V roce 2008 objeví archeologové v zapečetěné hrobce čínské dynastie Ming malý zlatý prsten, vyrobený relativně nedávno ve Švýcarsku. Jak se ale dostal do hrobky, která je podle odborníků už minimálně 400 let zapečetěná?

Tým archeologů a novinářů pracuje v okrese Shangsi v jižní Číně na televizním dokumentu.

Pro jeho účely otvírají dosud zapečetěnou hrobku z dob jedné z nejznámějších čínských dynastií, dynastie Ming. Když se konečně dostanou dovnitř, objeví v podzemních prostorách několik rakví.

Během jejich čištění se stane něco zvláštního. „Když jsme se z rakví snažili očistit půdu, kousek odpadl a při dopadu vydal kovový zvuk. Zvedli jsme ho a zjistili, že je to prsten,“ popisuje bývalý kurátor lokálního muzea Jiang Yanyu.

Při bližší prohlídce pak nevěří svým očím. Prsten totiž vypadá jako miniaturní hodinky! Jak se do hrobky dostal?

Pochází ze Švýcarska

Malý zlatý prsten má vše, co mají mít klasické ručičkové hodinky, dokonce nejspíše někdy fungoval. Čas se zastavil na 10:06. Největší šok ale na archeology čeká na vnitřní straně prstenu.

V angličtině zde totiž stojí Swiss, tedy nápis odkazující na Švýcarsko! Jenže hrobka je prý vybudována někdy mezi lety 1368–1644 a nezdá se, že by do ní od té doby někdo vkročil. Jak je něco takového možné?

Švýcarsko navíc vzniklo až roku 1848, předtím bylo pouze konfederací a termín „Swiss made“, tedy „Vyrobeno ve Švýcarsku“, se používá jen v posledních dekádách. Rovněž datování prstenu potvrdí, že je starý pouze necelých sto let. Jenže co dělá v čínské hrobce?

Proč zrovna hodinky?

O nálezu se okamžitě začne mluvit jako o takzvaném OOPA neboli „Out-of-place“ artefaktu. Do této kategorie patří například Mechanismus z Antikythéry nebo linie na planině Nazca.

Označují se tak objevy, které nezapadají do našeho běžného vnímání historie, velmi často se vymykají svou technologickou vyspělostí.

Záhadou je totiž nejen přítomnost prstenu v hrobce, ale i to, jak vypadá. Podobné prsteny s hodinkami začnou být populární v Evropě až na konci 18. století. Ten neznámější je ale vyroben o něco dříve, pro britskou královnu Alžbětu I.

(1558–1603). Mohl nějaký doputovat z Evropy do Číny v době vzniku hrobky? Jak potom vysvětlit jeho dataci?

Ztratil ho cestovatel v čase?

Teorie o obchodu je jen jednou z mnoha, které se snaží nález prstenu vysvětlit. Daleko populárnější mluví o cestování v čase. Nějaký nepozorný cestovatel z budoucnosti údajně mohl prsten v hrobce ztratit, nejspíše někdy těsně před jejím zapečetěním.

Je ale dost dobře možné, že hrobka zkrátka tak dobře zapečetěná nebyla a prsten v ní ztratil spíše zloděj.

Najdou se navíc i tací, kteří jsou si jistí, že prsten do hrobky donesl nějaký hlodavec a mnoho lidí rovněž věří, že si archeologové a novináři celý nález vymysleli. Která teorie je ta správná?

Kam se prsten poděl?

Ačkoliv je nález dobře zdokumentován, obklopuje ho mnoho nejasností. Nikdo z archeologů například neprozradí, ve které z hrobek je prsten objeven či komu patřila rakev, na níž byl nalezen.

Dnes rovněž není známo, kde prsten skončil. V posledních letech se rovněž čím dál více hovoří o tom, že fotografie, na nichž je prsten zachycen, jsou upravené. Znamená to tedy, že šlo jen o podvod? Nebo hrobku skutečně navštívil nějaký cestovatel v čase?