Podzemní voda představuje zdroj pitné vody nejenom pro lidi, ale také pro zvířata a při nedostatku srážek pomáhá při zavlažování plodin. Výsledky nového výzkumu však nepřináší dobré zprávy.

Lidé čerpali tolik podzemní vody, že ovlivnili rotaci Země i hladinu moří.

Vědci rotaci sledují už dlouho, a tak zjistili, že se začala měnit. Například astronomové mohou zaregistrovat tyto změny v rotaci Země pomocí kvazarů, což jsou jasné středy vzdálených galaxií a slouží jako téměř neměnné referenční body.

Zemská osa podle vědeckých pozorování změnila svůj sklon východním směrem, i když ne v takové míře, aby to ovlivnilo roční období, která jsou určena náklonem planety. Ale i jemné odchylky od normálu mají velký význam třeba pro satelitní navigační systémy. Výzkumníci se proto rozhodli zjistit, co za těmito změnami stojí.

Jak se točí Země

Rotační osa Země je pomyslná „tyč“, okolo které se otáčí naše planeta, a její sklon je obvykle stabilní. Ale pokud dojde ke změnám v rozložení hmoty uvnitř planety nebo na jejím povrchu, pak může dojít k určitým odchylkám.

Největší taková změna je sezónní a objevuje se v souvislosti se střídáním ročních období a tím i počasí. Tento efekt způsobuje, že se zeměpisné póly Země každoročně pohybují až o několik metrů.

Posuny vody mohou působit menší, ale stále měřitelné změny ve sklonu zemské osy.

Až donedávna se vědci domnívali, že by to mohlo být způsobeno především táním ledovců. Ale během svých výzkumů přišli na to, že velký vliv má také podzemní voda.

Opravený model

Když použili počítačový model, aby se podívali na vliv různých faktorů na posun pólů, výsledky neodpovídaly úrovni změn, které pozorovali. Ale když vzali v úvahu obrovské množství čerpané vody, model odpovídal reálným hodnotám.

Odhaduje se, že pod povrchem naší planety je v skalnatých rezervoárech mnohem větší množství vody než ve všech povrchových řekách a jezerech.

V letech 1993 až 2010 však lidé vyčerpali tak obrovské množství podzemní vody (šlo o 2150 gigatun), že tyto změny v jejím rozložení měly dopad na rotační osu Země.

Vědci vypočítali, že způsobily posun na severním pólu o 4,36 cm za rok východním směrem, přibližně k ruskému souostroví Nová země.

Když oceán stoupá

Přišli také na to, že vliv čerpání podzemní vody na náklon planety není stejný, největší dopad na něj má voda odstraněná ze středních zeměpisných šířek, kde leží třeba USA nebo Indie.

Většina čerpání podzemní vody z celkového množství se přitom odehrála právě v těchto oblastech.

A mezi lety 2006 a 2015 hladina moří stoupala celosvětově asi o 3,6 milimetrů ročně, přičemž výzkumy potvrdily, že právě extrakce podzemní vody v tom sehrála hlavní roli, protože se nakonec dostala do oceánů.

Řízení čerpání vody by tak mohlo pomoci omezit posuny rotačního pólu a tím i potenciální dopady na celosvětové klima, které s nimi souvisejí.