Rýma postihne v průběhu roku snad každého. Většina lidí nad ní mávne rukou, maximálně si koupí nosní kapky v lékárně. Rýmu se ovšem nevyplácí podceňovat, její neléčení totiž může mít neblahé následky …
Kdo by to neznal. Kombinace chladného počasí a míst s vyšší koncentrací lidí je prakticky zárukou toho, že rýmu chytíte. Stačí se v zimě projet městskou hromadnou dopravou, nebo zajít do kina. Rýma neboli rhinitis se totiž přenáší kapénkovou infekcí. A tak mnohdy stačí jediné kýchnutí, aby nemocný nakazil osoby ve své blízkosti, třeba kolegy v kanceláři.
Ostatně drobné kapičky nosního sekretu a slin nám ulpívají na rukou a přenášejí se na všechny předměty, kterých se dotýkáme.
Jako průtokový ohřívač
Inkubační doba, tedy čas od nakažení po vypuknutí příznaků, trvá u rýmy přibližně 12 hodin až dva dny, přičemž první 2 až 3 dny je nemocný nejvíce infekční. Rýma se projeví pocitem svědění v nose a kýcháním, přidružit se může i zvýšená teplota a nechutenství. Následně se objeví hojná vodnatá sekrece z nosu, až si člověk připadá jako průtokový ohřívač, která postupně houstne.
Nosní sliznice je překrvená a otéká, což způsobuje ztížené dýchání nosem. Sekret rovněž stéká do úst a dráždí ke kašli. Ucpaný nos nutí nemocného dýchat ústy, což se v noci projeví chrápáním.
Často má také zvětšené spádové uzliny.
S rýmou do práce i do školky
Nejčastěji je rýma způsobena viry, například rhinoviry, coronaviry, virem influenzae A a B a jinými. Pokud je rýma vyvolána adenoviry, které nejčastěji postihují kojence a batolata, může ji doprovázet zarudnutí spojivek, až jejich zánět, a zvýšená produkce slz. Příznaky rýmy obvykle spontánně odezní během 7 až 10 dnů.
Rýmu považujeme za banální onemocnění, málokdo kvůli ní zůstáváme doma v posteli. I děti s ní běžně navštěvují kolektiv.
Někdy se však běžná rýma může zkomplikovat.
Když zelená znamená stopku
Pokud například na sliznici oslabenou viry nasedne infekce bakteriální. Pozná se tak, že se prakticky bezbarvý vodnatý výtok z nosu najednou změní v hustý, žlutě až zeleně zbarvený. V takovém případě je už domácí léčba málo. Je třeba vyhledat lékaře, který předepíše antibiotické kapky do nosu.
Stejně tak je namístě vyhledat lékařskou pomoc, pokud rýma trvá déle než 10 dní, nebo se její příznaky po 5 dnech zhorší. Hrozí totiž i jiné komplikace.
Jaké?
Kladívka v hlavě ukazují na zánět dutin
K rýmě se může přidružit například zánět vedlejších nosních dutin neboli sinusitida. Nejčastěji je postižena dutina kosti čichové, tzv. čichové sklípky, zasažena může být také dutina kosti čelistní, kosti čelní či kosti klínové. Nejvýraznějším příznakem zánětu dutin je velká bolet hlavy, případně zubů. Lékař infekci diagnostikuje poklepem nad postiženou dutinou, který bývá bolestivý.
Onemocnění je doprovázeno sekrecí z nosu, často hnisavou. Nemocný má zpravidla také postižený čich (naštěstí jen dočasně), horečku a může ho bolet i ucho.
Diagnóza se potvrzuje RTG snímkem či ultrazvukem, léčí se antibiotiky.
Bolavé ucho u dětí nepodceňujte!
Další komplikací rýmy je zánět středního ucha. Ten postihuje zejména malé děti mezi 6 měsíci až 3 roky věku. Mají totiž kratší Eustachovu trubici (spojuje nosohltan s dutinou středního ucha), kvůli čemuž se jim viry rýmy snadněji dostanou do ucha.
Zánět se projeví bolestí a tlakem v (zpravidla pouze jednom) uchu způsobenými přebytečnou tekutinou, jež tlačí na ušní bubínek, dočasným zhoršením sluchu, zvýšenou teplotou až horečkou, nechutenstvím a nespavostí. V takovém případně není radno odkládat návštěvu ORL, kde lékař podle nálezu nasadí léčbu antibiotickými ušními kapkami, případně propíchne bubínek, aby umožnil vytékání hnisu.
Časté záněty středouší bohužel mnohdy vedou k následným problémům se sluchem.
Vykašláváte hlen? Máte bronchitidu
Infekce se z nosu může rozšířit také do oblasti dolních cest dýchacích a sednout třeba na průdušky. Akutní zánět průdušek neboli bronchitida se projevuje zpočátku suchým dráždivým, později vlhkým kašlem, bolestí za hrudní kostí a vykašláváním žlutých nebo zelených hlenů. Přidružit se může také horečka, bolest hlavy či krku, dušnost a únava.
Ohrožující je onemocnění zejména pro lidi trpící srdeční chorobou, onemocněním plic či astmatem.
Nemoc se léčí zejména symptomaticky, v případě bakteriální infekce předepíše lékař antibiotika.
Správné smrkání je základ
Rýma není závažné onemocnění, k jejímu úspěšnému vyléčení většinou stačí dostatečné smrkání, nejprve jednou nosní dírkou, pak druhou. U malých dětí, které smrkat neumějí, se doporučuje využívat odsávačky. Po smrkání je důležité použitý papírový kapesník hned vyhodit a opláchnout si ruce.
Na uvolnění ucpaného nosu dobře zabírají volně prodejné nosní kapky, ovšem nesmějí se používat déle než týden (u dětí méně), protože jinak paradoxně způsobují otok nosní sliznice.
Dobrou službu odvedou také kapky na bázi mořské soli či nosní konvička.
Strašák jménem chronická rýma
Aby se člověk rýmě vyhnul, je dobré posilovat imunitu otužováním, zdravou stravou s dostatkem vitaminů a pohybem. Doporučuje se také vyhýbat se úzkému kontaktu s nemocným. Rýmu není každopádně radno nechat přerůst do chronického stadia.
Mezi příčiny jejího vzniku patří kromě neléčené rýmy a nadměrného užívání nosních kapek také alergie, hormonální změny, polypy či zvýšená dráždivost nosní sliznice.
Rozlišujeme několik typů chronické rýmy.
Hrozí ztráta čichu i chuti
Při hypertrofické rýmě musí postižený, trpící dlouhodobou neprůchodnost nosních dírek, dýchat téměř jen ústy. Kvůli tomu postupně ztrácí čich a často i chuť. Tento typ rýmy může rovněž zapříčinit rozvoj astmatu či poruch sluchu. Oproti tomu atrofická rýma se projevuje spíše pocitem suchého nosu a pálením v nose, často doprovázeným krvácením z nosu.
Nepříjemným vedlejším jevem tohoto typu chronické rýmy je i četný výskyt bolestí hlavy a migrén. Takže ač je rýma banálním onemocněním, není radno ji podceňovat.
Vždy je lepší ji doléčit.
Facebook
Twitter
RSS