Balkánská kuchyně převažuje od Maďarska přes Rumunsko, Bulharsko, státy dřívější Jugoslávie až po Albánii a liší se především krajovými specialitami.

Její rozmanitost je dána také historicky, když se vzájemně prolínala a ovlivňovala s kuchyněmi italskou, tureckou, maďarskou a rakouskou. Je odlišná i podle místa, odkud pochází – ve vnitrozemí je spíše chudá, na pobřeží bohatá. A čím dál víc na východ, tím je patrnější i vliv Orientu.

Skladba jídelníčku

Balkánské menu začíná různými předkrmy, které mají povzbudit chuť k jídlu – olivami, oříšky, pršutem, salámy, mazlavými sýry a v oleji nebo octu nakládanou zeleninou.

Kompletní předkrmy tvoří pasty ze sýra, maso nebo zelenina, pečený lilek, jídla z vajec a nadívané vinné listy.

Také polévky se považují za předkrm a před hlavním jídlem se podává především masový vývar.

Hlavnímu jídlu vévodí většinou místní ryba, maso či zelenina a oblíbené grilované ražniči a čevapčiči.

Stolování je rituál

K jídlu se servírují saláty a čerstvý chléb, především v Bosně se zase tato jídla zapíjejí kajmakem (druh kyselé smetany). K ragú a jiným minutkám bývají přílohou kukuřice nebo knedlíky. Oblíbené jsou také pokrmy z kotlíku.

Ty se připravují při různých svátcích a společenských oslavách pro větší skupinu stolovníků na otevřeném ohni.

Co je pro balkánskou kuchyni typické?

Na Balkáně se při vaření spotřebuje velké množství tuků a olejů. V rolnických oblastech se používá sádlo vypečené z husy. Na jihu, na Dalmatském pobřeží je zase všudypřítomný olivový olej ze šťavnatých, středně velkých oliv. Bývá okořeněný paprikou a česnekem.

Ve středozemní oblasti se také používá hodně bylin. Mnoho známých bylin roste divoce podél pobřeží a mají proto intenzivnější chuť a vůni, než jakou známe od nás z domova.

Typické pro balkánskou kuchyni jsou majoránka, bazalka, šalvěj, tymián, mateřídouška, rozmarýn a kopr. Do pečiva se přidává také sušené ovoce, mandle, fíky a hrozinky.