Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Co se stane, až vybuchne Vesuv nebo jeho silnější „příbuzný“?

Vesuv je považován za jeden z nejnebezpečnějších vulkánů. Důvodem je hlavně to, že přímo ohrožuje 3 miliony lidí žijících v jeho bezprostředním okolí.

V současné době sopka spí, ale Itálii obchází strach, co se stane, až se vulkán probudí.  A jak by Evropu zdecimoval výbuch Flegrejských polí?

Zdá se, že Evropa není úplně bezpečným místem! Přírodní hrozba tyčící se nad Neapolí se začala formovat před 17 000 lety. V současné době výška kráteru dosahuje 1281 metrů nad mořem, z důvodu opakujících se erupcí se však velikost sopky neustále mění.

V myslích lidí Vesuv představuje hrozbu. Důvodem je jednak jeho nechvalná historie, ale také časté objevování se v médiích a na internetu. Nedaleko známého vulkánu přitom dřímá mnohem větší nebezpečí, o kterém se příliš nemluví.

Sopka totiž nemusí vypadat jen jako kužel s kráterem na povrchu. Někdy může být nenápadnější. Právě to je příklad Flegrejských polí (Campi Flůegrei) – italského supervulkánu nacházejícího se jen 35 kilometrů od Vesuvu.

Ničitel Pompejí a Herculanea

Vesuv je jedinou aktivní sopkou na evropské pevnině, ty další leží na přilehlých ostrovech. Svou činností dohání práci i dávno vyhaslých vulkánů. V historii několikrát vybuchl tak silně, že se nezapomenutelně vryl do povědomí všech Evropanů.

Nejslavnější představení sopka předvedla v roce 79, kdy žhavým popelem a lávou překryla Pompeje a Herculaneum.

Obě místa nyní patří mezi nejnavštěvovanější turistické lokality v Itálii, ale málokdo si uvědomuje, že se zde odehrála jedna z největších starověkých katastrof. V okolí obou měst při výbuchu zahynulo okolo 25 000 lidí, kteří nestihli z dosahu probouzejícího se vulkánu včas utéci.

Zkáze unikla jen hrstka šťastlivců. Mezi zachráněnými byl i římský spisovatel Gaius Plinius mladší (61–113). Díky němu se dodnes zachoval přesný popis tragické události.

Lidé se neudusili, ale upekli

V roce 79 se Vesuv k životu probudil 24. srpna. Sopka explodovala a do výšky 32 kilometrů vychrlila prach a popel. Vulkán zuřil tři dny, během kterých pohřbil okolní města a vesnice pod několikametrovou vrstvou popela a kamení.

Lidé pochovaní v Pompejích a Herculaneu zde odpočívali stovky let. První z měst bylo objeveno až v roce 1599. Na archeologický výzkum pak obě místa čekala až do 18. století.

I když byl výbuch Vesuvu v roce 79 obrovskou tragédií, díky tělům pohřbeným v popelu mohli experti získat vhled do života obyvatel starověké Itálie. Sopečný materiál totiž zakonzervoval těla, domy i jejich vybavení.

Popel a prach zachoval okolí Vesuvu z 1. století až do dnešních dnů. Vědci se také původně domnívali, že to byl právě tento materiál, který přivodil obyvatelům Pompejí rychlou smrt. Lidé se měli pod těžkými nánosy jednoduše udusit.

Podle novější teorie byl důvod rychlé smrti Italů žijících pod sopkou jiný. Osudnou se jim pravděpodobně stala extrémně vysoká teplota. Při explozi se totiž vzduch rozžhavil až na 500 ˚C. Lidé tak byli mrtví mnohem dříve, než jejich těla navždy přikryl popel.

Sopka pod dohledem

Po tragédii v 1. století sopka chvíli odpočívala. Ale magma a horké plyny v jejím nitru doutnaly dál a bylo jen otázkou času, kdy vulkán exploduje znovu. Od roku 79 do dnešních dnů Vesuv vybuchnul přibližně třicetkrát.

Jednotlivé erupce se ve své síle lišily, některé byly slabé, jiné relativně silné. Mezi těmi nejničivějšími byly události z roku 472 a 1631. V obou případech popel zasáhl většinu jižní Evropy.

Naposledy se zatím sopka probudila v roce 1944, kdy lávu chrlila 11 dní, o život připravila 26 lidí a o domov téměř 12 000 osob.

Je zjevné, že sopka je stále aktivní, a proto je pod pečlivým dohledem vulkanologů. Již v roce 1842 byla na jejích svazích zřízena první sledovací stanice.

Dnes je Vesuv doslova prošpikován množstvím sond a přístrojů, které neustále sledují otřesy půdy, teplotu i chemické složení výparů. Výsledky měření jsou kontinuálně vyhodnocovány sítí počítačů ve vulkanologické laboratoři.

Aktivita Vesuvu je hlídána i z vesmíru. Satelity na oběžné dráze kontrolují tvar kráteru – před výbuchem se totiž často mění sklon svahů.

Na evakuaci je vše připraveno

Pokud by přístroje ve vulkanologické stanici zaznamenaly hrozbu exploze, mají odborníci možnost využít takzvanou horkou linku nacházející se na stanici. Telefonicky se tak spojí přímo s úřadem civilní obrany, který zahájí evakuaci ohrožených oblastí.

Chování sopky se ale nedá předpovědět se 100% jistotou. Vulkán vybuchuje velice nepravidelně. Ale žádná sopka neexploduje bez varovných znamení. Horké magma si musí prorazit cestu na povrch, výbuchy proto provázejí otřesy země a rostoucí teplota hornin.

Experti na Vesuvu zaznamenávají kolem 300 malých otřesů ročně, ale jen 10 z nich bývá natolik silných, aby je zaznamenali citlivější obyvatelé z okolí sopky.

Od roku 1944 se sopka jen mírně chvěje a nevypadá to, že by se v nejbližší době chystala probudit. Přesto mají Italové propracovaný evakuační plán pro případ silné exploze.

Postup přesunu obyvatel z ohrožených oblastí je vypracován na modelu výbuchu z roku 1631. Pokud tedy Vesuv zaútočí silně, ale podobně jako v 17. století, nemají se obyvatelé čeho bát.

Před erupcí se dá utéct za dva dny

Výbuch z roku 1631 je velice dobře zdokumentován. Lidé tehdy tušili, že se erupce blíží a mnoho se jich včas přesunulo z dosahu katastrofy. Existuje proto řada záznamů o průběhu výbuchu, ze kterých odborníci vycházeli při tvorbě evakuačního plánu.

První, kdo by se o reálné hrozně výbuchu dozvěděl, by byli vulkanologové ve stanici na Vesuvu. Pokud by situaci vyhodnotili jako vážnou, varovali by úřady v Neapoli, které by zahájily akci.

Přesunuti by byli lidé z červených zón – oblastí nejblíže sopky. Přesídlování by se nejprve týkalo starších osob, dětí a pacientů z nemocnic. V plánu se počítá s tím, že hlava rodiny by měla na výběr, zda se evakuuje se zbytkem rodiny, nebo zda zůstane doma. V Itálii je totiž velkým problémem rabování opuštěných domů.

Podle plánu by celá evakuace měla trvat maximálně 72 hodin. Prvních 12 hodin je vyhrazeno na organizaci. Dalších 48 hodin by trval samotný přesun lidí z nejohroženějších oblastí. Posledních 12 hodin je v plánu jen časovou rezervou.

Kdy Vesuv znovu vybuchne?

V případě hrozící exploze sopky by bylo z červených zón evakuováno 700 000 lidí z 25 měst. Podle plánu by se pro ně rozjelo 500 autobusů a 220 vlaků. Každé ohrožené oblasti je také přiděleno partnerské město, kam by se obyvatelé okolí sopky dočasně přesunuli.

I když se evakuační plán zdá být dobře propracovaný, většina lidí je k němu skeptická. Místní nevěří vládě ani úředníkům, že by se všechno stihlo včas.

Mezi lidmi také panuje strach, kde by byli ubytováni a co by se stalo s jejich majetkem, který by zůstal pod rozběsněným Vesuvem.

Důvěru lidem nepřidávají ani spory mezi jednotlivými vulkanology. Někteří totiž před rizikem exploze intenzivně varují, jiní se naopak domnívají, že se není čeho bát.

Zastáncem druhého názoru je například profesor Giuseppe Rollandi z Neapolské univerzity, který sopku studuje již 15 let. Na základě svých výzkumů se domnívá, že v současné době je sopka neaktivní a nebezpečí od ní hrozí nejdříve za 100 let.

Ale většina vulkanologů zastává opačný názor. Navíc podotýkají, že chování sopky je do určité míry nepředvídatelné a „démon“ v jejím nitru se může probudit kdykoliv.

Italové sopku neopustí

I kdyby nebylo neshod mezi experty, má evakuační plán jistě své nedostatky.

Tím největším je, že budoucí exploze nemusí probíhat podobně jako ta z roku 1631, na které je vystavěn. Jedním z řešení nefunkčnosti potencionální evakuace je neapolská kampaň na průběžné vystěhování oblasti.

Lidem, kteří jsou ochotni se odstěhovat, vláda nabízí finanční podporu. Jenže většina obyvatel ohrožených oblastí se nikam přesouvat nemíní, ve svých domovech žijí často od narození a na stín sopky jsou zvyklí.

Hrozbu exploze si navíc buď neuvědomují, nebo ji berou jako běžnou součást života, která je provází neustále. Málokomu dochází, že pokud by došlo k silnému výbuchu, mohli by zůstat doma navěky, podobně jako starověcí obyvatelé Pompejí.

Před sopečným proudem není úniku

Řekne-li se sopečná exploze, většina lidí si představí potoky rozžhavené lávy valící se z kráteru na vrcholu vulkánu. Sopka přitom chrlí mnohem nebezpečnější věci, než je láva. Ta samotná totiž teče velmi pomalu. Takže pokud by šlo jen o horké magma, nebyl by problém včas uprchnout.

Větší hrozbu představuje pyroklastický proud. Někdy to je pouze oblak extrémně horkých plynů, jindy může obsahovat i kusy hornin, které sopka vychrlí. Když člověka zasáhne pyroklastický proud, nemůže dělat vůbec nic.

Jedinou šancí na záchranu je tak předpověď chování sopky a včasná evakuace. I když jsou vulkány nepředvídatelné, s pomocí nejmodernějších metod se expertům stále častěji daří exploze předpovědět. Příkladem může být přesně ohlášený výbuch sopky Mt. St. Helens v roce 1980 nebo exploze vulkánu Usu na ostrově Hokkaidó před 17 lety.

Vesuv má silnějšího bráchu!

Jako Flegrejská pole je označována vysoce geologicky aktivní oblast o průměru 13 kilometrů. Povrch se zde neustále kroutí, napíná a vyklenuje. Z prasklin v zemi tryskají výpary s vysokým podílem CO2.

I tento supervulkán v historii explodoval několikrát. Poslední, menší erupce zde byla zaznamenána v roce 1538. Před 12 000 a 35 000 lety však Flegrejské pole vybuchlo s takovou intenzitou, že popel pokryl celou Evropu.

Probuzení tohoto supervulkánu se dokonce považuje za jeden z důvodů, které pomohly ze světa sprovodit neandertálce.

Pára, která se hromadí v kotli

Supervulkán Flegrejská pole na první pohled není vidět. Nemá totiž žádný „dýmající kopec“. Přesto pod ním bublá ohromný rezervoár žhavého magmatu. Podle vulkanologů je asi 10 kilometrů pod povrchem.

Horká láva odtud stoupá trhlinami v hornině stejně jako plyny. Jenže materiál z podpovrchového jícnu neodchází dostatečně. Proto se jednou za čas magma a plyny nahromadí a sopka exploduje jako přetlakový parní kotel.

Většina Flegrejských polí leží pod hladinou oceánu, ale část se rozprostírá pod obydlenou pevninou. Přímo na povrchu supervulkánu například leží městečko Pozzuoli, v němž se zdi domů pravidelně vlní vinou seizmické sopečně aktivity.

I když se jeho velká část rozprostírá pod mořem, způsobil by výbuch tohoto supervulkánu katastrofu nevídaných rozměrů.

Podle odhadů by exploze byla asi 200x větší, než výbuch islandské sopky Eyjafjallajökull, který v roce 2010 ochromil leteckou dopravu a způsobil hospodářské škody v přepočtu desítek miliard korun.

Co se stane, až exploduje?

Pokud by vybuchla Flegrejská pole, exploze by doslova vymazala z mapy část Itálie, kde se supervulkán nachází. Oblast sopky je navíc hustě osídlená, o život a střechu nad hlavou by tak přišly statisíce lidí.

Výbuch by neochromil jen život na Apeninském poloostrově. Experti se domnívají, že by do ovzduší bylo vychrleno tolik popela a prachu, že by došlo k zastínění Slunce a globálnímu ochlazení.

Nejhůře by samozřejmě byla postižena Evropa, ale pokles teploty by pocítili lidé na celém světě.

Podle odhadů by erupce supervulkánu také zdecimovala 75 % evropské flóry. Lidé i živočichové by tak byli odsouzeni k boji o omezené zdroje. Z důvodu hrozby jsou Flegrejská pole intenzivně zkoumána. Od roku 1969 se povrch v některých místech zvedl až o 3 metry.

Za posledních deset let také vulkanologové zaznamenali zvýšený počet menších otřesů.

Italové v tom nejsou sami!

V současné době probíhá intenzivní debata, zda zavést sondu hluboko pod povrch supervulkánu.

Takový přístroj by totiž mohl poskytnout lepší představu, nakolik je hrozba reálná. Zastáncům vrtu však odporují někteří experti, kteří se domnívají, že by hluboká sonda mohla zafungovat jako rozbuška.

I přesto, že převládajícího mínění je takové riziko minimální, hluboký vrt se zatím neuskutečnil. Itálie tak dál leží na „skladu dynamitu“. Jediné, co Italy může těšit je, že v tom nejsou sami. Na světě existuje celá řada míst, kde lidé žijí ve stínu aktivních sopek.

Příkladem mohou být města Mexico City a Colima rozkládající se pod doutnajícím Popocatépetlem. V bezpečí nejsou ani obyvatelé ekvádorského Quita nedaleko sopky Pichincha.

S neustálým strachem z exploze žijí i obyvatelé Yogyakarty pod vulkánem Merapi v Indonésii. Podobná místa se najdou také v Kongu, Japonsku a v mnoha dalších zemích.

Monitorováním sopečné aktivity se intenzivně zabývá Světová vulkanická organizace (IAVCEI), která může všem lidem žijícím v blízkosti aktivních sopek přinést alespoň trochu klidu.

Když se země třese

Přesto, že nad sopečnou aktivitou bdí IAVCEI i mnoho lokálních institucí, neznamená to, že jsou lidé zcela v bezpečí. Z hlediska geologické aktivity hrozbu představuje také zemětřesení.

V případě Evropy jsou ohroženy hlavně státy v okolí Středozemního moře – Itálie, Řecko a Turecko. Oblast středomoří totiž leží v pásu aktivního zlomu, oddělujícího Euroasijskou a Africkou tektonickou desku, které se vůči sobě pohybují.

Zemětřesení může vznikat i z lokálních zlomů uvnitř Euroasijské desky, a země se tak může chvět i na Balkáně, ve Švýcarsku nebo v Portugalsku.

Za posledních 1000 let bylo v Evropě zaznamenáno kolem 45 000 zemětřesení. Většinou jde pouze o mírné otřesy. Ale náš kontinent má za sebou i ničivé katastrofy.

Příkladem může být lisabonské zemětřesení z roku 1755. Země se zachvěla tak silně, že událost vyvolala 6 metrů vysokou vlnu tsunami. Katastrofě podlehlo 60 000–100 000 lidí.

Pohled do kráteru Vesuvu z paluby letadla. (Foto: Wikipedia) O tom, co Vesuv umí, se můžeme přesvědčit v Pompejích... (Foto:Pixabay)
reklama
Související články
Před sto lety v březnu 1925 šéfpilot společnosti Aero Josef Novák dosáhl výškového rekordu 8 651 metrů na stíhacím letounu Aero A-18. Tento výkon o dva měsíce později ještě překonal, když se stejným strojem a upraveným motorem vystoupal do rekordní výšky 9 140 metrů. Úspěch potvrdil nejen výjimečné vlastnosti první sériově vyráběné československé stíhačky, ale také významnou […]
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT se rozhodla od příštího akademického roku navýšit počet přijímaných studentů do magisterského studijního programu Space Applications ze současných 20 na dvojnásobek. Reaguje tak na kritický nedostatek kvalifikovaných pracovníků klíčových pro rozvoj místních firem působících ve vesmírném průmyslu. Vesmírný průmysl se na jižní Moravě v posledních letech rychle rozvíjí a […]
Voda pokrývá více než 70 % povrchu Země a je nezbytná pro život, jak ho známe. Odkud se ale vzala? Tato otázka vědce trápí už desítky let. Nyní nová teorie naznačuje, že voda mohla na naši planetu dorazit jiným způsobem, než jsme si dosud mysleli. Dlouho převládala představa, že voda na Zemi pochází především z […]
Zatímco zdravý člověk může bez zdravotních následků ztratit až 15 % své krve, někteří lidé tuto schopnost nemají. Nemusí se vždy jednat o vrozený problém, jako například u hemofilie. Zvýšená krvácivost se může rozvinout během života a poukazovat na jiné zdravotní problémy.   Přitom krevní srážlivost, zdokonalovaná evolucí po miliony let, je klíčová pro přežití […]
reklama
reklama
Historie
Byla Trajánova tržnice prvním obchodním centrem světa?
V centru Říma na dohled od Kolosea se tyčí podivuhodná stavba. Jde o Trajánovu tržnici, jež je součástí stejnojmenného fóra.   Mezi římskými vrcholky Kvirinálem a Kapitolem panuje čilý ruch. Skupiny dělníků zde postupně odstraňují velké množství zeminy. Píše se rok 107, když na místě vzniká „poslední a nejnádhernější ze všech císařských fór“, jak píše německá […]
Bismarck z krále udělal císaře
Od mládí si mladík z nevýznamného pruského šlechtického rodu vytkl za cíl prosadit se ve velké politice. Jen málokdo o sobě může říct, že se mu to s takovým úspěchem podařilo.   Narodil se na apríla, tedy 1. dubna 1815, do aristokratické rodiny. O láskyplném prostředí si ale Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen (†1898) mohl nechat jen […]
Vyrostla na londýnském mostě celá čtvrť?
Oba břehy Temže v Londýně spojovala kdysi stavba, označovaná za jeden z divů světa. Most, který se stal samostatnou městskou čtvrtí a také místem odporné přehlídky popravených nešťastníků.   Most v samém centru Londýna postavili už Římané v roce 46 našeho letopočtu. Byl dřevěný a vydržel téměř 1000 let, než ho v roce 1013 nechal spálit král Ethelred II. (asi […]
Islandští Bonnie a Clyde zabíjeli vlastní děti
Dva uprchlíci s pronásledovateli v zádech balancují na vrcholu vysokého vodopádu. Holčička, kterou nesou, je příliš velkou přítěží, a tak končí ve zpěněných vodách hluboko dole.   Vesnička Hlíö na jihu Islandu není na počátku 18. století ničím významná. Ani skromnou farmářskou rodinu, která tu žije, nikdo nepovažuje za výjimečnou. V roce 1714 přichází na svět syn, který […]
Zajímavosti
Řeka Eufrat: Je kolébka civilizace na pokraji zániku?
Před tisíci lety pomůže k rozvoji prvních zemědělských společností na světě a v Bibli je dokonce zmíněn jako jedna ze čtyř řek, které zavlažují zahradu Eden. I dnes jsou na něm závislé miliony lidí. Ale zdá se, že nemusí trvat dlouho a řeka Eufrat zcela vyschne…   Může se to zdát jako ironie osudu i […]
Burning Man: Festival plný divočiny odstartuje rozchod!
Za vším hledej ženu, podobně je na tom i týdenní americký festival Burning Man (Hořící muž). Hosté se sjíždějí do nevadské pouště na přelomu srpna a září, kdy se v USA slaví Svátek práce.   Larry Harvey (1948–2018) přemítá, jak se dostat z porozchodového splínu. Společně s pár kamarády postaví na Baker Beach v San Francisku dvoumetrovou sochu muže […]
Největší zlatý Buddha: Na zamaskovanou sochu lidé zapomenou
Dlouho ji všichni mají za obyčejnou sádrovou sochu, zdobící chrám Wat Chotanaram v bangkokské Čínské čtvrti. Ovšem ať je materiál jakýkoliv, všechny sochy Buddhy jsou v Thajsku posvátné, a i s touto je proto zacházeno jako s pokladem.   Když se tedy chrám časem změní ve zchátralou ruinu, je třeba sochu zachránit a umístit jinam! Od roku 1935 stojí […]
Bublifuk: Hračka starší, než by vás napadlo!
Že je bublifuk relativně moderní hračka?  Ale kdeže! Jeho historie sahá hodně hluboko do minulosti. Některé starověké civilizace, jako například Mayové, podle některých badatelů zřejmě používají techniky tvorby bublin pro zábavu a náboženské účely.   Vystačí si s přírodními látkami, jako jsou mízy různých dřevin nebo pryskyřice, s jejichž pomocí vytvoří směs vhodnou pro výrobu […]
Záhady a napětí
Fascinující záhada hadí bohyně: Koho zobrazuje tajemná minojská soška?
Nedaleko krétského hlavního města Heráklion se nachází palác Knóssos, údajné útočiště bájného Minotaura, kterého zde nechal uvěznit krétský král Minos. Právě po něm byla pojmenována civilizace, která rozsáhlý komplex vybudovala. Ve 20. století byly v paláci nalezeny dvě sošky žen, světu známé jako hadí bohyně. O žádném hadím kultu v době Minojské civilizace se ale dodnes […]
Jakubovo osuárium: Jde o důkaz, že měl Ježíš rodinu?
V roce 2002 se na veřejnost dostává předmět, který by mohl být jedním z nejvýznamnějších archeologických objevů souvisejících s křesťanstvím. Kamenná schránka na kosti, tzv. osuárium, nese nápis: „Jakub, syn Josefův, bratr Ježíšův“. Opravdu jde o důkaz existence Ježíšovy rodiny, nebo je to podvrh, který měl zvýšit cenu artefaktu?   Osuárium, které údajně pochází z […]
Česko má čtyři vodíkové stanice, většina zemí EU žádnou
Vodíková mobilita se stává jedním z klíčových prvků dekarbonizace dopravy. Ačkoli se o vodíkovém pohonu hovoří jako o slibné technologii budoucnosti, jeho rozvoj v Evropě zatím probíhá nerovnoměrně. Česká republika se však v této oblasti posunula vpřed – má již čtyři veřejné vodíkové stanice, zatímco většina zemí EU stále nemá žádnou. Podle analýzy webu cistadoprava.cz, […]
Diagnóza ze srdečního pulsu: Je možné vyčíst zdravotní stav pohmatem předloktí?
Srdeční puls je mnohem víc než známka toho, že jsme naživu. V tradiční medicíně dálného i blízkého východu z něj prý léčitelé umí vyčíst zásadní informace o stavu vnitřních orgánů a odhalit zdravotní problémy dříve, než se vůbec projeví. Jak pulzní diagnostika funguje? A je vůbec spolehlivá?   Pulsní diagnostika je obvykle spojována hlavně s […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Záhada jihlavského podzemí: Zdejší podlaha vysychá do tvaru lebky!
enigmaplus.cz
Záhada jihlavského podzemí: Zdejší podlaha vysychá do tvaru lebky!
Střely létají vzduchem a lidé padají jako hrušky na podzim. „Utíkej do Olomouce! A přiveď pomoc!“ nakáže velitel vojákovi. Ten zasalutuje a zmizí do temnoty jihlavských katakomb. O jeho dalším osudu u
Astronomové našli planetu na kolmé dráze kolem dvojice hvězd
21stoleti.cz
Astronomové našli planetu na kolmé dráze kolem dvojice hvězd
Astronomové objevili planetu, která obíhá pod úhlem 90 stupňů kolem vzácné dvojice zvláštních hvězd. Je to poprvé, co máme přesvědčivé důkazy o tom, že jedna z těchto "polárních planet" obíhá kolem hv
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
tisicereceptu.cz
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
Jaké by to byly Velikonoce bez pořádného masa? Ingredience 4 jehněčí kolínka 2 cibule 50 g másla 6 stroužků česneku 10 kuliček pepře 3 bobkové listy 6 dcl červeného vína, 4 snítky rozmarý
Kamínek od dcery skrýval tajemnou sílu!
skutecnepribehy.cz
Kamínek od dcery skrýval tajemnou sílu!
Dcera chtěla, abych jí na malý kamínek namalovala obrázek. Ten ale záhadně zmizel. Až později jsme o kameni zjistili pravdu. Svět kolem nás je plný zajímavých a zázračných věcí. Já mám jednu takovou doma. Jedná se o malý kamínek, který není na první pohled ničím výjimečný. Bylo to nepochopitelné Ovšem kresby, které jsem na něj
Longines Conquest: Tradiční elegance v novém, moderním pojetí
iluxus.cz
Longines Conquest: Tradiční elegance v novém, moderním pojetí
Kolekce Longines Conquest, která se již více než sedmdesát let drží na výsluní sportovní elegance, vstupuje do nové éry. Rozšiřuje se o řadu svěžích modelů v různých velikostech, barevných provedeních
Přeskočila jiskra Brodské se spolužákem?
nasehvezdy.cz
Přeskočila jiskra Brodské se spolužákem?
Fanoušci herečky Terezy Brodské (56) jsou štěstím bez sebe, že se jejich oblíbená postava Báry Jordánové vrátila po dlouhé pauze zase do Ulice. Věrní obdivovatelé ji sledují i na sociálních sítích,
Robin Hood: Mýtus, legenda, nebo skutečný král zbojníků?
epochaplus.cz
Robin Hood: Mýtus, legenda, nebo skutečný král zbojníků?
Kdo by neznal jméno Robin Hood? Slavný psanec ze Sherwoodu se za staletí proměnil ve folklorní ikonu, hrdinu stovek knih, filmů i seriálů. Ale kdo vlastně byl muž, jehož příběh přežil staletí a stal se symbolem spravedlnosti? Mýtus, nebo historická postava? Příběh, který přerostl do legendy První dochované zmínky o Robinovi pocházejí ze 14. století.
Tajnou vášeň Alfreda Redla prozradil dámský budoár
historyplus.cz
Tajnou vášeň Alfreda Redla prozradil dámský budoár
Poštovní úřednice Betty se bojí, aby se jí nerozklepaly ruce. Právě vydává důstojně vyhlížejícímu pánovi obálku, kterou tu měl uloženou jako poste restante. Přitom nenápadně stiskne skrytý zvonek. Dává signál policii, že muž, na kterého tak dlouho čekali, je zde. Je to tady. Policejní agenti hlídkující už pár dní v domě u pošty vyrazí do akce.
Vestavba s přidanou hodnotou
rezidenceonline.cz
Vestavba s přidanou hodnotou
Design kuchyně ctí spotřebiče, které nejsou na první pohled vidět. Mohou být ukryté za kuchyňskými dvířky nebo splývají s kuchyňskou linkou. Pro vestavné spotřebiče hraje řada faktorů. Jedním z nich je úspora místa a designově čistý vzhled kuchyně. Nabídka tohoto typu spotřebičů je veliká, v zásadě si můžete pořídit kompletní výčet nezbytných kuchyňských pomocníků od
Velikonoční ostrov: Nejosamělejší místo světa plné záhad
epochanacestach.cz
Velikonoční ostrov: Nejosamělejší místo světa plné záhad
Hluboko v Pacifiku leží ostrov proslulý svou tajemnou prastarou civilizací. Zdobí jej nejen kouzelná příroda, ale i 300 soch moai. Každá z těchto soch je vytesána z jednoho kamene a má typickou protáhlou tvář. V současnosti se zdá, že řada tajemství Velikonočního ostrova se již dočkala svého rozluštění. Víme, proč tyto sochy vznikly a jakým způsobem se po ostrově
Velikonoční dekorace: Vejce, kde ses tady vzalo?
panidomu.cz
Velikonoční dekorace: Vejce, kde ses tady vzalo?
Obří vejce může být netradiční dekorací a navíc poslouží jako zajímavý květináč na cibuloviny. A to vše ne jenom na Velikonoce! Vejce je dokonalým symbolem jara jako takového. Nebojte, nenakladla jej žádná dračice. Zrodilo se ze sádrových obvazů. Totiž, u vás doma se teprve zrodí. A vyrobit ho zvládne i úplný začátečník. Připravte si speciální
Opožděný dopis nakonec přinesl štěstí
nejsemsama.cz
Opožděný dopis nakonec přinesl štěstí
Někdy se může chyba druhých lidí stát cestou k celoživotní lásce. Stačilo málo a nepotkalo by mě životní štěstí. Pokud dnes někdo nadává na poštovní služby, já na ně vzpomínám vlastně s povděkem, i když se jim něco příliš nepovedlo. Radost přišla nečekaně V době, kdy jsem se zamilovala do Ondry, ještě nebyly mobily ani internet a většina
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz