Karlštejn. Český skvost tyčící se nad Berounkou. Hrad, který byl pokladnicí korunovačních klenotů, ale i skladem a sýpkou. Hrad symbolizující jeruzalémskou Svatou horu byl svědkem velké slávy i úpadku, života i smrti. Jak to bylo s ženami na Karlštejně, a kdo byla česká „čachtická“ paní?
Hrad Karlštejn byl v roce 1348 vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV. (1316 – 1378). Jeho hlavním účelem bylo uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů včetně slavného kopí osudu.
Jak to bylo doopravdy s ženami
Dodnes si mnoho lidí myslí, že na hrad nesměly ženy. Jistě tomu napomohla veselohra Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně. Opak je ale pravdou. Za tuto historickou nepřesnost je zodpovědný kronikář Václav Hájek z Libočan (asi 1499 – 1553). Ten si vymyslel fiktivní hrad Karlík, který měl sloužit jako noclehárna pro dámy.
Ženy se však mohly po hradě pohybovat volně, zákaz platil pouze pro vstup do Velké věže, kde byl strážen cenný poklad.
Kdo byla česká „Čachtická“ paní
Mučení, týrání a vraždy. To reprezentuje Kateřinu Bechyňovou (? – 1534), manželku karlštejnského purkrabího, Jana Bechyně z Lažan. Šlechtična, žijící na tvrzi Pičín měla na svědomí životy čtrnácti mladých dívek. Sadistická paní týrala mladé služebné, ale neměla v lásce ani zvířata, která byla schopná nechat stáhnout zaživa.
Zemřel s ní i její soudce
Na její počínání upozornil kronikář Václav Hájek z Libočan. Kateřina však nebyla kvůli hrozícím nepokojům odsouzena ke stětí mečem, ale ke smrti vyhladověním v temné kobce věže Mikulka na Pražském hradě. Zajímavostí je, že dva dny po smrti šlechtičny, zemřel za záhadných okolností i její soudce Vojtěch z Pernštejna (1490 – 1534).
Vzala si Kateřina soudce s sebou?
Bylo na Karlštejně Kopí osudu?
Kopím osudu měl podle legendy, římský voják Longinus, probodnout bok Ježíše Krista. Proto také bývá nazýváno jako Longinovo kopí a provází ho řada legend. Do dočasného držení ho dostal, společně s klenoty Svaté říše římské, císař Karel IV. Roku 1354 dokonce zavedl církevní svátek „Den svatého kopí a hřebů Páně“, a to pro Čechy a Německo. Podle některých konspirací byl Karel IV.
údajně posledním templářským rytířem Svatého Grálu.
Prokousnuté hrdlo královny
Další karlštejnská historka se pojí s manželkou Václava IV. (1361 – 1419), Johanou Bavorskou (1356 – 1386), která na Karlštejnu nejen pobývala, ale také zemřela. Václav byl totiž vášnivým lovcem se slabostí pro lovecké psy. Johana jednou vstala z lůžka, přičemž se na ní vrhl jeden ze psů a prokousl jí údajně hrdlo.
Podle jiného tvrzení královna zemřela na rány a vzteklinu po kousnutí.
Facebook
Twitter
RSS