Kopec Leskoun u Moravského Krumlova býval výrazným symbolem krajiny Znojemska, označovaným také jako „posvátná hora“. Pojí se s ním řada záhad a legend, v minulosti zde měly být spatřeny záhadné bytosti nebo nalezeny zlaté poklady.

Od druhé poloviny 20. století jej ale postupně ničí těžba kamene. Kolik záhad už zmizelo pod koly buldozerů?

Uprostřed nížin na jižní Moravě se kdysi tyčil kopec se třemi vrcholy, dnes z nich zbývá už pouze jeden. Poprvé ho člověk osídlil již před 7000 lety a po celý pravěk na něm poté stálo velké opevněné hradiště, které sloužilo místním k úkrytu, za časů Marie Terezie byl dokonce Leskoun vybrán jako zeměměřičský bod pro celou střední Evropu.

Ještě v nedávné minulosti byl důležitým archeologickým nalezištěm a kulturní památkou, přesto po něm dnes zbylo jen pár hromad kamení a několik tajemných příběhů.

„Rozlehlý vrch Leskoun představoval jednu z nejznámějších a nestarších archeologických lokalit na Moravě.

V průběhu posledních dvou desetiletí byla ale místním kamenolomem dovršena jeho téměř totální bezduchá devastace.“ říká ke stavu místa archeolog Milan Salaš (*1957).

Vytěžený kámen byl použit například do betonu na stavbu elektrárny Dukovany. Je možné, že v jejích zdech budou jednou objeveny zbytky některých artefaktů z Leskouna?

Záhadná studna a šedivý mužíčci

Místní lidé nazývají Leskoun posvátnou horou, proč, to už přesně nikdo neví. Traduje se ale, že na vrcholu byla kdysi hluboká studna, kterou pravěcí lidé používali k uctívání svých bohů. Házeli do ní prý různé zlaté sošky a další obětiny, dost možná i lidské.

Podle jiné verze do ní poslední obyvatelé hradiska ukryli své poklady, když odcházeli kvůli šíření křesťanství do ciziny. Mnozí věří, že studna může být někde ukrytá i dnes, protože se opravdu podařilo několik zlatých předmětů v minulosti najít.

Kvůli těmto nálezům kdysi mnoho lidí na kopci kopalo a věřilo, že nějaký ten poklad najdou a často byli skutečně úspěšní. Dokonce se rozjel poměrně výnosný obchod s falzifikáty a dodnes lze prý na svazích kopce pravěké artefakty objevit.

Po setmění ale není dobré se na Leskoun vydávat. Jak napsal historik Erich Sloschek (†1970):

„Lidé z okolních vsí věří, že se na vrcholu hory o půlnoci prohánějí šediví mužíčci, duchové starých obyvatel.“ Straší skutečně na Leskounu, nebo jen nalezené poklady podpořily lidskou fantazii?

 

Popraskané zdivo a mizející voda

Na duchy věří i někteří lidé ze zhruba tři kilometry vzdálené obce Vedrovice. Část domů se zde totiž potýká s trhlinami ve zdivu, z většiny studní v obci mizí postupně voda a také se zhoršuje zdravotní stav obyvatel. Oficiálně je vše připisováno odstřelům v kamenolomu, hluku a prašnosti.

Přivolaní odborníci ale tvrdí, že vše je v normě a problém musí být někde jinde. Mohou se snad mstít duchové z Leskouna, oni šedivý mužíčci, které je prý stále možné na místě zahlédnout? Místní tuto možnost raději nevylučují!

Těžba je povolená až do roku 2039, klidu se tak duchové ani lidé jen tak nedočkají.

Poslední stojící vrchol, nazývaný Vlčí hora, by měl ale zůstat nedotčený. Právě na něj se navíc údajně soustředí množství nadpřirozených jevů, záhadná má být zejména skupina skal obklopující vrchol.

Nachází se zde i tajemná studna, jak věří někteří místní? Zdrojem trápení obyvatel Vedrovic by údajně mohla být právě ona, neboť do ní již dlouho nikdo nevhodil žádnou oběť. Jaké síly na Leskounu mohou působit?