Světové dějiny jsou plné zamilovaných příběhů. Některé skončily šťastně, jiné měly tragickou tečku. Ten, jehož hrdinou je německý radiolog Carl Tanzler, patří zcela jistě do kategorie těch nejbizarnějších.
Začíná v nemocnici v Key West na Floridě 22. dubna 1930. Tehdy na oddělení pro nemocné tuberkulózou Carl Tanzler (1877–1952) poprvé spatří Marii Elenu Milagru de Hoyosovou (1909–1931), jednadvacetiletou Hispánku.
Postarší radiolog je krásou mladé, těžce nemocné dívky doslova uhranut. I když jí vyznává lásku, jeho city nejsou opětovány. Za rok a půl Marie umírá. Tím ale ponurá love story nekončí.
Potrhlý se svolením její rodiny pro ni vybuduje mauzoleum, ve kterém tráví veškeré volné chvíle. Vyznává jí lásku, nosí květiny, dokonce dá do posmrtného příbytku zavést i telefon. Pravidelné návštěvy však Tanzlerovi brzy přestanou stačit.
V dubnu 1933 se tak rozhodne udělat další krok v jejich vztahu. Její rozkládající se tělo si tajně odnese domů. Hnijící ostatky potírá nejrůznějšími mastmi, roztoky a chemikáliemi. Mrtvolný zápach se pokouší přehlušit silnými parfémy. S postupujícím rozkladem pak nabírají jeho metody na extrémnosti.
Děsivá panenka
Kosti sváže strunami od piana. Místo očí vloží do propadlých důlků skleněné repliky. Hnijící kůži nahradí hedvábím, namočeným ve vosku a sádře. Z vlasů, které mu Elenina matka daruje po pohřbu, vytvoří pro její dceru paruku.
Aby udržel její tvar, naplní břicho a hrudník hadry. Podle některých zdrojů navíc Tanzler vloží Eleně mezi nohy trubičku, která mu slouží jako falešná vagina k uspokojení jeho choutek. O rozpadající se mrtvolu ženy svého srdce pečuje více než sedm let.
V říjnu 1940 je však jejich společné soužití odhaleno Eleninou sestrou Florindou. Carl Tanzler je zatčen a obviněn z ničení hrobu a krádeže těla. Za mřížemi nakonec moc času nestráví.
Poté, co se jeho přestupky proti zákonu ukážou jako promlčené, je propuštěn. Tělo Eleny, tedy to, co z něj zbylo, je uloženo do kovové rakve a pohřbeno do neoznačeného hrobu pro případ, že by po ní Tanzler znovu zatoužil.
Stále zamilovaný muž si tak s pomocí Eleniny posmrtné masky vytvoří alespoň její figurínu v životní velikosti. S tou žije až do své smrti v roce 1952.
