Před badatelem Josefem Urbánkem leží právě dokončená mapa. Zakreslená je na ní také obří vodní plocha. Urbánek totiž ve 20. a 30. letech minulého století postupně prozkoumal záhadnou jeskyni Výpustek.

Údajně v ní objevil také přírodní unikát. Po něm se ale úplně slehla zem. Existuje vůbec a může nás k němu mapa přivést?   

Rozlehlými prostorami jeskyně Výpustek se mihotá světlo z několika loučí. S veřejnými prohlídkami sluje v jihomoravském Blansku začnou již na začátku 19. století Lichtenštejnové. Lidi ovšem místo fascinuje odnepaměti.

„Historie jeskyně ve Křtinském údolí v Moravském krasu je pestrá a překotná tak, že nemá nikde u nás obdoby,“ upozorňuje publicista Petr Zajíček. Osídlena byla již před 15 000 lety.

Jednu dobu se jí dokonce říkalo Dračí jeskyně, neboť v ní lidé nacházeli znepokojivě velké kosti. Jak odhalily pozdější výzkumy, patřily pravěkým jeskynním medvědům. Je pravda, že v podzemí byl ve 20. století tajný protiatomový kryt?

Nacistická továrna

Ozve se ohlušující rána, po níž se z Výpustku začne valit černý dým. Rozsáhlý jeskynní systém dozná zásadních změn v minulém století. Nejprve jsou v něm v letech 1923 až 1932 těženy fosfáty.

Pak v podzemních prostorech vybuduje Československá armáda muniční sklad. Největší spoušť zde ale napáchají nacisté. V roce 1939 totiž Výpustek obsadí Němci.

„Upravili podzemí pro továrnu na součástky do leteckých motorů… V jeskyni pracovalo ve dvanáctihodinových směnách až 1500 dělníků,“ píše geolog Rudolf Musil (1926–2022). Na konci války se Němci rozhodnou továrnu zničit. Komplex proto vyhodí do povětří.

S dekontaminační komorou

Chladnými zdmi Výpustku se opět rozléhá dusot vojenských bot. Po válce se do sluje na čas vrátí jeskyňáři. Na začátku 60. let ji ale zabaví Československá lidová armáda a zřídí v ní tajný protiatomový kryt.

Najít je v něm možné polní nemocnici i dekontaminační komoru. „Že místo používá armáda, se nedalo přehlédnout. Už kvůli vojákům místní posádky.

Většina lidí v okolí ale myslela, že je tam sklad munice,“ vysvětluje Petr Švenda z křtinského městského úřadu. V systému přísně tajného charakteru zůstane místo až do roku 2001. Teprve pak se začne otevírat veřejnosti.

Ztrácejí se v ní lidé

Další speleolog si bedlivě prohlíží mapu vytvořenou v roce 1939 významným jeskyňářem Josefem Urbánkem. Ručně kreslený plánek Výpustku nedá spát generacím milovníků záhad.

Urbánek se má totiž krátce před vypuknutím 2. světové války dostat až do spodního patra jeskyně, kde najde vodní plochu 128 metrů dlouhou a 20 metrů širokou. Šlo by tak o největší podzemní krasové jezero u nás. Urbánek ovšem zemře a zanechá po sobě jen mapu.

Ačkoli vodní dóm už léta hledají týmy speleologů, zatím se ho nepodařilo najít. Odborníci mají za to, že šachtu k němu zřejmě zabetonovali Němci. Podle vedoucího správy jeskyně Roberta Dvořáčka jsou ale šance na objevení spodního patra reálné.

Koneckonců jeskyňáři ve Výpustku stále nalézají nové chodby. Možná se tak jednou podaří objevit i ostatky desítek lidí, kteří do jeskyně vešli a nikdy se z ní nevrátili. Jen v 17. století mělo jít o čtrnáct osob…