Náboženské relikvie jsou již od středověku žádaným zbožím mezi obyčejnými věřícími i církví, ty nějak spojované s Kristem obzvlášť. Těch je ale zároveň jen velmi málo.

Často se jedná o fragment kříže, na němž měl být Ježíš ukřižován. Co se ale s dřevěným křížem dělo v historii? Může vůbec někdo vlastnit jeho kusy?

Podle legendy jako první kříž, nazývaný také jako Pravý, objeví Helena Augusta, matka římského císaře Konstantina (306-337).

Ta totiž rozhodne o stržení budov, které stojí na pahorku Golgota, na němž je Ježíš ukřižován. Vydá rovněž rozkaz kopec rozkopat a přinést jí cokoliv, co tam dělníci najdou.

Tímto způsobem tak prý získá jak Ježíšův kříž, tak hřeby, jimiž byl na něj přikován. Na kříži je v té době údajně stále cedulka „Ježíš, nazaretský král Židů“. Helena si má ale raději ještě ověřit, že jde opravdu o ten správný kříž.

Najde proto na ulici Jeruzaléma velmi nemocnou ženu a pouhým dotekem dřeva ji údajně vyléčí!

Mohl se vůbec rozlámat?

Spokojeně si pak Helena kříž odveze do Konstantinopole, kde má být dlouho uchováván. Kolem roku 1204 je poté údajně během Čtvrté křižácké výpravy rozbit na kousíčky a rozvezen napříč Evropou. Mnoho kostelů proto začne tvrdit, že malou část kříže vlastní.

Nakonec se mezi lidmi začne posměšně říkat, že už si z nich církev může postavit celou loď! Začnou se proto ozývat hlasy, které volají po nějakém ověření pravosti úlomků.

Najdou se i takoví skeptici, jež prohlašují, že Ježíšova krev kříž natolik zpevnila, že by jej nikdy nikdo rozlámat nemohl.

Jenže ani všechny tyto pochybnosti nezabrání tisícům poutníků vydávat se na cesty do kostelů a finančně jim přispívat, aby se o údajné vzácné relikvie mohli starat.

Jsou úlomky pravé?

Pravost úlomků ale není možné otestovat nikdy v historii, ani dnes. Církev všechny kousky pečlivě střeží. Jsou uložené obvykle v drobných malých krabičkách, pečlivě zapečetěných tak, aby jen tak nemohly být otevřeny.

Přesto je velká část z nich postupně ztracena či ukradena a o to více je církev střeží.

Největší kousky má dodnes vlastnit Bazilika svatého Petra v Římě a katedrála Notre-Dame v Paříži. S některými kousky se také pojí podivné příběhy, ať už o zázračných uzdraveních či podivných zjeveních.

Fragment uchovávaný v Benátkách prý jednou omylem spadne do kanálu. Místo toho, aby se kovová krabička potopila se ale vznáší na hladině! Jde o důkaz, že jde skutečně o část kříže?

Záhada nerozluštěna

Příběh kříže je tak velkou záhadou. Protože nelze s jistotou říct, že byl skutečně odvezen z Golgoty, jsou všechny ostatní části příběhu z většiny jen spekulace. Ačkoliv církev tvrdí opak, ani ona nedokáže doložit, že by kříž opravdu vlastnila.

O vlastnictví této vzácné relikvie navíc v historii usiluje tolik lidí, že je téměř nemožné zjistit, jaký byl její osud doopravdy. Pomohlo by, kdyby církev některé z fragmentů vydala ke zkoumání? Nebo lze věřit zázrakům, které prý konají?