Historie

Bitva na Vítkově: Malá šarvátka s obrovským významem

Bitva na Vítkově: Malá šarvátka s obrovským významem

Měla to být hračka. Skupina rytířů vyjede na Vítkov a rozpráší obranu dvou srubů. Jenže husité se nenechají zastrašit a srdnatě se brání. Křižákům je navíc na úzkém svahu hory nějak těsno. Propadají panice, která záhy zachvátí celé vojsko!

Když to nejde po dobrém… Po dohodě s papežem vyhlašuje římský král Zikmund Lucemburský (1368–1437) v březnu 1420 křížovou výpravu proti Čechám. Je nejvyšší čas ten „husitský vřed“ vypálit. Bratr Václava IV. (1361–1419) postupuje s rozvahou. V dubnu rozbije svůj hlavní stan v Kutné Hoře a pomalu utahuje smyčku kolem Prahy.

Důležitá skulinka

Zmocní se Loun, Mělníka a Litoměřic. České metropoli mezitím přispěchá na pomoc Žižkovo vojsko a několik dalších husitských armád. Na konci června 50 000 křižáků Prahu neprodyšně obklíčí. Vlastně… Až na jednu malou, ale důležitou skulinku: Špitálské pole (dnešní Karlín) s blízkým vrchem Vítkovem, kudy je město zásobováno. Aby Zikmundovi muži tuto důležitou trasu nezabrali, zbudují pražané na Vítkově dva pevnostní sruby, obehnané příkopem a zídkou.

Zastírací manévr

Lucemburka tlačí čas. Živit tak početnou armádu stojí spoustu peněz. Místo zdlouhavého dobývání se rozhodne Prahu vyhladovět. 14. července 1420 proto zaútočí část křižáků v prostoru Špitálského pole. Záhy však husité zjišťují, že jde pouze o zastírací manévr. Hlavní úder Zikmundovi rytíři vedou na vítkovské pevnůstky, které údajně brání jen 26 mužů a tři ženy (jiné zdroje uvádějí 60 mužů). I ti však dokážou nepřítele zastavit.

Ústup se mění v úprk

Na úzkém hřebeni hory totiž nemohou těžkooděnci uplatnit výhody své zbroje. A když už to vypadá, že obránci přece jen padnou, objeví se nečekaná pomoc – Žižkovi pěšáci. Rytíři se snaží ustoupit, což se jim ale kvůli nedostatku volného místa nedaří. Propuká mezi nimi panika. Chaos, který svým útěkem vyvolají, se postupně přenese i na hlavní část křižácké armády na Špitálském poli. Netrvá to dlouho a všichni žoldnéři se v podstatě rozprchnou. „Srážka nevelká nasazením jednotek, trváním, počtem padlých, vlastně bitka lokálního charakteru, rozhodla o úplném nezdaru první protihusitské kruciáty,“ líčí současný autor Petr Hora-Hořejš.

Více z Historie

OPERACE TELEMARK – Velkolepé plány Němců zkřížil Einstein!

Historie18.9.2020

Sověti platili za Pepsi Colu ponorkami

Historie16.9.2020

Jízdárna ve Světcích: Čím se Windischgrätz chlubil hostům?

Historie11.9.2020

Vojevůdce Attila, jeho jméno rezonuje dodnes, přesto je zahalen tajemstvím

Historie10.9.2020

Zákeřný Bagoás: Usiloval o život třem panovníkům!

Historie9.9.2020

Smutný osud Miklóse Horthyho: Nejprve zajat nacisty, poté Američany!

Historie4.9.2020

Pomohl Napoleon na svět konzervám?

Historie2.9.2020

3x nejodvážnější váleční psi

Historie1.9.2020

10 VĚCÍ, KTERÉ JSTE NEVĚDĚLI O… císařovně Kateřině Veliké

Historie28.8.2020
Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat