Když Královská společnost nordických starožitností, sídlící v Kodani, jmenuje roku 1834 svým členem dánského prince Frederika, jde v podstatě o pouhé gesto. Mladého následníka trůnu však historické bádání doopravdy nadchne!

Hltá jednu dějepisnou knihu za druhou, sbírá cenné artefakty, pečlivě je zakresluje a archivuje. Nejčastěji vyráží na vyjížďky kolem loveckého zámku Jægerspris na severu ostrova Sjælland, kde jednoho dne narazí na několik prastarých kamenných mohyl.

Zvědavost mu nedá, a tak jednomu z gardistů nařídí, aby tu nejmenší z nich rozkopal. Pár dní nato už se to na místě hemží dělníky…

Rozkopává hrobky

Král Frederik VII. (1808–1863), vyleze ze stanu, posadí se do křesla a zapálí si fajfku. Očima přelétne naleziště a promne si plnovous. „Pusťte se do toho,“ pokyne kopáčům. Práce probíhají pomalu, ale s o to větší precizností.

Dohlíží na ně králův blízký přítel, archeolog Jens Jacob Asmussen Worsaae (1821–1885), který patří ke špičce v oboru.

Právě na jeho doporučení se eviduje přesná poloha nálezů a zachovávají se lidské i zvířecí kostry, což v té době není vůbec obvyklé. Král se zajímá hlavně o hrobky jako takové – zkoumá jejich konstrukci, orientaci v krajině a uspořádání balvanů.

V květnu 1857 vystoupí v Královské společnosti s přednáškou trefně nazvanou O stavbě obřích postelí v pravěku. Studie posléze vyjde tiskem v sedmi jazycích včetně češtiny!

Poklad mu vyfoukli

Ta největší výprava krále přitom teprve čeká. Rozhodne se prozkoumat jednu z mohyl v obci Jelling na západě Jutského poloostrova, která patří vůbec k nejstarším královským hrobkám v Dánsku.

Vykopávky začnou v létě 1861 v severní mohyle pojmenované po prvním historicky doloženém dánském vladaři Gormovi (vládl asi v letech 936–958). Bohužel se nakonec ukáže, že pohřební komora je téměř prázdná.

„Pokud ji nevyloupili vykradači hrobů už v raném středověku, musela být vybrána počátkem 19. století,“ domnívá se současný český archeolog Karel Sklenář. Pro Frederika VII. to bohužel není první těžká rána osudu.

Už před lety mu totiž při požáru zámku Frederiksborg shořela značná část jeho sbírek. To, co se podařilo zachránit, bylo po králově smrti převezeno do muzea v Kodani.