
I na tuto otázku se s pomocí teoretického modelu snažili odpovědět astronomové pod vedením Dimitrije Verase. Jak bude Slunce ubývat na hmotnosti, bude klesat jeho gravitace. Díky tomu by mohlo do okolního vesmíru „vypustit“ některé své satelity.
Existuje však důležitá podmínka: doba, po kterou bude trvat smrštění, nesmí být delší, než doba oběhu planety okolo Slunce. Neviditelný „provázek“ gravitace tedy bude ke zbytkům Slunce patrně stále poutat jak plynné obry, tak Pluto a jeho měsíce.
Poslední „kýchnutí“ Slunce však podle všeho odnese zdroj většiny komet, tzv. Oortův oblak. A nepomůže mu ani to, že se nachází až za oběžnou dráhou Pluta. Podle teoretického modelu způsobí smrt Slunce „rozfoukání“ až 20 % jeho hmoty do okolního vesmíru.

Jak kýchají obří hvězdy?

Přeměna hvězd velikosti Slunce v rudého obra je ve srovnání s velkými hvězdami skutečným vesmírným „kýchnutím“. U hvězd s hmotností mezi 7 až 20 násobkem velikosti Slunce, je poslední fází existence tzv. neutronová hvězda.
Okolo neutronové hvězdy mohou také obíhat planety, takzvané pulzarové planety. Podle modelu Dimitri Verase je limit pro budoucí tyto budoucí satelity přesně nastaven již při této dřívější vývojové fázi, tedy přeměně v červeného obra.
Gigantické hvězdy o hmotnosti větší než je dvacetinásobek našeho Slunce končí svou „kariéru“ ve vesmíru jako černé díry. Jejich exploze je tak mohutná, že „rozprskne“ své planety do okolí mimo dosah gravitace. Z takových planet se pak stávají tuláci, putující mezihvězdným prostorem bez toho, aby obíhali nějakou z hvězd.

Více z Věda

Altán pro onkologické pacienty jako místo odpočinku

Věda26.2.2021

Bakterie v ústech nejen na obtíž

Věda23.2.2021

Kvůli kovům v rostlinách se spojí vědci z 30 zemí

Věda19.2.2021

Snaha o zdolání „informační blokády“ u pacientů s Parkinsonem

Věda16.2.2021

Honda e: Hračka z Toystory

Věda12.2.2021

Očkování proti chřipce – nedostatek vakcíny

Věda9.2.2021

Nový nízkonákladový depozitář v Čáslavi

Věda5.2.2021

Když se lámou kosti

Věda2.2.2021

Vzácný dar z Izraele

Věda29.1.2021
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

Praktici jsou připraveni, systém nikoliv
21stoleti.cz

Praktici jsou připraveni,...

Snažíme se o systém – březen ale bude čistá...
Léčivé odvary
nasehvezdy.cz

Léčivé odvary

Zima našemu zdraví příliš neprospívá. Takový bylinný čaj...
VIDEO: Nahrávka má zachycovat jezerní monstrum z Kanady
enigmaplus.cz

VIDEO: Nahrávka má...

Záběry zveřejněné na začátku...
Litvínovská chlouba: Kolektivní dům u chemičky
epochanacestach.cz

Litvínovská chlouba:...

Severočeské město Litvínov...
Mormoni: Modlitby, kasina i polygamie
epochaplus.cz

Mormoni: Modlitby, kasina i...

Životy zasvětili odříkávání modliteb a pečlivému...
Art deco, poklad po babičce
panidomu.cz

Art deco, poklad po babičce

Možná právě vaši prarodiče měli nábytek...
Nejen na zámek do Světlé nad Sázavou
epochanacestach.cz

Nejen na zámek do Světlé nad...

Světlá nad Sázavou se...
Mileva Einsteinová se kvůli manželovi vzdala kariéry
epochaplus.cz

Mileva Einsteinová se kvůli...

„Bez tebe postrádám sebedůvěru, potěšení z práce, radost ze života – krátce řečeno:...
Den vzácných onemocnění
21stoleti.cz

Den vzácných onemocnění

Den vzácných onemocnění se koná každoročně poslední...
Únava jako nemoc
panidomu.cz

Únava jako nemoc

Ty tam jsou naštěstí časy, kdy bezradná medicína řešila...
Kávové mlsání
panidomu.cz

Kávové mlsání

Kdo má rád kávu, určitě jí nepohrdne i...
5 skvělých potravin, které zklidní žaludek
nasehvezdy.cz

5 skvělých potravin, které...

Je vám špatně, máte křeče v břiše, nebo vás...