Na balkonu haitského prezidentského paláce stojí bělovlasý François Duvalier a chystá se pronést řeč. Po jeho boku stojí dva pobledlí muži s kamenným výrazem ve tváři a s tmavými brýlemi na očích.

„Nejde o lidi, ale o bezduché zombie,“ myslí si o nich někteří přihlížející. Mají pravdu? Bylo Duvalierovo smrtící komando tvořené nemrtvými?

Na dně vypuštěné vany leží zakrvácené zvířecí vnitřnosti. Haitský prezident François Duvalier (1907–1971) se vysvleče donaha a na hlavu si nasadí černý cylindr. Pak si vleze do vany a zanoří ruce do kozích střev.

Věří totiž, že umí ze zvířecích vnitřností předpovídat budoucnost. „Jsem kněz ovládající voodoo,“ prohlašuje prezident sebevědomě. Podivnější hlavu státu svět asi ještě neviděl. Před volbami v roce 1957 by to ale hádal málokdo.

Duvalier je totiž oblíbený lékař, proslulý bojem proti malárii. V létě roku 1958 se ale jeho protivníci pokusí o státní převrat. Ten končí nezdarem. Vzhledem k tomu, že je do něj zapletena nemalá část armádního velení, nechá prezident vojsko rozpustit.

Namísto něj se obklopuje záhadnou jednotkou známou jako Tonton Macoutes. Jde o dílo nekromantů?

Odpůrce zaživa upaluje

Bezhvězdnou nocí se nese vyděšený křik. Do osady právě dorazili členové Duvalierova smrtícího komanda. Aniž by řekli jediné slovo, vyvádějí z chatrčí muže a odvážejí je v pytlích pryč. Počínají si naprosto bezmyšlenkovitě a mechanicky jako stroje.

„Jméno dostali podle postavy z haitského folklóru, unášející neposlušné děti,“ vysvětluje britský publicista Karl Shaw. Zprvu Tonton Macoutes jen chrání prezidenta. Ten ale 24. května 1959 prodělá infarkt, po němž se změní k nepoznání.

Podle některých přijde o rozum. Začne tvrdit, že má nadpřirozené schopnosti, obklopí se šamany a roztočí kolo hrůzného vraždění. K likvidaci nepřátel používá členy Tonton Macoutes, kteří prezidentovy odpůrce upalují zaživa.

Prášek z lidských kostí

„Podařilo se mi spojit s bohem smrti, baronem Samedim, který mi přislíbil věčný život,“ raduje se Duvalier, jemuž už nikdo neřekne jinak než Papa Doc. Později dokonce začne tvrdit, že ze světa za pomoci voodoo sprovodil amerického prezidenta J. F. Kennedyho (1917–1963).

Proč by tedy jeho jednotka smrti nemohla být tvořena nemrtvými? Obzvlášť když zdejší šamani po staletí tvrdí, že dokážou dělat ze zesnulých lidí zombie?

K jejich vytváření prý používají prášek složený z lidských kostí, pozůstatků extrémně jedovaté ropuchy Bufo marinus a rostliny, jež obsahuje toxický saponin.

Záhadný případ

Papa Doc se chystá na další temnou noční seanci. Pro ty účely si nechá ze speciálního mrazicího boxu přinést useknutou hlavu generála Bluchera Philogena (†1963). Údajně je totiž schopný snáze rozmlouvat s jeho duchem.

Podle všeho tomu tak není. Také Tonton Macoutes nebyli zřejmě žádní nemrtví. Odborníci mají spíše za to, že šlo o vojáky, kterým byli podávané nějaké drogy. Ty z nich dělaly snadno ovladatelná vraždící monstra bez špetky slitování.

V roce 1980 se ale z těžko prostupného haitského pralesa vynoří jistý Clairvius Narcisse (1922–1994). Jak úřady následně zjistí, má jít o muže, zemřelého před 18 lety. Clairvius si navíc od roku 1962 nic nepamatuje.

Lidé v něm záhy rozpoznají jednoho z Tonton Macoutes. Že by tedy Duvalierovi šamani byli přece jen schopní nekromanti?