Zlato, šperky, umělecké předměty – to vše možná čeká na šťastlivce, kterému se podaří odhalit tajemství dávných událostí. Některé cennosti jsou před lidskými zraky skryty již celá staletí, jiné pouhých pár desítek let.

Většina zmizelých pokladů je však vykoupena krví svých původních majitelů. Budou někdy konečně nalezeny?

Město Königsberg čelí v roce 1944 bombardování. Bomby dopadají také na zámek, v jehož nitru se údajně skrývá proslulá Jantarová komnata. Celý zámek shoří. Podle některých zpráv byl však jantarový skvost uschován ve sklepení. Mohl požár přestát bez úhony?

Názory se různí. Správce zámku Fridrich Henkensiefken tvrdí, že ho ředitel Rohde (+1945) ujistil, že komnata zůstala zachována. Naopak přítelkyně Rohdeho dcery Liesl Amm prohlašuje, že se jí ředitel svěřil.

„Všechno je ztraceno.“ V troskách zámku jí prý ukázal hromadu připomínající tekutý med. Jak to tedy vlastně bylo?

Ztracený osmý div světa

Jantarovou komnatu, nepřekonatelný umělecký skvost nazývaný dokonce osmým divem světa, si dává koncem 18. století zhotovit první pruský král Fridrich I. (1657–1713). Na Berlínském zámku se však dlouho neohřeje.

Její nádhera učaruje ruskému carovi Petru Velikému (1672–1725), a tak ji Fridrichův syn Fridrich Vilém I. (1688–1740) v rámci zachování dobrých vztahů v roce 1716 ruskému panovníkovi daruje.

Jantarová komnata je později umístěna na zámku v Puškinu, kde však roku 1941 padne do rukou Němců. Naposledy je spatřena právě v Könisbergu, kde ji Němci na krátký čas vystavili. Shořela při bombardování zámku, jak tvrdí Amm?

Odborníci tvrdí, že jantar hoří při 375 stupních Celsia a po té z něj zbude jen černozelený destilát. Amm tak ve sklepení zámku zřejmě viděla něco jiného. Je tedy naděje, že Jantarová komnata zůstala dosud někde ukryta?

Kdo ukořistil umělecké dílo?

Po roce 1945 začnou ztracený skvost usilovně hledat Němci i Rusové. Zjišťují, že Jantarová komnata byla možná z Königsbergu převezena jinam.

Podle některých svědectví mohla skončit na dně Baltského moře, jiní se domnívají, že je ukryta v draselné šachtě Wittekind, či dokonce na dně jezera Toplitzsee. Možná, že ji během války ukořistili američtí vojáci. Nebo byla kousek po kousku rozkradena?

V roce 1997 byla část Jantarové komnaty objevena v rodině německého vojáka, který pomáhal s balením. Roku 2003 byla v Rusku instalována nová Jantarová komnata. Nalezne se někdy ta původní?