Po staletí stráží mnoho pokladů. S muslimy žijí v míru a navzájem si pomáhají. Přesto mají mniši z kláštera svaté Kateřiny i své nepřátele.

První pravoslavní mniši se zde objevují na přelomu 3. a 4. století. Údajně je sem přiláká biblický hořící keř, z něhož Bůh promlouval k Mojžíšovi. O něco později na tomto místě vyroste kaple sv. Kateřiny, která byla podle legendy umučena snad v roce 305.

A konečně v 6. století je pod Mojžíšovou horou (vrcholem Sinaj) na Sinajském poloostrově vybudován klášter s trojlodní bazilikou, a to na příkaz Justiniána I. (asi 482–565).

Byzantský císař ho přikáže kvalitně opevnit, a tak areál s „hořícím keřem“ chrání před nezvanými návštěvníky až 15 metrů vysoké hradby! Časem získává jméno klášter sv. Kateřiny, protože mniši v objektu pohřbí ostatky této světice.

Rukopisné poklady

„Když jsme… skrze dvoje pevné dveře vešli, kteréž na způsob malých vrat udělané byly, vyšli proti nám někteří mniši a jeden z nich nás jménem arcibiskupa svého vítal,“ líčí návštěvu kláštera Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564–1621).

V areálu tehdy už stojí i mešita z počátku 12. století. Další poklady pak ukrývá klášterní knihovna, která je ale dnes veřejnosti nepřístupná. Jde zhruba o 3500 vzácných rukopisů, jak líčí současný publicista Robert Mikoláš.

„V minulosti v ní byl objeven i Sinajský kodex ze 4. století, tedy důležitá verze Bible, dále první edice Homérových spisů či ojedinělá slovanská modlitební knížka.“

Symbol míru

Klášter svaté Kateřiny je od roku 2002 pod ochranou organizace UNESCO. Stále sem ročně míří davy poutníků. V areálu žije několik desítek mnichů, kteří mají s místními muslimy dobré vztahy. Přesto výjimečně čelí i projevům nenávisti.

Například v roce 2014 egyptský generál ve výslužbě Ahmad Attíja Ragáj požadoval, aby byl nejstarší křesťanský klášter na světě zbourán. Svou žádost odůvodnil tím, že v něm žijí převážně cizinci, ohrožující bezpečnost Egypta.

Za bizarní návrh se na něj snesla kritika ze všech stran. Ozval se i beduínský kmen Džabalija, chránící klášter od samých počátků. Jeho šejch dal jasně najevo, že se nic bourat nebude: „Mír, který existuje mezi mnichy a beduíny, dělá ze Sinaje symbol míru.“