Krutý osud Antiochie: Perlu římské říše srovnalo se zemí zemětřesení hned dvakrát!

Antiochie se pomalu probouzí. Květnové slunce už začíná zvolna pálit a vypadá to na další prosluněný den. Prodavači se chystají na trh a nakládají své zboží na vozy. V tom se však země začne podivně otřásat. „Cítíte to?“ zeptá se vyděšeně jeden z trhovců. Pár sekund nato se na okolních domech objeví první velké pukliny…

Historie se opakuje

Na tváři císaře Traiana jsou vidět hluboké vrásky. Mocný panovník postává na otevřeném prostranství a se zármutkem v očích si prohlíží sutiny zborcených domů. „Tak krásné město to kdysi bývalo,“ povzdechne si nakonec. Nemýlí se. Antiochie je svého času skutečnou perlou Říše římské. Je hlavním městem římské provincie Sýrie. Po Konstantinopoli je na východě největší metropolí.

Má ale jednu velkou nevýhodu.

Je předurčena k tomu, aby ji dvakrát zničilo silné zemětřesení.

Křik, pláč a ohlušující dunění

Katastrofa, která Antiochii zasáhne v prosinci roku 115, si nakonec vezme téměř 250 000 lidských životů. Historik Cassius Dio ve svých spisech popisuje i následné otřesy, kvůli kterým zemřou i někteří přeživší.

„Země se otevírala a lidé padali do těchto jizev,“ Zemětřesení, které se do dějin zapíše jako páté nejničivější v historii, zvedne v moři obrovskou vlnu, která zatopí přístav Caesarea Maritima v Palestině, zcela zdevastuje i město Jahne. Když císař Traianus vidí, jakou škodu napáchá katastrofa v syrské provincii, svěří svým nejbližším: „Antiochie bude opět stát.

Bude z ní opět to krásné, prosperující město.“ Začne s jeho obnovou a dílo potom dokončí jeho následník císař Hadrián.

Chrám pohltí plameny

Necelých 400 let nato však Antiochii zasáhne další zemětřesení. A je ještě ničivější než to první. Tisíce domů lehnou popelem, ušetřen není ani skvostný osmiboký Konstantinův chrám Domus Aurea, který nechá stavět římský císař Konstantin I. na ostrově na řece Orontes. Zůstane sice po otřesech stát, ale obrovský požár, který později vypukne, zkázu dokončí.

Město i okolní oblast jsou po katastrofě tak zdevastované, že se už nikdy nepodaří získat zpět jejich proslulost.

Když Antiochii v roce 540 dobudou perští Sasánovci, je se slavným městem nadobro amen.