Děti s nepřirozeným výrazem a monotónním hlasem nabízejí osamělé ženě pomoc. Tu však místo dojetí nad vstřícnými dítky zachvátí strach a panika. Pomoc odmítne, ale podivní návštěvníci začnou naléhat. Milá slova z jejich úst zní spíše jako výhružky.

Pak odcházejí a ženu, která je odmítla, začínají pronásledovat hrozné noční můry! Co jsou tyto děti zač?

Před časem se začalo hovořit o tajemných černookých dětech, které se zčistajasna objevují před překvapenými dospělými. Příběhy těchto lidí se odehrávají na různých místech světa, ale vždy je spojuje podobný scénář. Neznámé děti působí nepřirozeným dojmem.

Jejich tváře mají zvláštní výraz, vypadají a mluví jako roboti a přitom se každé jejich slovo zařezává až do morku kostí. Často naléhají s prosbou o pomoc nebo naopak s nabídkou pomoci.

Vánoční pomocníci

První zdokumentované setkání se odehrává v roce 1998. Od té doby ale mrazivých příběhů, v nichž figurují černooké děti, stále přibývá. Odkud tyto děti přicházejí a co chtějí? A proč vlastně vzbuzují takovou hrůzu?

Tyto otázky si neustále klade i Američanka Beverly French, která se s dětmi opakovaně střetla v roce 2008. Beverly se svým manželem Billem žije na venkově v Severní Kalifornii již 40 let.

Jejich dům stojí daleko ode vší civilizace a vede k němu jediná přístupová cesta, nad kterou mají díky výhledu z domu neustálý přehled. Beverly si na verandu domu postaví krabici s vánočními světly a pustí se do rozmotávání kabelů.

 

Úsměv, ze kterého mrazí

 „Potřebujete pomoc?“ ozve se. Když Beverly zvedne hlavu od práce, všimne si dvojice dětí. Asi šestnáctiletá dívka s téměř bílými vlasy a tmavovlasý asi desetiletý chlapec se zčistajasna objevili před její brankou.

Byla snad příliš zabraná do práce, že si nevšimla, jak přicházejí? Beverly neodpověděla, a tak dívka promlouvá znovu. „Zdá se, že máte dost práce. Rádi bychom vám pomohli,“ tvrdí. Její hlas je sebevědomý a leštěný, jak je zvykem u moderátorů v rádiu.

Ženě z nepochopitelných důvodů nahání strach. Dívka stále naléhá s nabídkou pomoci a vyděšená Beverly opakuje, že by oba raději měli utíkat domů, protože se brzy setmí. Čím déle odmítá, tím víc se mění výraz malého chlapce.

Začíná vypadat zlověstně a nervózně se kouše do spodního rtu. Podivná dvojice odchází a Beverly se v slzách sesune k zemi. Co to mělo znamenat?