Která zvířata se zapomněla vyvinout?

Na některá zvířata evoluce jakoby zapomněla, a tak zakrněla ve vývinu – existují téměř ve stejné podobě po miliony let. Ale proč zrovna ona? A daří se jim stejně jako ostatním, která příroda vybavila během času lepšími podmínkami pro přežití?

Dá se vůbec určit nejdéle přežívající savec, jenž se během evoluce vůbec nezměnil? „Nezměněný je poněkud zavádějící slovo,“ tvrdí. Vědci mají k dispozici fosilie nejstarších savců, podle nichž mohou určovat jen kosterní stavbu zvířat. Ale to je málo.

Samantha Hopkinsová, profesorka geologie z Univerzity v Oregonu, má jiný názor: „Dva druhy savců, kteří prožili nejméně evolučních zákrut, jsou ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus) a obecně řád vačic (Didelphimorphia). Já bych vsadila na to, že vítězem je ptakopysk.

Je to jeden z mála žijících potomků prapředka, který se před 150 miliony lety oddělil od všech ostatních savců.“ Ptakopysk, savec endemický pro východní část Austrálie a Novou Guineu, má mnoho primitivních rysů. „Můžeme to určit podle starých fosilií ve srovnání s tím, co vidíme na jejich dnešní anatomii,“ říká Nizar Ibrahim.

Mezi primitivní rysy patří jejich kožnatá vejce a fakt, že postrádají bradavky.

Oba dva znaky, nekladou vejce, ale rodí živá mláďata a kojí je bradavkami, mají všichni savci, kteří se vyvinuli po ptakopyscích.

Napůl savec, napůl plaz

K vejcorodým savcům patří ještě ježurovití (Tachyglossidae). Tak třeba ježura australská, roztomilé zvířátko s dlouhým úzkým nosem, vykazuje některé znaky savců a některé naopak podobné plazům: snáší vejce, má kloaku, třetí víčko – mžurku a nestálou tělesnou teplotu. Ježurovití se vyvinuli právě ze zmíněného neznámého prapředka společně s ptakopyskovitými.

Také vačice jsou hodně starobylá zvířátka, i když jsou nejspíš mladší než vejcorodí savci. Nicméně jejich podoba se nemění už nějakých pár desítek milionů let. Dnes existuje více než 60 druhů vačic, které žijí v Severní a Jižní Americe, Austrálii, na Novém Zélandu, Tasmánii a Nové Guineji.

Vědci už zjistili, že linie vačic se táhne zpět k sesterské skupině vačnatců zvaných peradectidae, kteří žili v době vymírání dinosaurů na konci křídy, zhruba před 66 miliony lety.

Tehdy se vačice evolučně oddělily od dalších vačnatců.