Už se na to nemůže dívat…Célia Sánchezová, Castrova spolubojovnice a možná i něco víc, dál nehodlala snášet, že se Fidel někdy k jídlu nedostane třeba celý den a pak si v noci vaří špagety, na jejichž přípravě si zakládal…„Potřebuje kuchaře,“ řekla si.
Volba padne na Erasma Hernándeze.
Po očku pozoruje, jak si muži kolem ohně pochutnávají na jeho polévce. Erasmo utekl v 16 letech z domova, aby se přidal k revolucionářům. Dotáhl to až na osobního strážce Che Guevary (1928–1967).
Naučil se vařit ajiaco, hustou krémovou polévku, po které se partyzáni mohli utlouct. Vzdal se možnosti stát se důstojníkem a vydal se na kuchařskou školu. Pak vstoupil do Castrových služeb a vydržel v jeho kuchyni 30 let.
Na svého strávníka si nestěžoval, Fidel Castro (1926–2016) snědl všechno. Maso moc nemusel, ale miloval zeleninu v jakékoliv podobě. Byl blázen do Erasmovy zeleninové polévky.
Dokonce si pro ni nechával posílat, už když pro něj nepracoval jako jeho osobní kuchař a otevřel si vlastní podnik v Havaně.
Z masa měl Fidel nejradši jehněčí s medem nebo kokosovým mlékem, marinované pečené sele a nevadily mu ani ryby nebo mořští korýši, třeba takového humra dokázal spořádat celého. „Byl milý jako otec,“ nedal dopustit na svého šéfa jeho kuchař. Castro míval i chutě jako malé dítě…
Nezdařený atentát
Po obědě dokázal spořádat i 18 kopečků zmrzliny. Vášeň pro mléčné výrobky se mu však jednou málem vymstila.
V 60. letech americká CIA zjistila, že „El Comandante“ má ve zvyku pít denně mléčný koktejl v hotelu Havana Libre, a tak se mu ho pokusila „vylepšit“ pilulkou obsahující botulotoxin, jeden z nejnebezpečnějších jedů…Nevyšlo to, vražedná látka uvízla na stěně mrazáku.
Tentokrát měl Castro štěstí, ale už dřív, ještě v revolučních časech, se před podobnými pokusy o otravu pojistil tím, že si pořídil ochutnávače jídel, jistého Florese, jenž ho bezmezně zbožňoval.
„Usekl bych si pro něj ruku, kdyby řekl, že ji potřebuje,“ svěřil se později poněkud pomatený muž, který skončil v polorozpadlé chatrči plné švábů.
Nepřišlo mu nenormální, že jeho krajané z nedostatku pojídali třeba toulavé kočky, zatímco El Comandante snídal křepelčí vejce.
