Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
České objevy, které změnily svět!

Ačkoliv v naší zemi vzniklo mnoho významných objevů a vynálezů, jen málokterému bylo dopřáno světového uznání. Které objevy vzešly z hlav českých géniů…

Hromosvod/bleskosvod

Kdo ho vynalezl: Václav Prokop Diviš (1698–1765)

Kdy k objevu došlo: 1754

Celosvětově uznávaným objevitelem bleskosvodu je Benjamin Franklin. Málokdo ale ví, že pár let před ním s vynálezem přišel i český kněz a vynálezce Václav Prokop Diviš.

Ten během experimentů prováděných na své faře zjistil, že bouřka má stejnou elektrickou podstatu jako jeho přístroj zvaný elektrum (dřevěná koule upevněná k hřídeli, jejímž otáčením a třením o polštář z telecí kůže vznikala elektřina).

Diviš své pokusy v roce 1750 demonstroval před zraky císaře Františka Štěpána I. Lotrinského (1708–1765) a císařovny Marie Terezie (1717–1780).

Za objevem stála tragédie

Když v roce 1753 byl v Petrohradě při provádění pokusů bleskem zabit profesor Georg Wilhelm Richmann (1711–1753), vedlo to Diviše k sepsání úvahy o svádění elektrických výbojů z mračen. Posléze v Příměticích u Znojma zkonstruoval stroj, který vyrovnával napětí mezi nebem a zemí a odvracel samotný vznik výboje.

Jednalo se o celkem 400 uzemněných hrotů, které na 42 metrů dlouhém stožáru pohlcovaly elektřinu z mračen. Konstrukce byla se zemí vodivě spojena třemi řetězy.

Boží trest

Vynález se ale bohužel u obyvatel Přímětic nesetkal s pochopením, jelikož mu přičítali vinu za převládající sucho a považovali ho za Boží trest. V roce 1760 ho navíc několik rozzuřených jedinců strhlo.

Paradoxně téhož roku přišel na myšlenku bleskosvodu, nezávisle na Divišovi, již zmíněný americký prezident Benjamin Franklin.

Lodní šroub

Kdo ho vynalezl: Josef Ludvík František Ressel (1793–1857)

Kdy k objevu došlo: 1827

Myšlenkou využití Archimédova šroubu k pohonu lodí se již v 16. století zabýval Leonardo da Vinci.

Avšak teprve konstruktér česko-německého původu František Ressel v roce 1827 jako první navrhl jeho optimální tvar a umístění – vodorovně pod zdí lodi, před kormidlem.

Zdokonalení mechanismu

Vynález tak postupně vytlačil rozšířený kolesový mechanismus pohonu lodí, který měl řadu nevýhod, zejména nízkou účinnost a velkou hmotnost a rozměry.

Své technické řešení si pak Ressel ověřil v Terstu na lodi Civetta, která patřila italskému obchodníkovi Ottaviu Fontanovi. Zkušební plavba v roce 1829 prokázala plnou funkčnost vrtule, skončila ale neúspěšně, kvůli poruše parního stroje. Další pokusy policie zakázala.

Problém s patentem

Když si ale Ressel svůj vynález patentoval, vyrojilo se mnoho podvodníků, kteří vynález vydávali za svůj. Spor o prvenství pak trval až do roku 1866, kdy Americká akademie věd ve Washingtonu patent oficiálně přiznala právě Resselovi.

Ten se toho ale už nedožil. Pro zajímavost: se stejným objevem jsou spojováni také Francouz Louis Frédéric Sauvage (1786–1857) či Angličan Francis Pettit Smith (1808–1874).

Jako konstruktér stál Ressel také u zrodu šroubového lisu na víno a olej, přenosného optického polního telegrafu či buzoly.

Zákony dědičnosti

Kdo je objevil: Johann Gregor Mendel (1822–1884)

Kdy k objevu došlo: 1866

Johan Gregor Mendel byl mnich a přírodovědec, který se do dějin vědy zapsal jako objevitel základních zákonů dědičnosti.

Nicméně díky tomu, že se zaobíral i vědeckými obory jinými (matematikou, fyzikou či chemií), uvědomil si řadu mezioborových vztahů, třeba důležitost matematiky a statistiky pro vysvětlení přírodních dějů, které zkoumal.

Hrách jako důkaz

Především se ale Mendel věnoval pokusům s hrachem, na kterém sledoval jeho křížení a vývoj. Na základě toho pak formuloval tři pravidla, která vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti.

V nich popisuje, jak se kříží hybridy nebo jak se chovají stejné pohlavní buňky a jak se dědí nezávisle na sobě. Bohužel později se ukázalo, že některé jeho závěry nebyly úplně přesné.

Zakladatel biostatistiky

Jelikož Mendel pracoval s velkými soubory pozorovaných dat, přispěl tak k založení vědního oboru biostatistiky.

Zajímavé je rovněž působení Mendela jako meteorologa (od roku 1862 prováděl každodenní přesná meteorologická pozorování pro Meteorologický ústav ve Vídni). Dnes jeho jméno nese mj. první česká vědecká stanice v Antarktidě.

Oblouková lampa

Kdo ji vynalezl: František Křižík (1847–1941)

Kdy k objevu došlo: 1881

Oblouková lampa, světelná fontána nebo elektrická tramvaj. Za všemi těmito objevy stojí jeden z nejvýznamnějších českých vynálezců František Křižík. Už při studiích ho přitom fascinovala především železnice.

V roce 1878 pak zkonstruoval blokové signalizační zařízení, které znatelně omezilo nebezpečí vlakových srážek.

Zlatá medaile pro obloukovou lampu

Křižík se stal „českým Edisonem“, když v roce 1880 zavedl elektrické osvětlení v papírně Piett v Plzni.

O rok později pak svůj nejznámější objev, obloukovou lampu, představil na výstavě v Paříži, kde za něj i obdržel zlatou medaili, jelikož lampu vylepšil dvěma cívkami a železnými jádry, které udržovaly stálý elektrický proud.

Úspěch se světelnou fontánou

Další významný milník v Křižíkově kariéře zaznamenala Jubilejní zemská výstava v Praze, která se konala v roce 1891. V jejím rámci vynálezce předvedl svou první elektrickou tramvajovou linku (na Letné) a zároveň světelnou fontánu.

V té době také připravoval elektrickou dráhu pro celou Prahu. Bohužel neuspěl, jelikož pražskou dopravu měla i nadále obstarávat koněspřežka.

Jedním z jeho posledních velkých projektů bylo v roce 1903 vybudování první elektrické železnice mezi Táborem a Bechyní.

Krevní skupiny

Kdo je vynalezl: Jan Janský (1873–1921)

Kdy k objevu došlo: 1905

Jan Janský byl český sérolog, neurolog a psychiatr. Jako psychiatr pracoval i pro justici, přičemž jeho posudky přispívaly k vážnosti oboru u soudu.

Zcela náhodou pak při své kariéře psychiatra přišel na jeden z nejvýznamnějších objevů vůbec – na rozdělení krevních skupin.

Čtyři základní skupiny

Jako psychiatr se Janský zabýval vztahem mezi shlukováním krve a duševními poruchami. Po několikaletém výzkumu pak dospěl k poznání, že tento vztah neexistuje.

Na vzorku 3160 lidí ale prokázal, že lidskou krev lze podle určitých rozdílů ve vlastnostech krvinek rozdělit do čtyř základních skupin, kterým přiřadil římské číslice I, II, III a IV.

Stejný objev ve stejnou dobu

Na objev dělení lidské krve ovšem ve stejnou dobu přišel i vídeňský patolog Karl Landsteiner (1968–1943), který již v roce 1900 prohlásil, že krevní sérum je často schopno shlukovat červené krvinky jiného jedince.

Za svůj objev pak v roce 1930 obdržel Nobelovu cenu. Ke stejným závěrům přitom došel i Janský, ten ale navíc prokázal existenci čtvrté krevní skupiny a provedl správnou klasifikaci skupin.

Barevná fotografie

Kdo ji vynalezl: Karel Schinzel (1886–1951)

Kdy k objevu došlo: 1905

Do roku 1905 se vyráběly pouze černobílé fotografie. Karel Schinzel, vynálezce německé národnosti, narozený ve slezském Rýmařově, ale přišel na způsob, jak obrázkům dodat barvu. V roce 1905 si pak ve Vídni podal žádost o patent na techniku zvanou katachromie.

Jednalo se o postup vyvolávání snímků na fotografický materiál se třemi citlivými vrstvami. Schinzel pak během 1. světové války sám pořizoval snímky vojáků pózujících se zbraněmi a také je i vyvolával. Dále se zabýval reprodukčními technikami a zvukovým filmem.

Fotografie pro Kodak

Zpráva o Schinzelově objevu se brzy rozkřikla po celém světě a už v roce 1935 se jeho vynález stal základem ohromného obchodního úspěchu firem Kodak a Agfa.

Firma Kodak mimochodem práva k Schinzelově 27 patentům (včetně vynálezu na barevné vyvíjení s postupnou spektrální expozicí, který byl později označen za převrat ve vývoji fotografie) odkoupila za poměrně nízkou cenu. Schinzel po 2. světové válce náhle oslepl. V roce 1951 pak zemřel na infarkt.

Polarograf

Kdo ho vynalezl: Jaroslav Heyrovský (1890–1967)

Kdy k objevu došlo: 1924

Polarografie je dnes běžně užívanou metodou chemické analýzy, která umožňuje stanovit i velmi nízké koncentrace iontů kovů a organických látek. O její objevení se zasloužil Jaroslav Heyrovský, který za to pak v roce 1959 obdržel Nobelovu cenu za chemii.

Od okamžiku objevu už ale tato metoda prošla celou řadu technických vylepšení a modernizací.

Nobelova cena po 25 letech

V roce 1924 sestrojil Jaroslav Heyrovský spolu se svým japonským žákem Masuzo Shikatou zařízení pro záznam závislosti proudu na napětí při elektrolýze vzorku s použitím kapkové elektrody.

Tímto způsobem se přitom dalo získat cenné informace o druhu a množství látek, které roztok obsahuje.

Polarograf je tak užitečný při měření obsahu kyslíku v atmosféře, měření obsahu oxidu siřičitého v kouřových plynech nebo zjišťování obsahu jedovatých kovů ve vodě.

Kontaktní čočky

Kdo je vynalezl: Otto Wichterle (1913–1998)

Kdy k objevu došlo: 1957

Objev měkkých kontaktních čoček prošel velmi složitým procesem. Jejich tvůrce, Otto Wichterle, přitom na nápad přišel díky náhodnému rozhovoru ve vlaku – jeho spolucestující během cesty četl odborný článek o možnostech chirurgické náhrady oka.

Wichterle si uvědomil, že ideálním materiálem pro implantát by byla umělá hmota.

Přístroj vyrobený ze stavebnice

První prototyp čoček z hydrofilních gelů vyrobil v roce 1957. Jelikož byl ale kvůli politickým čistkám vyštván z Vysoké školy chemicko-technologické, musel na svých pokusech pokračovat doma.

V roce 1961 pak ze stavebnice Merkur a dynama z jízdního kola vyrobil přístroj, na kterém začaly vznikat další prototypy. Největší problém tkvěl ale v tom, že čočky nešlo téměř nosit.

Svou techniku tedy vylepšil a o rok později již vyrobil okolo 5000 nositelných čoček.

Patent prodaný do USA

Wichterle se dostal do sporu s komunistickou vládou několikrát. Ta pak také jeho patent na výrobu měkkých kontaktních čoček prodala v roce 1977 americké společnosti National Patent Development Corporation, a to bez jeho vědomí a za minimální částku.

Americká společnost následně inkasovala stovky milionů dolarů, zatímco tehdejší Československo přišlo nejméně o miliardu dolarů. Veškeré pocty se Wichterlemu dostalo až po roce 1989. V roce 1993 byl po něm také pojmenován asteroid.

Nanovlákna

Kdo je vynalezl: Oldřich Jirsák (* 1947)

Kdy k objevu došlo: 2003

První pokusy o výrobu nanovláken provedla v letech 1934 až 1944 společnost Formalas, která v té době i publikovala řadu patentů na výrobu polymerových vláken. O další vývoj se pak po dlouhých 70 letech zasloužil Oldřich Jirsák a vědecký tým Technické univerzity v Liberci, když vynalezli unikátní technologii zvanou nanospider.

Vlákna viditelná pouze pod mikroskopem

Vlákna o průměru 20 až 500 nm jsou menší než vlnová délka světla. Dají se používat k filtraci, ve zdravotnictví, automobilovém průmyslu, energetice a dalších odvětví. Odborníci je pokládají za materiál třetího tisíciletí.

Jirsák vynález ještě vylepšil tím, že se svým týmem vytvořil nanovlákno z tenké vrstvy roztoku polymeru. Na rozdíl od předchozích pokusů nepoužívá pro tvorbu vláken žádné trysky ani kapiláry.

Technologický zázrak

Zatím se zdá, že největší úspěch zažijí nanovlákna ve zdravotnictví. Skrz materiál z nich vyrobený totiž neprojdou žádné bakterie ani viry, na druhou stranu potřebné molekuly kyslíky se přes něj dostanou snadno.

Díky tomuto objevu tak medicína získává prostředek pro léčbu vážných zranění, zejména popálenin. Náplasti a obvazy z nanovláken jsou navíc schopné se samy dezinfikovat.

Rodný dům Prokopa Diviše. Ressel zdokonalil tzv. Archimédův šroub, jehož nákres zhotovil již Leonardo da Vinci. U prvních obloukových lamp docházelo k uhořívání uhlíkových elektrod. Křižík lampu zdokonalil. Před objevem nebylo možné darovat krev. Transfúze neidentické krevní skupiny vedla k okamžité imunologické reakci. Heyrovský získal za svůj objev Nobelovu cenu. Wichterle svůj významný objev provedl díky stavebnici Merkur.
reklama
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
reklama
Historie
Kradl Karel May z pomsty?
Páté dítě v chudé rodině obvykle není předurčeno k velkým cílům, ale zatímco rodiče Karla Maye mají plné ruce práce s obživou, je tu naštěstí babička, která mu čte a vypráví.   Ve škole chlapec patří k nejnadanějším a učitelský seminář dokončí, i když nad ním visí hrozba vyloučení pro krádež šesti svíček. Na učitelských místech pak Karel May […]
Jak se vykrmují zápasníci sumó?
Sumó se v Japonsku těší oblibě už více než 1000 let. Již na přelomu 1. a 2. tisíciletí n. l. zápasy navštěvovali jako diváci sami císařové. Kdejaký chlapec pak toužil stát se bojovníkem, jehož proslulost by dosahovala ke hvězdám…   Zápasníci sumó se sdružují v tzv. stájích, které fungují jako rodina. Během výcviku se neopouštějí, […]
Anglický misionář doplatil na zločin jiných
Kajuta se naklání ze strany na stranu. Skrz okno jsou vidět temné bouřkové mraky a blesky křižují oblohu…   Johnu Williamsovi (1796–1839) je necelých 20 let, když se roku 1816 vypraví pod záštitou Londýnské misionářské společnosti do Tichomoří. Celých 20 let se pak plaví mezi zdejšími ostrovy, kde mezi domorodci úspěšně šíří křesťanství. Kromě toho […]
Poražený král ve zbroji skočil do moře
Na konci 10. století je Norsko rozdělené jako nikdy předtím. Příčinou je náboženství. Dosud nejmocnější muž země Haakon Sigurdsson se ji pokouší sjednotit, ale nejde s dobou a drží se tradiční víry ve staré severské bohy.   Má však mocné odpůrce, kteří prosazují křesťanství. Patří k nim především Olaf Tryggvason (asi 960–1000). Dlouho žil v zahraničí, nejprve velel […]
Zajímavosti
Rybí prsty: Zlatavá pochoutka stará 125 let
Rychlé, chutné, křupavé – Rybí prsty sice jako první uvede na trh americká společnost, ale je to nefalšovaný britský vynález, často považovaný za jeden ze symbolů Spojeného království…Není to však výdobytek moderní doby, první zmínky o tomto pokrmu jsou staré 125 let.   Termín rybí prsty (fish fingers) je poprvé zmíněn v receptu v populárním […]
Opiová doupata: Z Číny až do Moulin Rouge!
Rostou jako houby po dešti. Některé luxusní jako paláce, jiné spíš jako zaplivané brlohy. Ve všech to však vypadá podobně. Polehávají tu uvolnění kuřáci, kteří za pomoci bambusových dýmek sní své opiové sny.   Tradice podniků poskytujících azyl kuřákům opia se rodí v Číně, v době, kdy je jeho kouření výsadou elity a společenským rituálem […]
Frank Capone: Brutálnější než bratr Al
Duben roku 1924. Volební místnosti na chicagském předměstí Cicero se otevírají. V té chvíli před nimi se skřípěním brzd zastavují auta plná mafiánů. Mají v rukou pistole, samopaly i baseballové pálky. Tyto volby rozhodně nebudou čisté.   Příjemný sluneční den na přelomu století zastiňuje už jenom bída newyorské chudinské čtvrti plné italských přistěhovalců. Tady víc než peníze […]
Fosa: Nepolapitelná královna Madagaskaru
Ve známém americkém filmu Madagaskar z roku 2005 se lemuří král Jelimán proslaví dvěma věcmi: strašně rád trsá a hrozně se bojí tajemného stvoření se záhadným jménem fosa. K tomu druhému má dobrý důvod nejen on, ale i skuteční madagaskarští lemuři. Fosa totiž není výplodem fantazie filmařů a na lemury má pořádně spadeno!   Je […]
Záhady a napětí
Americká základna v obležení: Záhadné drony přicházely 17 nocí po sobě!
Nad leteckou základnou Langley ve východní Virginii se po 17 nocí v kuse objevují záhadné drony. Jejich náhlými průlety jsou znepokojení i představitelé Pentagonu, protože se v okolí základny nachází řada citlivých zařízení národní bezpečnosti. Kdo za nálety dronů stojí a čeho se snaží dosáhnout?   Už několik měsíců stránky novin zaplňují zprávy o masových […]
Ničivý požár ve Wisconsinu: Stal se při něm zázrak?
Na podzim roku 1871 se americký stát Wisconsin ocitne v plamenech. Nejničivější požár v historii Spojených států, známý jako Peshtigo Fire, zničí tisíce domovů, pohltí 1,3 milionu akrů lesa a připraví o život asi 2500 lidí. Mezi tímto nezměrným utrpením se však objevuje příběh, který mnozí označují za zázrak. Zastavila při něm oheň sama Panna […]
Záhadný klín z Aiudu: Pozůstatek dávné vyspělé civilizace nebo část mimozemské lodi?
Archeologové čas od času objeví v zemi něco, co je na první pohled překvapí. Nálezy, které by dokázaly přepsat učebnice dějepisu, ale nejsou příliš časté. Většinou se ukáže, že šlo o něco úplně jiného, než se zprvu zdálo. To se ale netýká objevu od rumunské řeky Mures, který dodnes mate vědce, protože se úplně vymyká našemu […]
Tajemná spisovatelka Pearl Curranová: Diktoval jí romány duch?
Před zamyšlenou Pearl Curranovou leží právě dopsaný román Telka. Obsahově ani stylisticky není nijak zvlášť výjimečný. Pozornost si přesto zaslouží. Ačkoli ho Curranová napíše, ona sama tvrdí, že není jeho autorkou. Jak to? Slova jí měl nadiktovat duch. Komu měl patřit a jak s ním mladá Američanka navázala spojení?     Na stole leží deska, […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
4 zchudlé šlechtičny: Pracovat nemohly a ženiši se nehrnuli
historyplus.cz
4 zchudlé šlechtičny: Pracovat nemohly a ženiši se nehrnuli
Měly modrou krev a, jak se říká, na svět přišly se stříbrnou lžičkou v puse. Dalo by se proto předpokládat, že svůj život prožijí v luxusu. To však nebude tak docela pravda. Nad českou šlechtou se smráká a dcery ze slavných, starobylých rodů mají na přelomu 19. a 20. století často hluboko do kapsy. Na
Úchvatný luxus mezi vrcholky hor
rezidenceonline.cz
Úchvatný luxus mezi vrcholky hor
Krajina Švýcarských Alp s bujnými štíty a křišťálově čistými jezery byla vybrána pro další dechberoucí projekt LUXXU, jenž krásu zdejšího prostředí plynule integruje do špičkově vybavených interiérů. Exkluzivní chata se tak stává utopickým rájem se směsí tradičních a moderních designových prvků. Wow efekt zaútočí na příchozího hned v exteriéru – moderní architektura s kamennými a dřevěnými
Tak trochu jiná nástěnka
panidomu.cz
Tak trochu jiná nástěnka
Máte doma nebo na půdě nějaký starší rámeček, kterému chybí obraz, a k ničemu už se nehodí? Zkuste mu vdechnout nový život. Budete potřebovat: rámeček, nůžky, barevnou látku, různé druhy stužek a krajek, malé dřevěné kolíčky, tavicí pistoli 1) Vybranou látku nastříhejte na pruhy široké asi 10 centimetrů. Nejlépe se stříhají látky s kostičkovým vzorem
Pečené lišky
tisicereceptu.cz
Pečené lišky
Ve specializovaných obchodech koupíte lišky po celý rok. A tak si i kdykoliv můžete dopřát tuto dobrotu. Suroviny na 4 porce 500 g čerstvých lišek 100 g másla 2 cibule 100 g anglické slaniny
Hurá na Lipno! Z lyží a korun stromů přímo na brusle a do vířivky
epochanacestach.cz
Hurá na Lipno! Z lyží a korun stromů přímo na brusle a do vířivky
Pohodová, plná zážitků, relaxující a zkrátka skvělá. Taková je dovolená v údolí naší největší vodní nádrže. Lipenský areál nabízí rok od roku čím dál širší paletu možností, jak trávit vaše volné dny. A abyste si onu paletu vychutnali vrchovatými doušky, nemusíte čekat do léta. Naopak! Přiznejme si, že zima je už za dveřmi… Nechte se
Za svoji smůlu v lásce jsem si mohla jen já sama
nejsemsama.cz
Za svoji smůlu v lásce jsem si mohla jen já sama
Měla jsem nepříjemnou povahu a kvůli ní jsem ztratila ideálního partnera. Až v době, kdy jsem se cítila stárnoucí a sama, jsem si uvědomila, jak málo jsem byla schopná dělat v životě kompromisy. Kdybych jich bývala byla schopná, mohla jsem prožít partnerské štěstí. Jeho odchod mě šokoval Nejspíš se na mě podepsala rodinná výchova, byla
Rodiče nás přišli varovat v poslední chvíli
skutecnepribehy.cz
Rodiče nás přišli varovat v poslední chvíli
Toužila jsem pomáhat a dělat dobré skutky. Moje dávná kamarádka se ale pokusila zneužít mé dobroty. Duchové se na to už nejspíš nemohli dívat. Jednou pomohu někomu já, podruhé pomůže druhý mně. K tomu jsem byla vedena svými rodiči. Neměla jsem se špatně, našla jsem si hodného manžela a s ním měla tři děti. Neměla jsem si na co
Na návštěvě nového butiku IWC v americkém Bostonu
iluxus.cz
Na návštěvě nového butiku IWC v americkém Bostonu
Švýcarská hodinářská značka IWC Schaffhausen expanduje na klíčový americký trh otevřením svého prvního butiku v Bostonu, jednom z nejrychleji rostoucích ekonomických center Spojených států. Nový butik
Záhada pozorování mořské panny v Izraeli: Komu bude vyplacena milionová odměna?
enigmaplus.cz
Záhada pozorování mořské panny v Izraeli: Komu bude vyplacena milionová odměna?
Od starověku po novověk vzbuzuje pozornost mytická bytost – mořská panna, napůl žena, napůl ryba. Proč? Občas se totiž tato bájná postava prořízne slupkou fantazie a zjeví se v realitě oblíbené mořské
Zabila Kleopatru kobra? Tak na to zapomeňte…
epochaplus.cz
Zabila Kleopatru kobra? Tak na to zapomeňte…
Charismatická a inteligentní. S jedním z nejmocnějších mužů antiky, Gaiem Juliem Caesarem (100–44 př. n. l.) kuje plány na vybudování mocného impéria. Doufá, že mu porodila budoucího vládce, Caesariona (47–30 př. n. l.). Jenže Kleopatra VII. Filopatór (69–30 př. n. l.), kterou dnes známe zkrátka coby „tu“ Kleopatru, se přepočítá. Caesar nechá vztyčit sochu své
Mohou za nachlazení jen teploty pod nulou?
21stoleti.cz
Mohou za nachlazení jen teploty pod nulou?
Kolikrát jste slyšeli od starostlivé maminky či babičky: "Nechoď ven s mokrými vlasy, jinak nastydneš!" nebo "Bez kabátu se venku nachladíš!" Jenže za rýmou nestojí jen a pouze to, že člověk zmrzne
Jiří Werich Petrášek a Pavel Mészáros v Radiocafé
nasehvezdy.cz
Jiří Werich Petrášek a Pavel Mészáros v Radiocafé
Projekt „Podzim s láskou a humorem“ pokračuje i v letošním roce a už teď se mohou diváci těšit na první letošní představení Hovorů W v Radiocafé. Prvního letošního hosta zatím oba jeho protagonis
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz