V dějinách byly ženy vždy považované za „slabší“ pohlaví pod nadvládou mužů. Jsou ale výjimky, kdy se pomyslného „žezla“ chytily a dokázaly pozměnit chod dějin. Jednou z nich byla i egyptská panovnice Hatšepsut.
Toužila vládnout sama
Společně s Kleopatrou a Nefertiti patří Hatšepsut mezi nejvýznamnější panovnice starověkého Egypta. Ženy vladařů obecně měly v Egyptě poměrně významné postavení, jejich hlavním úkolem bylo ale „pouze“ předání moci novému panovníkovi po smrti manžela. Hatšepsut však toužila vládnout sama.
Manželka svého bratra
Cesta na trůn Hatšepsut byla, stejně jako u jiných žen, velmi trnitá. Narodila se jako dcera faraona Thutmose I. (vládl 1504–1492 př. n. l.). Otec ji odmalička zasvěcoval do vladařských záležitostí, Hatšepsut se o politiku velmi zajímala. Za manžela si vzala svého nevlastního bratra Thutmose II., kterému sice porodila dceru, ale ne mužského následníka trůnu.
Když předčasně zemřel, vláda připadla na jeho nezletilého syna Thutmose III., kterého zplodil s jinou ženou ze svého harému. Ten však byl ještě příliš malý na to, aby mohl vládnout.
Hatšepsut se proto ujala regentské (dočasné) vlády.
Nebála se vládnout jako muž
Hatšepsut si brzy přisvojila titul faraona a zmocnila se vlády. Aby své postavení utužila, nechávala se zpodobňovat s obřadním Usirovým vousem, který náležel jen faraonům. Na veřejnosti nosila mužské oblečení, hovořila o sobě v mužském rodě. Celkově se dá její vláda popsat jako mírumilovná a velice úspěšná.
Hatšepsut velice přispěla k mocenskému rozvoji Egypta, podnítila rozkvět obchodu, vědy a kultury.
Výpravy do záhadné země
Hatšepsut podnikala výpravy do záhadné země Punt, která se pravděpodobně nacházela ve východní Africe nebo na arabské poušti Rudého moře, odkud si nechávala vozit exotické výrobky, vonné pryskyřice a látky. Snažila se rozvíjet kovovýrobu, zemědělství, budovala zavlažovací zařízení a těžbu v dolech a lomech.
Co skrývaly tajné skrýše v chrámu
Zádušní chrám Dée el-Bahr patří mezi unikátní egyptské stavby. Stojí naproti Karnaku na západním břehu Nilu. Jeho posazení na horském masivu a zapuštění do skály dokonale koresponduje s okolní přírodou. Jednotlivé terasy jsou propojeny šikmými rampami a leží přesně v prodloužení osy hrobky královny Hatšepsut v Údolí králů. Ve svatyni se nacházejí i dvě skrýše.
V první z nich se nacházely sarkofágy Amonových kněží, druhá obsahovala královské ostatky faraonů 18. a 19. dynastie – například Amenhotepa I., Thutmose II., Sethiho I.
nebo Ramesse II.
Zoufalý pokus o vymazání z historie
Když Hatšepsut zemřela, na trůn nastoupil již dospělý Thutmose III., který se snažil vymazat královnino jméno z reliéfů a nápisů. Marně. Její hrobku objevil v roce 1903 Howard Carter, budoucí slavný objevitel Tutanchamónova pokladu. Až v roce 2007 se ji ale podařilo identifikovat.
Unikátní hrobka má přes 200 metrů dlouhou vstupní chodbu a svou hloubkou 100 metrů pod úrovní vchodu se řadí k nejhlubším v Údolí králů.
Facebook
Twitter
RSS