Pro svou touhu stát se hercem obětuje mladík z Ohia hodně. V jednadvaceti se už málem rozhodne tenhle sen ze svého života vyškrtnout, protože mu herectví pořád nějak nejde.
Pak ale Clark Gable (1901–1960) natrefí na správné učitele a ve 30 letech už patří mezi skvěle placené hollywoodské hvězdy. O čtyři roky později vítězně třímá Oscara, nesmazatelnou stopu v historii vytvoří i svým výkonem v legendárním snímku Jih proti Severu. Pak však zasáhne osud a nadlouho zcela pozmění Gableovu kariéru…
Potřebuje zapomenout
V lednu 1942, jen tři roky po svatbě, zahynou Clarkova žena Carole Lombardová (*1908) i její matka při leteckém neštěstí a hollywoodská hvězda náhle nemá na herectví ani pomyšlení. Clark Gable se rozhodne zapomenout ve válečné vřavě.
Spořádaně absolvuje důstojnickou školu na Floridě a jako čerstvý podporučík je odeslán do Anglie. Jeho úkolem je zpočátku pouze natočit propagační film Combat America o letcích ve službách RAF na základně v Polebrooku. Zanedlouho se už ale nalézá v kabině bombardéru B-17 nad Evropou. Kde jinde přece získat nejautentičtější záběry a postřehy?
Už ho sestřelte!
Je jen velké štěstí, že se ze všech akcí vrátí živý. Při jedné z operací jeho letoun zasáhne střela z flaku, protiletadlového kanonu, zničí motor a zabije jednoho z jeho kamarádů na palubě.
Gable po náletech na německá města obdrží hodnost majora, získá válečný kříž, a především povzbuzuje morálku americkým jednotkám. Ostatně sám Adolf Hitler (1889–1945) tenkrát nabízí vysokou odměnu tomu, kdo Clarka Gablea sestřelí a živého zajme. Není mu to nic platné.
V armádě herec končí na vlastní žádost v červnu 1944, protože se už cítí příliš starý pro bojové nasazení. Na natočení dalších hollywoodských trháků ovšem starý vůbec není. Bohužel právě v době, kdy jeho kariéra začíná nabírat ještě strmější směr, těsně po dokončení slavného westernu Mustangové v roce 1960, umírá na infarkt.
Facebook
Twitter
RSS