Věda

Co prozradily geny z doby ledové?

Co prozradily geny z doby ledové?

Poslední doba ledová byla časem velkých změn. Z Evropy zmizeli neandertálci a nahradili je anatomicky moderní lidé. Docházelo k dramatickým proměnám klimatu. Populace lidí opouštěly a znovuosidlovaly nehostinný kontinent. Až dodnes nebyly o tomto období k dispozici téměř žádné informace. Nyní se ale vědcům z Harvardu díky analýze DNA podařilo nahlédnout do minulosti.

Až donedávna byly k dispozici pouze čtyři vzorky DNA lidí, kteří Evropu obývali v průběhu poslední doby ledové. Podle vedoucího nejnovější studie genetika Davida Reicha je ale rekonstrukce historie z tak malého vzorku podobná, jako bychom se ze čtyř obrázků snažili dát dohromady děj celého filmu.
Vědci z Harvardovy univerzity proto vypracovali rozsáhlou studii genetického materiálu obyvatel ledové Evropy. Podařilo se jim nashromáždit 51 vzorků DNA. Z takového množství genetického materiálu už bylo možné vyčíst řadu zajímavých informací o populačních proměnách v období před 45 000 – 7 000 lety.
Výsledky výzkumu odhalily dvě velké události v prehistorickém osidlování našeho kontinentu.

Evropa pokrytá ledem

První anatomicky moderní lidé přišli do Evropy před 45 000 lety. V tomto období kontinent ovládalo chladné podnebí. Doba ledová ale ještě nebyla na vrcholu. Maximum zalednění nastalo před 25 000 – 19 000 lety. Pevninské ledovce tehdy pokrývaly Skandinávii i severní Evropu. Na západě sahaly až do dnešní severní Francie.
Před 33 000 lety byla z neznámých příčin tato populace vytlačena jinou skupinou. Potomci „zakladatelů“ ale Evropu znovu zalidnili před 19 000 lety z jihozápadu – dnešního Španělska. Tuto událost genetici považují za první velkou populační proměnu pravěkých osadníků.
Podle pravěkých genů došlo ke druhé události před 14 000 lety. Po Evropě se rozšířila populace s velmi odlišným genomem. Tito lidé na rozdíl od předchozích osadníků, přišli z jihovýchodu, pravděpodobně oblasti dnešního Turecka a Řecka. Nově zabydlení lidé pak v Evropě přetrvali velmi dlouhou dobu. Jejich genetická stopa sahá až k příchodu prvních zemědělců.

Více z Věda

Brněnští archeologové si připsali další úspěch

Věda22.9.2020

Vítězové Prémie Otta Wichterleho

Věda18.9.2020

Obezita komplikuje početí

Věda15.9.2020

Pýcha našich rašelinišť

Věda11.9.2020

Tajemství velkých „lidožroutů“

Věda8.9.2020

Dárců krve je stále nedostatek

Věda4.9.2020

Očkujte své děti proti HPV

Věda28.8.2020

V České republice se šíří nové druhy klíšťat

Věda25.8.2020

Zákeřná bakterie způsobuje vážná onemocnění malých dětí

Věda21.8.2020
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat