Když na počátku 20. let minulého století přijímá čs. ministerstvo zdravotnictví nového referenta, nemůže mít šťastnější ruku.
Vystudovaný lékař a rodák z východočeské Chocně Karel Driml (1891–1929) od své promoce v roce 1914 působil pět let jako asistent bakteriologického oddělení Hlavova patologicko-anatomického ústavu, ale to nejsou jediné zkušenosti, které může nabídnout.
„Studoval organizaci veřejného zdravotnictví na Univerzitě Johna Hopkinse v USA a také v Kanadě, Anglii i Francii,“ ví se o něm.
Pianista jako vzor
Zdravotnická osvěta se stává náplní Drimlova života…„Nikoli příkazy a zákazy, jen výchova, začínající v nejútlejším věku, může lidu ukázat cestu, aby žil zdravě a varoval se nemocí, vymanit jej z tísnivého prostředí sociální bídy, alkoholismu, nevědomosti a nečistoty,“ hlásá.
Uvědomuje si, že nejlepší je působit nenápadně a nic nevnucovat…Vzorem pro něj zůstává kampaň Rockefellerovy nadace pro boj proti tuberkulóze a také francouzský publicista Henry de Graffigny (1863–1934), jenž využívá ke zdravotní osvětě tradiční postavičku Guignola, obdobu českého Kašpárka.
Driml na to ale chce jít po svém. „Film, obrázek a slovo musí zachytiti to, co jest vlastním naší povaze, našemu životu a našemu prostředí,“ připomíná.
Neúnavně přispívá do časopisů Výživa, Zdraví lidu nebo Hygiena, organizuje hygienickou expozici na Pražských veletrzích a sepisuje články do Národních listů, kromě toho zásobuje tisk básničkami a povídkami na téma zdravotnické prevence.
Bacilínek vede
Karel Driml pochází z loutkářského kraje. „Loutkové divadlo působí na cit stejně jako na rozum, obrazem i slovem, nápodobou i myšlenkou,“ uvědomuje si, a tak se postupně stává autorem desítek divadelních her pro živé herce i pro loutky.
Po celé republice se hraje Začarovaná země s námětem boje proti tuberkulóze, Brok a Flok o vzteklině nebo protialkoholický Špiritár, pekelný alchymista.
Nejslavnějším Drimlovým kusem se ovšem stává veršovaný Bacilínek z roku 1922, který se pak v českých školách hraje až do 60. let.
Obálku prvních knižních vydání i první loutky Bacilínka navrhuje tehdejší šéf výpravy Národního divadla Karel Štapfer (1863–1930).
