Představoval vrchol technologie. Létal dvakrát rychleji než běžná letadla. Proč ale tento technologicky nadčasový skvost přestal vládnout nebesům?
Zajímavost:
– Concordu se podařil nejrychlejší let okolo světa, trval 31 hodin, 27 minut a 49 sekund
– Letenka mohla dosáhnout ceny až 500 000 Kč
– Letadlo předbíhalo čas. Teoreticky v New Yorku přistálo dříve, než v Londýně nebo Paříži odstartovalo
– Poháněly ho motory Rolls-Royce
Technické údaje:
- První let: března 1969
- Zařazen do provozu: ledna 1976
- Vyřazen z provozu: listopadu 2003
- Cena letadla: cca 3 500 000 000 Kč
- Posádka: 9 osob
- Kapacita: 152 pasažérů
- Délka: 61,66 m
- Rozpětí: 25,6 m
- Výška: 11,5 m
- Plocha křídel: 358,28 m2
- Hmotnost: 78 700 kg
- Maximální rychlost: 2352 km/h
- Dolet: 7250 km
Letadlo inspirované stíhačkou
Myšlenka vyrobit nadzvukový letoun vznikla v 60. letech, tedy v době, kdy byl zájem o letecké cestování na svém vrcholu. Při její realizaci se pak konstruktéři inspirovali tehdejšími stíhačkami. Protože na nápadu pracovali britští i francouzští technici, následného provozu letounu se ujaly letecké společnosti z obou zemí, tedy British Airways a Air France.
Od roku 1977 se létalo z Paříže a Londýna do New Yorku.
Ostatní země na svých letištích přistání Concordu nepovolovaly, a to hlavně kvůli hluku, který byl slyšet až do vzdálenosti 8 kilometrů.
Jedinečná konstrukce
Letadlo se stalo unikátní především díky své konstrukci (skutečně mu umožnila překonat rychlost zvuku). Po startu se přes čelní skla vysunulo aerodynamické hledí a nos se sklonil o 12 stupňů, aby piloti měli lepší výhled na dráhu. Trojúhelníkový tvar křídel umožňoval optimální proniknutí zvukem a dvojité zakřivení hran podporovalo vztlak.
Concord byl navíc vybaven funkcí automatického přistání, které mohl provádět i za téměř nulové viditelnosti.
Rychlost Mach 2
A jak konkrétně probíhal let? Po startu stroj podzvukovou rychlostí vystoupal do výšky 8400 metrů. Pak zapnul přídavné spalování (neboli forsáž) a díky tomu dosáhl nadzvukové rychlosti. Na rozdíl od podzvukových letadel ale musel vystoupat do větší výšky. Při dosažení 15 000 metrů docílil rychlosti Mach 2 (2470 km/h), nicméně pokračoval dál, až k úrovni 17 700 metrů.
V této rychlosti a výšce pak pokračoval až do začátku klesání při přistávání.
Osudná havárie
Concord patřil dlouhá léta k nejbezpečnějším strojům vůbec. Dne 25. července 2000 ale při startu na pařížském letišti Charlese de Gaulla došlo k tragédii. Letadlo na ranveji najelo na kovový díl (odpadl z jiného letadla) a tím se mu protrhla pneumatika. Ke vší smůle se guma vymrštila tak, že prorazila elektrický kabel levého podvozku a spodní část křídla.
Náraz způsobil takovou tlakovou vlnu, že zátka od paliva vyletěla ven.
Souhra ničivých náhod
Unikající palivo se zapálilo o přetržený elektrický kabel a postupně se vzňalo na celém levém křídle. Letadlo ale mezitím nabralo rychlost více než 300 km/h, takže se nedalo bezprostředně zastavit. Pilot tedy pokračoval ve vzletu. Okamžitě jej ale alarmovaly palubní přístroje i strážní věž, takže měl jedinou možnost – pokusit se o nouzové přistání.
Požár byl už ale natolik silný, že se letoun po jedné minutě zřítil na hotel v městečku Gonesse u Paříže.
Na palubě zemřelo 109 lidí, další 4 oběti byly nalezeny v hotelu.
Konstrukční změny nepomohly
Po nehodě zastavila Air France provoz všech svých Concordů. Také britský letecký úřad stáhl povolení k letům. Ty byly opět obnoveny až po četných konstrukčních změnách. Britové vyvinuli zesílení nádrží pomocí tkaniny z kevlarových vláken, francouzský výrobce pneumatik Michelin zase vytvořil stabilnější pneumatiky, odolné vůči prasknutí.
I přes všechna tato ochranná opatření ale Concord čekal brzký konec.
Konec nadzvukové éry?
Poslední stroj tohoto typu přistál v Londýně v roce 2003. Za ukončením provozu přitom stálo hned několik nepříznivých faktorů. Hlavní roli měla jistě tragická nehoda, ale také strach z letecké dopravy po incidentu z 11. září 2001. V neposlední řadě ovlivnil ukončení provozu letounu jeho velký hluk a finanční náročnost na provoz.
Nicméně momentálně na obnovení letů pracuje vizionář a letecký nadšenec Richard Bronson. Nový stroj se 40 cestujícími na palubě by měl dosahovat rychlosti 2695 km/h.
První komerční let by měl ale proběhnout nejdříve v roce 2023.
Facebook
Twitter
RSS