Historie

Bitva na Vítkově: Malá šarvátka s obrovským významem

Bitva na Vítkově: Malá šarvátka s obrovským významem

Měla to být hračka. Skupina rytířů vyjede na Vítkov a rozpráší obranu dvou srubů. Jenže husité se nenechají zastrašit a srdnatě se brání. Křižákům je navíc na úzkém svahu hory nějak těsno. Propadají panice, která záhy zachvátí celé vojsko!

Když to nejde po dobrém… Po dohodě s papežem vyhlašuje římský král Zikmund Lucemburský (1368–1437) v březnu 1420 křížovou výpravu proti Čechám. Je nejvyšší čas ten „husitský vřed“ vypálit. Bratr Václava IV. (1361–1419) postupuje s rozvahou. V dubnu rozbije svůj hlavní stan v Kutné Hoře a pomalu utahuje smyčku kolem Prahy.

Důležitá skulinka

Zmocní se Loun, Mělníka a Litoměřic. České metropoli mezitím přispěchá na pomoc Žižkovo vojsko a několik dalších husitských armád. Na konci června 50 000 křižáků Prahu neprodyšně obklíčí. Vlastně… Až na jednu malou, ale důležitou skulinku: Špitálské pole (dnešní Karlín) s blízkým vrchem Vítkovem, kudy je město zásobováno. Aby Zikmundovi muži tuto důležitou trasu nezabrali, zbudují pražané na Vítkově dva pevnostní sruby, obehnané příkopem a zídkou.

Zastírací manévr

Lucemburka tlačí čas. Živit tak početnou armádu stojí spoustu peněz. Místo zdlouhavého dobývání se rozhodne Prahu vyhladovět. 14. července 1420 proto zaútočí část křižáků v prostoru Špitálského pole. Záhy však husité zjišťují, že jde pouze o zastírací manévr. Hlavní úder Zikmundovi rytíři vedou na vítkovské pevnůstky, které údajně brání jen 26 mužů a tři ženy (jiné zdroje uvádějí 60 mužů). I ti však dokážou nepřítele zastavit.

Ústup se mění v úprk

Na úzkém hřebeni hory totiž nemohou těžkooděnci uplatnit výhody své zbroje. A když už to vypadá, že obránci přece jen padnou, objeví se nečekaná pomoc – Žižkovi pěšáci. Rytíři se snaží ustoupit, což se jim ale kvůli nedostatku volného místa nedaří. Propuká mezi nimi panika. Chaos, který svým útěkem vyvolají, se postupně přenese i na hlavní část křižácké armády na Špitálském poli. Netrvá to dlouho a všichni žoldnéři se v podstatě rozprchnou. „Srážka nevelká nasazením jednotek, trváním, počtem padlých, vlastně bitka lokálního charakteru, rozhodla o úplném nezdaru první protihusitské kruciáty,“ líčí současný autor Petr Hora-Hořejš.

Více z Historie

Vtipálek proslavil bezejmenný dům

Historie9.4.2021

Chránily Egypťany na onom světě mumie psů?

Historie7.4.2021

Skandál, který otřásl celou britskou vládou

Historie5.4.2021

Ukusovali varjažští gardisté z císařského pokladu?

Historie1.4.2021

Stal se král Jiří I. náhodnou obětí vraha?

Historie26.3.2021

Vojta Náprstek vyjednával mír s indiány

Historie24.3.2021

Zdobí šumavskou krajinu umrlčí prkna?

Historie19.3.2021

Solivar v Arc-et-Senans: Ideální továrna potěšila krále

Historie17.3.2021

Postavili Slované velkoměsto o 500 domech?

Historie12.3.2021
Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články