Významný irský učenec soustředěně píše. Papír před ním se plní seznamem toho, čeho by mělo lidstvo podle jeho soudu dosáhnout. V době přitom většina z položek tohoto seznamu vypadala jako nesplnitelná utopie.

Měl zakladatel chemie takovou důvěru ve vědu nebo snad dokonce dokázal zahlédnout budoucnost?

Irský přírodovědec, fyzik a chemik Robert Boyle (1627 – 1691) vstoupil do dějin především jako autor zákona, který vymezuje vztah tlaku a objemu plynů.

Málokdo ovšem ví, že tento vědec považovaný za zakladatele moderní chemie, se zabýval například také teologií. A více než tři sta let po jeho smrti můžeme prohlásit, že byl rovněž mužem nadán neobyčejnou předvídavostí.

Či ho lze považovat pouze za nezdolného optimistu, velkého snílka, který věřil, že lidské poznání nemá žádné hranice?

Nesplnitelná přání?

„Přál bych si, aby se lidský život prodloužil, abychom dokázali létat, nalezení léku na bolest,“ sepisuje Boyle v sedmnáctém století svá přání. Jeho seznam čítá dvacet čtyři položek. Čtrnácti z nich se nám již podařilo dosáhnout.

Průměrná délka lidského života se oproti Boylovým časů značně prodloužila (v sedmnáctém století se lidé v Británii dožívali věku kolem 40 let), sestrojili jsme i stroje na létání a prozkoumání mořských hlubin, vynalezli jsem sedativa tišící bolest.

Irský chemik rovněž počítal s objevením léků proti nespavosti, transplantací orgánů nebo s možností rozmnožit a vylepšit úrodu, v čemž nám pomáhá genetické inženýrství. Někteří lidé se navíc domnívají, že učenec předpověděl i nanotechnologie.

Podaří se nám splnit i další Boylova přání, například znovunabytí mládí či získání velké síly a hbitosti těla?

Odvážný snílek

V dnešní době nám očekávání slavného vědce připadají celkem realistická. V sedmnáctém století to ovšem muselo většině lidí znít, jako přemítání bláznivého snílka. Jak na některé věci Boyle vůbec přišel?

Proč ho napadlo uvažovat například o transplantaci orgánů? Někteří záhadologové si myslí, že irský chemik měl dar jasnozřivosti, jiní věří, že byl schopen astrálního cestování.

Není však vyloučeno, že jeho úvahy se zrodily pouze z jeho velké fantazie, pozoruhodných vědomostí a nezlomné víry ve vědecký pokrok.

Žijí i dnes mezi námi takoví myslitelé, nad jejichž nápady jenom kroutíme hlavou, avšak jednoho dne se jejich přání stanou skutečností?