Přehlížíme ji až trestuhodně. Sáček s předvařenou rýží vytáhneme z krabičky a šup s ním do hrnce. Odrůda? Koho by to zajímalo! Nám stačí rýže jako pohodlnější varianta přílohy, když se nám nechce dělat knedlíky.

Jak jednotlivé typy rýže využít, aby byly co nejlepší?

Hnědá rýže

Není to odrůda, ale neobroušená rýže. Má výraznější chuť, která nemusí každému vyhovovat, ale také více vitaminů. Zůstává vždy trochu pevnější než bílá rýže. Hodí se jako příloha k masu.

Parboiled rýže

Tento zázrak vynalezli američtí výrobci asi přes půl stoletím. Rýži “ošetří” ve vakuu a pak pod tlakem horkou párou. Proto neztrácí živiny a rychle se dá uvařit. Hodí se na přílohové kopečky.

Divoká rýže

Je to směs dlouhozrnné rýže a obilek vodní traviny Zizania aquatica. Obilky samotné jsou velmi drahé a navíc se vaří déle než většina druhů rýže, proto je lepší koupit si namíchanou směs, kde budeme mít záruku, že se vše uvaří za stejnou dobu.

Samotné obilky nabobtnají více než rýže a pro zkrácení varu je dobré je přes noc namočit. Hotové jsou, když asi polovina obilek pukne. Nejlépe se hodí na přílohy, pokud chceme občasnou změnu.

Basmati rýže

Lahodná rýže pro slavností příležitosti. Je jemnější a rychleji uvařená. Nejlépe se hodní na přílohy a na indické speciality, pokud se chceme držet originální chuti.

Jasmínová rýže

Vynikající voňavá rýže, která působí až skoro jako uměle aromatizovaná, přitom jde o původní odrůdu z Thajska, která svou neobyčejnou vůni rozvíjí až během vaření. Aroma je o něco slabší než u basmati. Je trochu lepivá. Nejlépe se hodí na přílohy, rizota a thajské speciality.

Polodlouhá rýže

Dá se jí také říkat rizotová, protože tato úprava je její doménou. Musí být lepivá, aby rizoto dobře drželo pohromadě, ale ne zas příliš, aby nevznikla nevzhledná hmota. Hodí se na rizota.

Kulatá rýže

Je hodně lepivá, její extrémní variantou je japonská odrůda pro suši. Krémovitá konzistence je ideální pro sladké úpravy. Nejlépe se hodí na rýžové kaše, nákypy a na španělskou paellu.

(Zdroj: Paní domu)