Santorini: Jak se skládají 3 500 let staré puzzle?

Christos má na uších sluchátka a v nich filmovou hudbu. Korina se včera zasnoubila, tak se směje, zato Sebastian se smát neumí. Pobývá jich tu asi 15 a jejich prací je čistit kamínky. A lepit kamínky. Dělají to celou pracovní dobu. V rukavicích, v maskách, se stříkačkami skládají historii.

Vesměs mají jednotné výrazy. Nyvé. Bez špetky emocí. Do kamínků ryjí a píchají, brousí je, čistí a lepí. „Je to speciální druh lepidla na organické bázi.

To mozaikám neublíží,“ říká mi Christos Doumas, ředitel vykopávek v Akrotiri na Santorini v Řecku. Denně na naleziště dorazí přes 1 000 lidí, ale do laboratoří se nedostanou.

To je jenom na výslovné povolení, kam se redakce EPOCHY dostala jako jediná z Česka. „Tady, prosím, nefotografovat. Restaurování je velmi citlivé na světlo,“ vysvětluje Doumas. Pracuje tu od samého začátku. Skoro 50 let.

Za tu dobu se odtud vytěžilo asi 40 000 tun zeminy a kamení. Vesměs jde o sutiny a prach, kterým byla před 3 500 lety přikryta osada Akrotiri po explozi vulkánu Théra.

Sopka sice rozmetala většinu ostrova, ale zároveň pod tlustým pláštěm popela a pemzy (vyvřelé horniny) zakonzervovala lidi i domy na tisíce let. Kdyby se to nestalo, dnes by nebylo co restaurovat.

Takhle tu další, mladá generace archeologů a restaurátorů najde stovky kamínků s pigmentem – píď dávné nástěnné malby – a pak z nich složí obraz historie. „Budovy byly postaveny z opracovaných kamenů a zdi pomalované freskami. Objevili jsme 56 staveb, hlavní ulici, staré textilie, kosti,“ říká Doumas.

Jak se dělají stěny

Při restaurování je prý nejdůležitější trpělivost. Hned za ní pak zkušenost. Kamínky se povalují na stole jako obyčejný štěrk. Jenom blázen by v tom viděl fresku, v laboratoři ale blázni nepracují.

Výsledek jejich lepivého snažení se poskládá na polystyrenová plata a zvedne se jako stěna. Stěna, která se rozpadla před 3 500 lety. Některé malby jsou z poloviny celé, pak jsou tu také skoro celé hotové. V další místnosti visí na zdi.

„Tuhle fresku jsme dávali dohromady 20 let,“ zacukají Doumasovi koutky. Jde o typickou akrotirskou výzdobu. Staří Řekové vyobrazovali jen chlapce a muže. Ženy nikdy. Tady jsou ale výjimky.

Nástěnnými malbami se zkrášlovaly veřejné domy, což mělo mít funkci zdobnou, propagandistickou a posilující roli pro komunitu, v soukromých domech zase sloužily jako ukázka společenského postavení.

„Akrotiri je pokladem pro celé lidstvo a hrozí, že by mohl zmizet,“ říká Eugene Kaspersky (*1965), ruský génius kyber-prostoru, který vykopávky sponzoruje.