Vikingové dodnes fascinují svým bojovým uměním. Tito dávní Seveřané však byli více než jen hrůzu nahánějící nájezdníci.
Zbyly po nich promyšlené obchodní cesty a proslavili se jako úžasní námořníci. Opakovaně se jim podaří přeplout Atlantik a osídlit Grónsko a Island.
Objev záhadného kamene s runovým písmem podpoří domněnky, že Vikingové mohli proniknout ještě dál – až hluboko do srdce Severní Ameriky, více než sto let před Kryštofem Kolumbem (1451–1506).
Záhada v kořenech stromu
V roce 1898 objeví farmář švédského původu Olof Ohman poblíž města Kensington ve státě Minnesota na severu USA těžký kámen o rozměrech 76 × 41 × 15 centimetrů, ukrytý pod kořeny stromu.
Nejprve si myslí, že je to „indiánský almanach“, ale pak ve znacích na povrchu kamene pozná runy, dávné severské písmo.
Ty vypráví příběh deseti Skandinávců z roku 1362. Podle textu se skupina vydá hluboko do nitra severoamerického kontinentu, kde však část z nich tragicky zahyne při útoku neznámých útočníků, označených pouze jako „rudí muži“ nebo „nepřátelé“.
Nález vzbudí obrovský zájem veřejnosti a místní obyvatelé jej rychle začnou považovat za důkaz přítomnosti Vikingů v této oblasti. Ale ozývají se i skeptické hlasy a Ohman s rodinou jsou označeni za podvodníky a kámen za podvrh.
Kámen plný otazníků
Od doby nálezu je artefakt opakovaně zkoumán odborníky z různých oborů. Jazykové analýzy poukazují na to, že použité runy a skladba textu neodpovídají 14. století a vykazují prvky moderní švédštiny. Více světla do celé věci nepřinesou ani geologové.
Jejich studie potvrdí, že kámen je přírodní pískovec z místního regionu, což však neprokáže pravost nálezu, ale ani možnost, že jde o podvrh. Rozhoří se vzrušená debata mezi odborníky i amatérskými badateli.
Zastánci pravosti argumentují, že neobvyklý jazykový styl může být výsledkem vlivu různých dialektů a ztráty původní jazykové tradice.
Skeptici naopak poukazují na to, že Ohman mohl kámen vyrobit sám nebo se podílet na jeho vzniku, protože měl dostatečné znalosti o runovém písmu a švédské historii.
Výlety přes Atlantik
Je sice známo, že severské kolonie existovaly v Grónsku od konce 10. století do 15. století a že Vikingové založili minimálně jednu krátkodobou osadu na dnešním kanadském Newfoundlandu, ale přímé důkazy o jejich hlubším proniknutí do Severní Ameriky v předkolumbovské éře schází.
Přesto některé střípky historických záznamů podnítily vznik hypotéz o dalších vikinských expedicích, například dopis švédsko-norského krále Magnuse Erikssona (1316–1374) z roku 1354, kterým pověřuje důstojníka Paula Knutssona vedením výpravy do Grónska.
Někteří badatelé spekulují, že Knutssonova expedice mohla pokračovat až do Severní Ameriky. Tyto teorie však zůstávají neprokázané a skeptici zastávají názor, že informace o možných výpravách mohly inspirovat i případné autory podvrhů.
Dnes panuje mezi vědci konsenzus, že runový kámen z Minnesoty je spíše novodobým padělkem než autentickým historickým artefaktem, nicméně existují i někteří badatelé a obhájci, kteří jsou přesvědčeni o pravosti nálezu.
