Cenzura si smlsla na Tolstého knize o vášni

Hádky, odcizení, nevěry, zločiny z vášně… To vše se za dveřmi ruských domácností běžně odehrává, jen se o tom veřejně nemluví. Tolstoj toto tabu ve své nové knize prolomí, a dočká se „zasloužené odměny“.

„Napište příběh o žárlivosti, která skončí tragicky…“ Lva Nikolajeviče Tolstého (1828–1910) v létě roku 1887 navštěvuje v Jasné Poljaně (na západě Ruska) herec Vasilij Nikolajevič Andrejev-Burlak (1843–1888). Převypráví mu příběh o jednom rodinném neštěstí a prohlásí, že by to mohl být dobrý námět pro spisovatelovu příští knihu.

Tolstoj o tom nějaký čas přemýšlí a pak se pustí do práce.

Lékem je celibát

Všechno je jinak! Jeho novela se původně měla jmenovat Sexuální láska. Na jaře roku 1888 však Tolstoj hostí v Jasné Poljaně hrstku přátel. Jeho syn jim za doprovodu mladého talentovaného houslisty zahraje na klavír Kreutzerovu sonátu od Ludwiga van Beethovena (1770–1827). „Úžasné!“ vykřikne nadšeně malíř Ilja Repin (1844–1930), když hudba utichne.

Později navrhne, že by se novela Sexuální láska měla odvíjet právě od Beethovenovy hudby. Tolstému se Repinův nápad zalíbí – upraví její příběh a knize dává jméno Kreutzerova sonáta. Děj moralistního dílka je jednoduchý: V kupé vlaku sedí vypravěč s dalším mužem, statkářem Pozdnyševem.

Ten se mu svěří, že ze žárlivosti zavraždil svoji manželku, když zrovna nacvičovala Kreutzerovu sonátu se svým údajným milencem. Tolstoj pak jeho ústy vysvětluje, proč ke zločinu muselo dojít. Na vině je prý obecný úpadek morálky ve společnosti a nevázaná sexualita.

Lék na tuto „nemoc“ je podle Tolstého jediný – sexuální zdrženlivost či rovnou celibát, i kdyby mělo lidstvo vyhynout.

Manželka zasáhne

Rusové jsou pobouřeni. Až dosud se nikdo neodvážil tak otevřeně psát o milostném životě a problémech s ním spojených. Pravoslavná církev na Tolstého zaútočí, že se snaží rozvrátit rodinu, základní pilíř státu… Když Kreutzerova sonáta v roce 1889 vychází, ruská cenzura ji okamžitě zakazuje. Mezitím je třaskavé dílko přeloženo do mnoha jazyků. Tolstého moralizování řadu lidí odpuzuje.

Najdou se však i tací, kteří s názory ruského spisovatele souhlasí.

Vzdávají se sexu a jeden muž se prý dokonce sám vykastruje, aby nepodléhal fyzickému chtíči…