Obránci francouzské pevnosti Vaux, střežící přístup k Verdunu, se už dlouho neudrží. „Tohle je naše jediná šance,“ říká velitel a vysílá jejich posledního poštovního holuba s žádostí o pomoc…

Nezbývá než doufat, že holub Vaillant poselství doručí. Od 2. června 1916 Němci útočí na opevnění Vaux, střežící severovýchodní přístup k městu Verdunu.

Major Sylvain Eugène Raynal (1867–1939) tuší, že se zbytkem posádky nevydrží dlouho vzdorovat. Jak ale požádat o pomoc? Telefonní spojení je přerušené, optické není možné kvůli plynovým útokům a kouři. Zbývají mu jen čtyři poštovní holubi.

Prvního vysílá hned 2. června. Dorazí sice do citadely ve Verdunu, ale ztratil kroužek se zprávou. Další nejsou úspěšnější. 4. června vypouští Raynal posledního holuba s číslem 787.15. Jmenuje se Vaillant neboli Chrabrý.

Vyráží v 11.30 hodin a nese text, v němž mimo jiné stojí: „Stále se držíme, ale pod útokem plynu… Musíte nás odtud dostat… Tohle je můj poslední holub.“

Bydlí v autobuse

Holub Vaillant byl jeden z mnohých, kteří zasáhli do válečného dění. Francouzi měli s těmito posly své zkušenosti už z roku 1870, kdy umožňovali spojení s Paříží, obléhanou Prusy.

Poté zřídila francouzská armáda holubářská výcviková střediska, která přišla vhod právě za první světové války, kdy telefonické spojení bylo jen omezené a pro posílání zpráv na delší vzdálenosti byli ideální právě poštovní holubi.

Chovali je ve speciálních mobilních holubnících, které podle potřeby přesouvali na různé části fronty.

Jedním takovým zařízením se stal dvoupatrový autobus od firmy Berliet, v jehož dolním patře se uchovávaly zásoby obilí a vody pro opeřence a nahoře byl holubník. Francouzi mobilizovali na 60 000 těchto poslů.

Hrdina padl

Doletěl k verdunské citadele z posledních sil. Když statečnému Vaillantovi odebíral holubář zprávu, zemřel mu rukou, otráven bojovými plyny. Třebaže byli vysláni vojáci na pomoc Raynalovi k Vaux, opevnění se udržet nepodařilo.

Vyčerpané posádce chyběla voda i munice a byla nucena se 7. června 1916 vzdát. Vaillant jako jediný holub dostal ještě za války vyznamenání za hrdinství a zapsali ho na seznam těch, kteří položili život za Francii. Nechali ho vycpat a skončil v muzeu. Ještě po válce ho připomínaly pohlednice.

(Zdroj: HISTORY revue)