Z těla spícího člověka vystoupí démon. Plíží se po okolí a nahání strach! Lidé se podobných úkazů děsí celá staletí, než zjistí, že kolem nich žádný démon nechodí. Všechno jsou to jen zlé sny. Noční můry!
Zatímco spíme, může se nám přihodit téměř cokoliv. Germáni si například všimnou toho, že staří lidé často právě ve spánku zemřou. Proto si představují tajemnou Mar, která se v noci přikrade ke spícímu člověku a odnese si jeho duši! Podobnou zlou bytostí je ve staročeštině morous (poté upír)., a i proto nakonec máme „noční můry“.
S nehezkými nočními motýly ale nemají nic společného. Ti si od těchto zlých přízraků (protože prý i oni zvěstují neštěstí) jméno jen půjčili. Stejně jako někdy v 17. století ony děsivé sny.
Nezvaná návštěva
Čím se vůbec noční můry liší od běžných snů? Přestože k nám rovněž přicházejí během snové REM fáze, po probuzení si je většinou dobře pamatujeme. Často se vracejí stále ty stejné. A jsou tak živé, až nás dokážou snadno probudit!
Poté, co se naprosto zpocení a vyděšení posadíme na posteli, od návštěvy démona se tento zážitek opravdu moc neliší. Co se tedy přesně stalo? Když lidi trpící nočními můrami pozorují za pomoci přístrojů odborníci ze spánkové laboratoře v německém Mannheimu, zaznamenají těsně před náhlým probuzením velmi vysokou mozkovou aktivitu.
Také zjistí že u zhruba 5 % lidí chodí noční můry minimálně jednou za týden. Častěji na ně trpí ženy, lidé pod stresem, anebo ti, co si v sobe nesou nějaké traumatické zážitky…
Čeho se bojíme?
Padáme odněkud z výšky! Zastavit to nešlo – jak to proboha skončí? To už se většinou nedozvíme, noční můra nás probudí těsně před dopadem. Právě tento druh děsivého snu patří podle průzkumů k těm nejčastějším. Často se nám také zdá, že nás někdo pronásleduje nebo že jsme ochrnuli.
Jindy že nám někdo zemřel, že nás opustil nás partner, anebo že nejsme schopni dokončit zadanou práci. Občas se nám ve snu i stane, že přijdeme někam nazí! Případně v oblečení, za které se stydíme. Není to proto, že jsme na sebe v životě příliš nároční?
Bojíme se posměchu či neúspěchu? Že třeba stále před něčím utíkáme, jsme nerozhodní a tápeme? Většina odporníků se shoduje na tom, že stejně jako běžné sny, i noční můry rozhodně smysl mají!
Až bude hůř….
„Ve snech se odehrává totéž, co se nám honí hlavou, když jsme vzhůru,“ tvrdí profesorka Harvardu a odbornice na spánek Deirdre Barrettová. Naše podvědomí si prý vytváří jakési scénáře situací, které by mohly nastat, a snaží se nás na ně připravit.
Jiné teorie upozorňují na to, že časté náměty snů, jako padání z výšky či utíkání před nepřítelem, zrovna běžnými příhodami z dnešního života nejsou. Noční můry by tam mohly být spíš pozůstatkem evoluce – z doby, kdy tato rizika hrozila mnohem více.
Vědci ze Švýcarska zas nedávno přicházejí s názorem, že mohou mít noční můry velký užitek pro náš mozek. Díky metodě magnetické rezonance se totiž ukáže, že při reálném strachu je v pohotovosti úplně stejná část mozku jako v případě strachu ve snu. A právě tento „falešný“ strach nás tedy může naučit, jak ho lépe zvládat ve skutečnosti.
Facebook
Twitter
RSS