Jak je vrstva půdy tenká, tak je důležitá. Závisí na ní přežití všech suchozemských organismů. Od její kvality se odvíjí, kolik potravin je možné vyprodukovat. Půda vždy  patřila mezi největší omezení rozšíření lidské populace.

Lidé si pro zřízení svých sídel vybírali místa v úrodných oblastech už odpradávna. Prosperující zemědělství a hojnost jídla vedly k růstu nejedné starověké civilizace.

Staří Egypťané neměli sice o složení půdy okolo Nilu nejmenší ponětí, její úrodnosti však dokázali využít dokonale.

Dnes už víme, že úrodnost půdy vyplývá z jejích fyzikálních vlastností. Mezi ty řadíme pórovitost, strukturu, obsah vody a vzduchu, zrnitost a především pak zbarvení, která nás obvykle upoutá nejvíce. Barva se liší podle chemického složení půdy.

Je závislá na  přítomnosti sloučenin jednotlivých prvků, ať už železa, manganu nebo jiných.

Na zbarvení má vliv celý půdotvorný proces (pedogeneze) a její jednotlivé složky. V první řadě narazíme na složku anorganickou, která sestává ze zvětralých hornin. Jedná se například o prach, písek či štěrk.

Hojně jsou v půdě zastoupena křemenná zrna, křemen je totiž vůči zvětrávání značně odolný.

Hornin je v litosféře dostatek, ovšem pro vytvoření úrodné půdy samy o sobě nestačí. Je nutné přidat také látky organické, právě ty z ní činí živý systém. Rostliny i živočichové žijící v půdě nebo na jejím povrchu se po své smrti stávají její součástí.

K tomu přispívají půdní organismy (edafon), kteří působí jako rozkládači. Mezi edafon řadíme bakterie, rostliny, houby, ale i živočichy.

Všechny formy edafonu přispívají svým působením k vytváření humusu. Ten tvoří zbytky rostlinných a živočišných organismů v různém stupni rozkladu. Půdě dodává tmavě hnědé případně černé zbarvení. Velmi úrodné černozemě obsahují velké množství humusu, hnědozemě pak méně.

Půdy ale nejsou jen černé, nebo nahnědlé. Jak už jsme uvedli, barva závisí především na výskytu té které látky. Například sloučeniny železa dodávají půdě načervenalou či nažloutlou barvu. Přítomnost vápence způsobuje světlé, zvláště bělavé zbarvení. Sloučeniny  manganu způsobují hnědočerný až nafialovělý odstín.

Nasycení půdy vodou má na její zbarvení také vliv. Mokrá půda bývá obecně vzato tmavší, než suchá.

Půda není důležitá jen růst rostlin, od trav až po stromy, má celou řadu dalších funkcí. Neméně důležitá je pro zadržování vody a předcházení suchu. Metr čtvereční kvalitní černozemě může pojmout více než 300 litrů vody. Současně působí i jako filtr. Zachycuje škodliviny a zabraňuje, aby se dostaly do spodních vod.