Dwight D. Eisenhower: Manažer a diplomat

Dwight D. Eisenhover neodstartuje kariéru ve vojenské uniformě, ale na trávníku fotbalových hřišť, z nichž si odnese mnoho pohárů. Sen o dráze vrcholového sportovce ukončí až zranění. Tehdy přijme Dwight volání armády. „Přestože se nezúčastnil bojů v první světové válce, získal už v roce 1920 hodnost majora americké armády,“ zmiňuje se spisovatelka Zuzana Ďanovská. Šest let nato pak Eisenhower dokončí velitelskou školu ve Fort Leavenworth v Kansasu a to jako nejlepší z ročníku. I díky ní se během 2. světové války vyznamená jako první muž operace Overlord ze 6. června 1944.

Sázka na jistotu

Má přitom neuvěřitelně těžký úkol – uřídit obrovskou frontu a dovalit spojenecký parní válec spolehlivě až do nitra Třetí říše. Eisenhover to dokáže, řídí se totiž opatrnou strategií. „Očekával, že po celou dobu bude mít míč v držení jeho mužstvo a postupovat bude vždy celá řada, ačkoliv sám uznával, že prvotním cílem je zničení nepřátelské armády,“ napíše ve svých pamětech jeho pobočník kapitán Harry Butcher. Montgomery, Patton i Omar Bradley, útočná esa spojenců, touží po akci a později tvrdí, že Eisenhover mohl válku vyhrát daleko dřív. Faktem ovšem zůstává, že když v září 1944 Dwight sleví ze svých zásad a povolí Montgomerymu riskantní výpad k Rýnu, skončí akce debaklem.

Prezidentem USA

Po uzavření míru do konce roku 1945 setrvá Eisenhower jako vrchní velitel amerických sil v Německu, po návratu do USA pak působí jako náčelník generálního štábu amerických ozbrojených sil. Následně se stane prezidentem Kolumbijské univerzity, kde působí až do konce roku 1950. Nikdy si přitom nepomyslí, že by se ještě někdy vrátil do uniformy. A přece se tak stane, když je jako jedenašedesátiletý „znovu odveden“ a 7. ledna 1951 přijede do Paříže, konkrétně na velitelství paktu NATO ve Fontainebleau, kde se ujme funkce vrchního velitele této vojenskopolitické aliance. V této funkci nepůsobí dlouho, protože už 1. června přijede zpátky do Ameriky, aby definitivně svlékl uniformu a na mocné naléhání představitelů republikánské strany ohlásil svoji kandidaturu na prezidenta Spojených států. Tím je zvolen 4. listopadu 1952.