„Byly to bytosti jen o něco málo vyšší než průměrný stůl,“ právě tak charakterizuje anglický spisovatel J. R. R. Tolkien smyšlenou rasu hobitů. Z půlčíků, jak jim říká, následně udělá hlavní hrdiny svých slavných fantasy knih.

Podobné bytosti prý ovšem naši planetu opravdu kdysi obývaly. Šlo o naše vzdálené příbuzné?

Paleontologové z australské univerzity v Nové Anglii jsou jako u vytržení. V jeskyni Liang Bua na indonéském ostrově Flores nedaleko Bali totiž narazili na záhadné kosterní pozůstatky.

„Šlo o ostatky stvoření podobných člověku,“ říká k objevu z roku 2003 publicistka Hillary Mayell. Z nalezených kostí je patrná i jedna zásadní odlišnost. Tajemní hominidé totiž byli velmi drobní.

V dospělosti měřili jen metr a vážili okolo 25 kilogramů. Byli tedy velcí jako tříleté dítě. Vědci se proto zprvu domnívali, že šlo o skupinku lidí stižených mikrocefalií, tedy poruchou růstu. To se ale nepotvrdilo.

Výsledky zkoumání jsou mnohem senzačnější – šlo o samostatný druh. Badatelé mu dají jméno Homo floresiensis, neoficiálně se mu ale začne říkat hobiti.

Chodidla jako lyže

Doktorka Susan Hayes z Wollongongské univerzity nemůže odtrhnout oči od monitoru. Zrovna totiž dokončila rekonstrukci vzhledu jedné z floreských žen. Z modelu je jasně patrné, že bytosti skutečně neměly daleko k Tolkienovým hobitům.

Byly totiž nejen malé, ale také výrazně osrstěné, s masitými tvářemi a hlavně zvláštníma nohama. Podobně jako Frodo Pytlík měly obří chodidla „podobná lyžím“. Ostrov obývaly nebývale dlouho.

Floresané se na něm objevili už před milionem let a potkat je tu bylo možné ještě před 50 000 lety.

Země mikroslonů

Také svět, v němž malí hobiti žili, si nic nezadá s Tolkienovou fantaskní Středozemí. Ostrov totiž obývali mikrosloni, gigantičtí čápi a komodští draci. Pravěcí půlčíci se proto usadili v jeskyních, odkud vyráželi na velké lovecké výpravy.

„Šlo o výborné nimrody,“ upozorňuje Mayell. Ačkoli byli zástupci Homo floresiensis malého vzrůstu, byli nesmírně silní a díky nízkému těžišti také rychlí a mrštní. Aby toho nebylo málo, vyráběli si sofistikované zbraně a nástroje.

I díky nim se jim podařil velký husarský kousek. Úplně totiž vyhubili želvy obrovské a trpasličího slona Stegodon sondaari.

Bratranci člověka zručného

Profesorka Debbie Argue z Australské národní univerzity si prohlíží lebku o velikosti grapefruitu. Patří jedné z floreských žen. Podle zubů to vypadá, že se hobiti vyvinuli z populace člověka vzpřímeného. Jsou jim totiž nejvíce podobné.

Důkladná analýza floreských koster ale ukáže něco jiného. Hobiti byli našimi příbuznými o něco vzdálenějšími. Podle Argueové se vyvinuli z člověka zručného.

„Hobiti z Floresu jsou tedy na velmi archaické pozici evolučního stromu lidské linie,“ píše biolog Stanislav Mihulka (*1973).

Přinesla je tsunami?

„Jak se ale hobiti na ostrov Flores vůbec dostali?“ vrtá vědcům hlavou. Člověk zručný totiž žil jen v Africe. Podle antropologa Gerrita van der Bergha je do Indonésie mohla donést vlna tsunami. Zde se pak výškou přizpůsobili ostatním zvířatům.

Stejně nejasné je také to, proč zhruba před 50 000 lety hobiti z tropického ráje zmizeli. Teorie jsou dvě. Podle první doplatili na vyhubení či vyhynutí obřích krys, jimiž se živili. Druhá je pro nás mnohem méně lichotivá.

Za jejich zmizením podle ní stáli naši prapředci, kteří do oblasti dorazili právě v té době…