Německý dominikánský mnich Heinrich Kramer (?1430–1505) se z pověření papeže stává prvním oficiálním lovcem čarodějnic na plný úvazek. Má přivádět zbloudilé zpět k pravé víře, což se však v jeho podání zvrhne v masakr plný mučení a upalování.
Je mu 45 let, když si v roce 1475 doslova vynutí jmenování inkvizitorem řádové provincie Alemannia, kam patří i Čechy.
U papeže Inocence VIII. (1432–1492) si vydupe oficiální podporu v podobě čarodějnické buly Summis desiderantes affectibus a vyrazí do akce.
Stačí jedno malé udání
Loveckou sezónu zahájí roku 1484 v Ravensburgu a hned v prvním procesu nechá upálit dvě ženy. Poté cestuje po Evropě, zkoumá případy hereze a za úkol má přivádět odpadlíky zpět k pravé víře.
Jeho metody jsou však značně radikální, neboť místo přesvědčování volí mučení a místo pokání nařizuje upálení. Postup je vždy stejný. Při kázání nabádá udavače, aby se nebáli ozvat, pokud mají podezření. A on se vždycky někdo najde.
Stačí jeden s malým podezřením, které Kramer okamžitě nafoukne, a už to jede. Výslechy a mučení jsou vypracované tak, aby vždy vedly k obvinění, usvědčení a odsouzení.
Pověrčivý potížista
Během následujících čtyř let pošle na hranici dalších 48 žen a bylo by jich víc, kdyby nenarážel na odpor církevních hodnostářů, kteří považuji jeho postup za příliš radikální a některé jeho názory za nesmyslné pověry.
Ať už je to jeho přesvědčení, že čarodějnice mohou přivolat bouřku, měnit lidi ve zvířata nebo muže na dálku zbavit mužství. Tvrdí, že jsou horší než samotný Satan a je třeba s nimi zatočit tvrdě.
Jenže v tom, jak tvrdí, mu církevní autority stále hází klacky pod nohy. Například v Innsbrucku s ním sice biskup Georg Golser (?–1489) zprvu spolupracuje, ale s čím dál menší ochotou.
Nakonec nechá případ přezkoumat, všechny rozsudky zruší, ženy propustí a Kramerovi nařídí, aby odešel z města i ze země.
Pomýlené Kladivo
Aby obhájil svůj postup, sepíše v roce 1486 Malleus Maleficarum (Kladivo na čarodějnice), podrobnou příručku pro lovce čarodějnic.
Ač ji zaštítí jménem významného teologa Jakoba Sprengera, (1435–1495), Kolínská univerzita jí odmítne udělit dobrozdání a teologové ji odmítají jako pomýlenou.
Její čas přijde až o století později, kdy zásadním způsobem přispěje k rozpoutání děsivého honu na čarodějnice, který si během 16. a 17. století vyžádá na 50 000 lidských životů. On sám se chlubí, že poslal na hranici 200 čarodějnic.
Smrt na Moravě
Ač církev jeho štvanici podporuje, má tolik soudnosti, aby mu zabránila realizovat plán na vytvoření elitního řádu lovců čarodějnic.
Místo toho jej 31. ledna 1499 papež Alexandr VI. (1431–1503) pošle do Čech a na Moravu, aby tu jako papežský nuncius zasáhl proti valdenským, pikartům a jednotě bratrské.
Nemůže však použít násilí, takže výsledky nejsou valné, protože když jde o diskuse, zase tak moc mu to nejde. Umírá na biskupském hradě v Kroměříži o šest let později.
