S bohyněmi Měsíce není snadné pořízení. Tak jako se neustále mění luna na noční obloze, tak nestálé jsou emoce, kterými lunární bohyně doslova prýští. A stejné je to i s překrásnou, ale mstivou bohyní Artemis.

Starořecká božská vládkyně lovu Artemis je snem nejen každého dávného Řeka, ale téměř i všech řeckých bohů. Její krása působí jako magnet a takřka hypnoticky přitahuje všechny muže, jejichž pohled na ni padne.

Ovšem stejně jako její římská následovnice Diana je Artemis nepolapitelná a zůstává tak nadále jen snem, vzdálenou chimérou, která se při jakémkoliv pokusu o spoutání stává životu nebezpečnou.

Muži zaslepení touhou si totiž občas nedají říct a nedbají na varovný signál v podobě Artemisina luku a ostře nabroušených šípů.

Roztrhaní na kusy

Nezkrotná Artemis je ochránkyně lesů a divoké zvěře. Jejím domovem jsou hluboké lesy, kde přebývá obklopená společností nymf a chráněná smečkou svých loveckých psů.

Mnoho mytologických příběhů vypráví o tom, jak se Artemis brání zájmu a zvědavým pohledům mužů některou z oblíbených forem pomsty, ať už pomocí svého luku nebo poštváním své psí smečky. Artemis ale nesměruje svou zlost jen na muže.

Jakmile se některá z nymf zamiluje, čímž poruší přísný zákaz, dočká se hněvu své vládkyně a skončí třeba proměněná v medvěda.

 Bratrova porodní bába

Jako dcera nejvyššího boha Dia a titánky Létó má Artemis řadu privilegií. Pravdou ale je, že o některá z nich se sama zaslouží. Své kvality ukáže již den po svém narození, když vypomáhá matce porodit svoje dvojče, boha Slunce Apollóna.

Díky tomu platí Artemis za ochránkyni matek. A aby sama zůstala navždy nedotčená, poprosí svého božského otce o věčné panenství. Se svým bratrem navíc tvoří silné duo.

Oba mají moc způsobit smrtelníkům náhlou smrt či nemoc, ale stejně tak mohou zázračně nemocné uzdravovat. Přesto právě vlastní bratr jí nachystá tu největší bolest.

Zasažena Amorovým šípem

Zatímco sama uniká citům a ostatním je zakazuje, láska dožene ji a Artemis se zamiluje do božského lovce a titána Orióna. Apollón to neschvaluje a když vidí, jak se Orión koupe v moři, vyzve svou sestru, ať předvede své umění s lukem.

Ukáže na jakýsi malý bod v dálce na moři. Jakmile Artemis vystřelí, nevědomky smrtelně zraní svého milého a zaplaví ji věčný žal. Podle pohanů je dobré si Artemis udobřovat oběťmi, jelikož je velmi urážlivá a vyžaduje patřičnou úctu.

Z vyšší perspektivy však můžeme vidět, že to není hněv Artemis, před čím řada lidí utíká. Je to láska. Příběh bohyně tak může připomínat, že právě to jediné, před čím se nevyplatí prchat, je lidské srdce.