Podle vševidoucí wikipedie v současnosti existuje asi 200 velkých a aktivních sociálních sítí, které využívají miliardy lidí po celém světě.

Díky těmto sítím můžete najít staré přátelé ze školy, poznat novou lásku anebo dokonce položit na lopatky i velkou firmu. Nevěříte?

Příkladem je příběh skotského finančního makléře Jamese Alana Craiga, který v roce 2013 využil sociální sítě Twitter, aby schválně manipuloval s cenami akcií.

Podle amerického ministerstva spravedlnosti vytvořil makléř několik falešných profilů firem, které se zabývají výzkumem finančních trhů. Pomocí těchto vymyšlených účtů pak šířil o obchodních společnostech nepravdivé informace.

A rozhodně měl úspěch. Díky jeho aktivitě na Twiteru přišli akcionáři poškozených společností zhruba o 1,6 miliónu dolarů. Craig pak využil poklesu tržní hodnoty firmy a nakoupil její levné akcie, které později prodal za vyšší cenu.

Toto samozřejmě není první případ, kdy falešný tweet způsobil miliónové škody. Taktéž v roce 2013, někdo hacknul stránky Associated Press a vydal na jejich twitteru prohlášení, že výbuch v Bílém domě zranil tehdejšího prezidenta Baracka Obamu.

Tato poplašná zpráva prakticky okamžitě vymazala 1,3 miliardy dolarů z hodnoty indexu SP500, který hodnotí výkonost americké ekonomiky.

Sociální sítě jako nové místo pro obchod

Všeobecně také roste trend, kdy jsou společenská média populárním místem pro získávání investičních rad. Příkladem toho mohou být sociální sítě brokerů binárních opcí, kteří zveřejňují obchody svých vybraných traderů.

Lidé tyto tradery pak mohou sledovat, podobně jako na Twitteru, a uzavírat stejné obchody.

Sledováním trendů na sociálních sítích pak lze také predikovat vývoj akciových společností nebo dokonce celých průmyslových odvětví. A to především v dobách ekonomické krize.

Stejným způsobem dokonce mohou pomoci předvídat vývoj finančních trhů také objemy vyhledávání klíčových slov na Googlu.

Platí pak, že čím vyšší je počet hledání, tím větší je vliv na ceny akcií nebo jiných finančních derivátů.

Facebook vs Twitter

Za zmínku také stojí, že každá síť má jiný vliv finanční trhy, a potažmo také na globální socio-ekonomickou situaci.

Výzkum Oxford Academic dokázal, že diskuze a vyhledávání na Googlu slova Grexit, nepřímo ovlivnilo množství nákladů na půjčky mezi Německem a periferními zeměmi eurozóny jako Řecko, Irsko, Itálie, Itálie nebo Španělsko.

Výzkum také prokázal, že vyhledávání slova Grexit na Googlu a Facebooku mělo podstatně nižší dopad na trhy, než vyhledávání výrazu #Grexit na Twitteru.

Autoři práce to vysvětlují tak, že na Facebooku až 70 % všech nových informací člověk přijímá od přátel nebo rodiny a pouhých asi 13 % od novinářů nebo jiných zpravodajských agentur.

Naproti tomu na uživatelé na Twitteru až 27 % všech informací získají od novinářů a asi jen 30 % od rodiny přátel. Tento obsáhlejší mix informací tak poskytuje lidem na Twitteru komplexnější zdroj informaci. Lidé také obecně více klikají na linky na Twitteru než na Facebooku.