Prvními návštěvníky vesmíru překvapivě nebyli lidé, ale zvířata. Proč? Lidé na nich mohli zkoumat životní funkce a reakce na ztížené podmínky. Bohužel i za cenu života. Kteří zvířecí astronauti se podívali mimo naši planetu?
Vesmír obdivovali lidé už v dávných dobách, ale až první polovině 20. století se naskytly možnosti, jak se do něj dostat. Nikdo však neměl tušení, jaké jsou v kosmu podmínky a jestli je možné v něm vůbec přežít. Logicky se tak pro lety začalo uvažovat nejprve o živých zvířatech. Vše začalo jen dva roky po 2. světové válce ve Spojených státech amerických. Dne 20.
února 1947 vynesla raketa V-2 odpálená ze základny White Sands v Novém Mexiku do vesmíru zástupce hmyzu, octomilky.
Živé mušky
Octomilky vyletěly do výšky 68 km, kde strávily 3 minuty a 10 sekund. Hlavním důvodem, proč je Američané poslali do kosmu, byl experiment, ve které zkoumali účinky ozáření ve vysokých nadmořských výškách. Když se pouzdro s octomilkami spustilo zpátky padákem, bylo překvapující, že se těmto vinným muškám nic nestalo.
Americké opice a sovětští psi
Při zkoumání vesmíru se klíčovými zvířaty stali psi a opice. Zatímco Rusové si oblíbili čtyřnohé mazlíčky, Američané vsadili na zvířata nejpodobnější lidem. Prvním opičím kosmonautem se stal už v roce 1949 makak Albert II., který absolvoval let v hlavici rakety V-2 a vystoupal za hranici vesmíru.
Při letu ale nastaly komplikace s otevřením padáku, a opička tak po nárazu na Zemi zemřela.
Vítězní psi na hranici kosmu
První psy vyslali Rusové v roce 1951. Jmenovali se Cigan a Dezik. Ti vystoupali v raketě R-1 do výšky přes 100 kilometrů, a pak se v pořádku vrátili na padáku na Zemi. Během letu se museli vyrovnat se čtyřminutovým stavem beztíže a s pětinásobným přetížením při startu. K přežití jim pomáhaly i náročné testy, při nichž si museli zvykat na nepříjemné podmínky, které panovaly v těsných kabinách.
Na přetížení si pak navykali na centrifuze, stejně tak na hluk při startu rakety.
Lajka kolem oběžné dráhy
Zřejmě nejznámějším zvířetem ve vesmíru se stala Lajka. Své prvenství si získala tím, že se jako první živý tvor dostala na oběžnou dráhu Země. Vše se uskutečnilo 3. listopadu 1957 na palubě sovětské družice Sputnik 2. Odkud se Lajka vzala? Rusové vybírali pro vesmírné programy většinou potulné psy z ulice, jelikož si mysleli, že taková zvířata více vydrží.
Lajce byly v té době dva roky a vážila 6 kg. Pro let byla cvičena spolu s dalšími dvěma psy.
Vyhrála prý hlavně proto, že byla nejhezčí.
Tři dny v kabině
Je zajímavé, že před letem si vzal Lajku vedoucí lékařského týmu, Vladimir Jazdovskij, k sobě domů, aby si pohrála s jeho dětmi. Už počátek letu však provázely komplikace, a tak Lajka musela v kabině před startem čekat celé tři dny. Vůbec se ale nepočítalo s tím, že by se fenka vrátila živá z vesmíru zpátky.
Není cesty zpět
Cílem mise bylo, že prožije na oběžné dráze jeden týden, a poté ji měla být vpíchnuta injekce. Na Lajku Rusové tehdy připevnili čidla, která snímala její srdeční tep, dechovou frekvenci, pohyb nebo krevní tlak. Vše probíhalo v pořádku, dokud se nezačala kabina kvůli technickým problémům přehřívat. Lajka proto následkem stresu a přehřátí zemřela.
Stalo se tak už pět až sedm hodin po startu.
Dokonalý nástroj propagandy
Na základě prvního pokusu s Lajkou, vyslali Rusové i další psy, Střelku a Bělku, kteří odstartovali 19. srpna 1960 a strávili ve vesmíru jeden den. Společně s nimi se na palubě Sputniku 5 nacházel králík, několik desítek myší, dva potkani a řada rostlin. Oba pejsci vesmírný výlet přežili a stali se dokonalým nástrojem sovětské propagandy.
První „Američan“
Američané na druhé straně světa zase vypravovali do kosmu opice. Byl s nimi větší problém než se psy, jelikož lidem moc nedůvěřovaly a před startem jim musela být podávána anestetika na uklidnění. Velmi významným zvířecím kosmonautem se stal Šimpanz Ham. Ten absolvoval téměř osmnáctiměsíční výcvik. Do vesmíru se dostal 31. ledna 1961 v rámci mise Mercury-Redstone 2.
Šimpanz se naučil základním ovládacím úkonům, což znamenalo, že při rozsvícení světla musel splnit jednoduchý úkol.
Z kosmonauta celebritou
Když udělal chybu, dostal slabou elektrickou ránu do chodidla, pokud reagoval správně, byl naopak odměněn banánovou peletou. Při jeho letu došlo ke komplikacím a raketa vystoupala až do výšky 253 km. Ham díky tomu strávil 6,6 minut ve stavu beztíže. Celkem v kosmu strávil 16,5 minuty.
Když pak svůj let přežil, stal se velmi oblíbenou celebritou v zoologické zahradě ve Washingtonu.
Francouzská kočka i krysa
Nejen psi a opice, do vesmíru se podívala i kočka, kterou vyslali francouzští vědci. V mozku měla implantované elektrody, jež zaznamenávaly impulzy, a ty byly posílány zpátky na Zemi. Stalo se tak v roce 1963, ve výšce 152 km setrvala 10 minut a 32 sekund. Jednalo se o potulnou kočku z pařížských ulic. Původně měl místo ní letět kocour Felix, který ale před startem utekl.
Ještě předtím ale Francouzi vyslali do vesmíru první krysu jménem Hector.
Cesta na Měsíc díky želvě
Velký skok pro další zkoumání vesmíru udělala želva, které jako první letěla kolem Měsíce a vrátila se na Zemi. V září roku 1968 vzlétla na palubě sovětské lodí Zond 5. Společně s ní byly na palubě také mouchy, červi a další tvorové. Staly si tak prvními zvířaty, která se dostala do vesmíru dál než jen na oběžnou dráhu.
A i díky nim se o rok později dostali na povrch Měsíce Američané Edwin Aldrin, Neil Armstrong a Michael Collins.
V modulu strávila želva celkem 90,5 dne.
Nesmrtelné želvušky
Pod záštitou ESA byly v roce 2007 v rámci mise FOTON-M3 do kosmu vyslány želvušky, o kterých je známo, že jsou jedny z neodolnějších organismů na světě. Tato zvířata přežila deset dní ve volném kosmickém prostoru, a to pouze s jejich přirozenou ochrannou.
V nepříznivých podmínkách totiž upadají do anabiózy, ve které se sníží jejich metabolismus, neprobíhá vývoj ani regenerace a klesá objev vody v těle.
Facebook
Twitter
RSS