Ve světě je přes 420 milionů diabetiků, Čechů nemoc trápí až 10 %. Na vzestupu je zejména diabetes 2. typu, který úzce souvisí s rostoucím počtem obézních. Na následky onemocnění ročně zemře 3,7 milionu lidí. Cukrovka způsobuje také řadu život ohrožujících zdravotních komplikací, jejichž léčba je nákladná. Je možné šíření této epidemie zpomalit?
Diabetes mellitus, česky úplavice cukrová nebo krátce jen cukrovka, je onemocnění, které se projevuje poruchou trávení sacharidů (cukrů). Základním a nejrychlejším zdrojem energie pro všechny tkáně v těle je glukóza neboli krevní cukr. Pro mozek a červené krvinky je pak dokonce jediným energetickým zdrojem. Za den tyto tkáně spotřebují asi 150 gramů glukózy.
Tělo ji získává z potravy, hlavně z pečiva, rýže, těstovin, brambor či ovoce a také z výrobků obsahujících cukr.
Klíč k buňkám
K trávení sacharidů dochází v ústech, pomocí slin, a potom také v tenkém střevě, působením řady dalších enzymů. Ze složených cukrů se přitom stávají cukry jednoduché – glukóza, která je následně vstřebána do krve. A aby se energie z krevního cukru dostala k buňkám, je zapotřebí hormonu inzulinu. Ten působí jako jakýsi klíč. Buňka se díky němu „odemkne“ a glukózu přijme.
Když má tělo inzulinu nedostatek, hromadí se cukr v krvi a vzniká cukrovka.
Jednička versus dvojka
Hormon inzulin produkují tzv. B buňky Langerhansových ostrůvků slinivky břišní a jeho hlavním úkolem je tedy snižovat hladinu cukru v krvi. Pokud tělo není schopno tvořit si inzulin samo (například v důsledku poškození slinivky), vzniká diabetes mellitus 1. typu. Ten se objevuje především v dětství a v průběhu dospívání, jeho nástup je akutní. Oproti tomu při diabetu 2.
typu tělo inzulin vyrábí v dostatečném množství, tkáně jsou však vůči němu necitlivé (jako by klíč v podobě inzulinu nepasoval ke dveřím u všech buněk). Tato cukrovka se rozvíjí po 40.
roce života a dlouho může probíhat bezpříznakově.
Nebezpečná epidemie
Jen asi 8 % případů cukrovky náleží k 1. typu, který je autoimunitním onemocněním a nelze mu předcházet. Zbytek, tedy celých 92 %, všech postižených trpí diabetem 2. typu. Ten se řadí mezi civilizační choroby a je spojován s obezitou, stresem, nedostatkem pohybu a celkově nezdravým životním stylem. V roce 2016 u nás žilo 861 000 diabetiků, každý rok se objeví přes 100 000 nových případů.
Nezadržitelně se tedy blížíme k době, kdy tímto onemocněním bude trpět každý 10. Čech. V USA je situace ještě horší, postižena je až polovina populace. Odhaduje se, že do roku 2045 bude mít cukrovku 629 milionů lidí po celém světě.
Není proto divu, že lékaři bijí na poplach.
Životu nebezpečné komplikace
Neléčená cukrovka zabíjí. Ročně u nás zemře 27 000 diabetiků, 3000 z nich právě v důsledků průvodních komplikací. Jenže 2. typ diabetu probíhá, na rozdíl od toho 1., často dlouho skrytě, problémy se naplno projeví až při rozvoji doprovodných obtíží. Vedle kazících se zubů, postižení kůže a zvýšeného rizika infarktu jsou těmi nejzávažnějšími komplikacemi tzv.
diabetická retinopatie, diabetická nefropatie a diabetická noha. Trpí jimi až 30 % diabetiků, tedy 243 000 Čechů.
O co jde?
Oči, ledviny a končetiny v ohrožení
Nezánětlivé onemocnění oční sítnice se označuje jako diabetická retinopatie. Diabetem postižené cévy nemohou dostatečně vyživovat sítnici oka, což může vést až k oslepnutí. Dlouhodobě zvýšená hladina krevního cukru při cukrovce zase často způsobuje chronické onemocnění ledvin neboli diabetickou nefropatii. Další významnou komplikací diabetu je tzv.
diabetická noha, kdy se na dolních končetinách objevují otevřené rány, které se špatně hojí. Vznikají v důsledku snížené citlivosti nervů a nedostatečné průtočnosti cév, jež cukrovku provázejí.
Retinopatie tvoří 39 % všech komplikací diabetu, nefropatie 44 % a diabetická noha pak 17 %.
Inzulin pomáhá jen u 1. typu
Na cukrovku 1. typu je jediným lékem do těla uměle dodávaný inzulin. Nemocný si jej aplikuje pomocí inzulinového pera, pumpy (trvalé dodávání inzulinu, podobné přirozené produkci slinivkou) či jehly.
Dávkami inzulinu, vyvažujícími příjem sacharidů z potravy, se pak snaží udržovat stabilní hladinu cukru v krvi (měřenou glukometrem), tedy něco mezi 4 a 6 mmol/l nalačno a 5 až 7,5 mmol/l asi 2 hodiny po jídle.
Jinak mu hrozí akutní stavy hypo- a hyperglykémie.
Když glykémie kolísá
Příliš nízká hodnota cukru v krvi (tzv. hypoglykémie) ohrožuje mozek, protože ten je na glukóze závislý. Projevuje se slabostí, poruchou motoriky či pocením a může se při ní rozvinout až bezvědomí (hypoglykemické kóma). Důvodem vzniku je vynechané jídlo nebo nadměrné cvičení. První pomocí při hypoglykémii je sladké pití.
Oproti tomu vysoký obsah cukru v krvi (neboli hyperglykémie), který se objevuje se i při neléčené cukrovce, je spojený s nadměrnou žízní a močením, hladem a rozostřeným viděním.
Rozvine se, když toho nemocný sní moc nebo si zapomene vzít inzulin.
Odolnost vůči vlastnímu inzulinu
Odlišná je situace u diabetu 2. typu, kdy většina pacientů, alespoň zpočátku, léčbu inzulinem nepotřebuje, a pokud ano, podává se jen ten dlouhodobě působící. Slinivka břišní totiž inzulin produkuje svůj vlastní, ovšem ne v dostatečném množství. Často jsou také buňky těla (hlavně ve svalech, játrech a tukových buňkách) vůči inzulinu odolné.
U každého pacienta je míra nedostatečnosti produkce a odolnosti tkání jiná, obecně ale toto onemocnění zkracuje délku života o asi 10 let.
Co přispívá k rozvoji 2. typu?
Předpokládá se, že za zvyšujícím se počtem pacientů, kteří trpí 2. typem cukrovky, stojí především nezdravý životní styl. Prim přitom hraje obezita (týká se 60–90 % diabetiků). Platí ovšem, že čím více tukových tkání člověk má, tím je rezistentnější vůči inzulinu. Rovněž vysoký krevní tlak a zvýšený cholesterol usnadňují propuknutí tohoto onemocnění.
Negativně se projevuje i přibývající věk, rodinná anamnéza, a dokonce i rasa (nemocí jsou nejčastěji postiženi běloši).
Strašák jménem obezita
Ačkoliv ne každý diabetik je obézní, mezi cukrovkou a nadměrnou váhou existuje přímá souvislost. Za tloušťku, která v poslední době ohrožuje světovou populaci, může nadměrný příjem potravy, nekvalitní potraviny (fast food) a nedostatek pohybu a spánku. Měří se prostřednictví tzv. body-mass-indexu (BMI), který získáte, když podělíte svoji váhu v kilogramech druhou mocninou své výšky v metrech.
Pro bělochy značí BMI v hodnotě 25 až 30 nadváhu, nad 30 pak obezitu.
Obézní je pak muž, který má v pase více než 102 cm, a žena s obvodem pasu nad 88 cm.
Jak zastavit epidemii diabetu?
Díky tomu, že lékaři vědí, jaké rizikové faktory jsou s cukrovkou 2. typu spojeny, začínají léčbu jejich minimalizací. Ač existují léky, ukazuje se, že úprava životního stylu přináší mnohem větší efekt. Pacientům bývá nařízena diabetická dieta, při které je přísně regulován příjem sacharidů.
Kromě diety se nemocní musí začít také více hýbat, doporučuje se jim kombinace vytrvalostního a silového tréninku. Některé sporty jsou ale diabetikům zapovězeny, například box, vzpírání, horolezectví či potápění.
Dále by se měli vyhýbat alkoholu i stresu a neměli by kouřit.
Drahá léčba
Léčení diabetu a s ním souvisejících komplikací je pro zdravotnický systém velmi zatěžující. Pokud by počet pacientů i nadále rostl stejným tempem jako nyní, byla by v budoucnu situace neúnosná. Cukrovka je nejčastější příčinou slepoty a amputací končetin u nás, v Evropě i USA. Asi 60 % lidí, kteří dochází na umělou ledvinu, trpí diabetem.
Pacienti s touto diagnózou jsou také 5krát častěji postiženi infarktem. Vlády všech zemí se proto snaží o osvětu a prevenci vzniku cukrovky, aby zastavily její celosvětovou epidemii.
Starejte se proto i vy dobře o své zdraví, zda u vás tato zákeřná choroba propukne či ne, máte ve svých rukou.
Facebook
Twitter
RSS