Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Které orgány je dnes už možné transplantovat?

Transplantace představuje naději pro mnoho lidí, kterým selhal některý z životně důležitých orgánů. Jaké orgány je dnes už možné transplantovat? Bude v budoucnosti možné pěstovat lidské orgány ve zvířatech? Jak by to probíhalo?

K rozvoji transplantační chirurgie došlo až po 2. světové válce, i když už dříve se objevovaly pokusy o nahrazení poškozených orgánů, kostí či kůže.

Problémem, který se u transplantací dlouho nedařilo vyřešit, bylo odmítání darovaného orgánu organismem příjemce.

Vysvětlení přinesly práce britského přírodovědce Charlese Darwina (1809–1882) a zakladatele genetiky, Moravana německého původu Johanna Gregora Mendela (1822–1884), které naznačovaly rozdílnost tkání a buněk uvnitř jednotlivých organismů, což později potvrdila teorie o krevních skupinách.

Je libo nové součástky?

Orgány k transplantaci se získávají hlavně od mrtvých dárců, od živých lze transplantovat pouze párové orány (ledviny, plíce).

V současné době lze prakticky běžně transplantovat ledviny (asi 25 000 operací ročně), játra (5000), srdce (4000), dále oční rohovku, plíce a slinivku břišní. Z tkání se transplantují kosti, šlachy, srdeční chlopně, cévy a kůže. Probíhají rovněž první operace končetin, penisu, dělohy, a dokonce i obličeje.

CO VŠECHNO SE DÁ DNES TRANSPLANTOVAT?

1) Tkáň a kůže

K největšímu rozmachu kožních a tkáňových transplantací došlo po první světové válce.

Otec moderní plastické chirurgie, lékař novozélandského původu Harols Gillies (1882–1960), si v roce 1917 na jihu Anglie zřídil nemocnici, kde prováděl rekonstrukce obličejů vojákům. Tvořil jim na míru kožní implantáty.

V současnosti jsou nejčastějšími příčinami poškození kůže její popálení při požáru, poleptání kyselinami a jinými chemikáliemi, případně tvorba omrzlin při vystavení pokožky velkým mrazům. Pokud je zranění jen povrchové, dojde ke spontánní hojivé reakci.

Hluboké postižení však znamená ztrátu kůže v celé její tloušťce, pak musí být nahrazena kožními štěpy.

2) Oční rohovka

První opravdu úspěšnou transplantaci oční rohovky (průhledná vrstva, pokrývající přední část oka) provedl v roce 1905 rakouský oční lékař Eduard Konrád Zirm (1863–1944), a to ve fakultní nemocnici v Olomouci, kde byl primářem očního oddělení.

Další významný objev v této oblasti učinili nedávno opět Češi, kteří ve spolupráci s britskými lékaři objasnili spouštěč nemoci, zvané Fuchsova endotelová dystrofie rohovky, která je v současnosti nejčastějším důvodem pro výměnu rohovky.

Nyní se snaží vyvinout postupy k léčbě tohoto onemocnění bez nutnosti transplantace.

3) Ledviny

Transplantace ledvin byla nejrychleji se rozvíjející orgánovou transplantací, a proto i nejdříve úspěšnou.

První operace tohoto druhu na světě se uskutečnila v prosinci 1952, kdy byla dítěti transplantována ledvina od matky, po 22 dnech však bohužel došlo k odmítnutí (rejekci) orgánu.

Za první opravdu úspěšnou transplantaci je tak považována operace provedená americkým lékařem Josephem Murraym (1919–2012) v prosinci 1954 v Bostonu mezi jednovaječnými dvojčaty. Tím se zabránilo rejekci. Richard Herrick žil s ledvinou od svého bratra Ronalda dalších devět let.

Jak dlouho ledvina slouží?

Prvním Čechem, kterému byla úspěšně transplantována ledvina, byl Karel Pavlík. Orgán získal v roce 1966 od své matky a sloužil mu 3 roky.

Nyní funguje první rok po transplantaci až 98 % ledvin, které pocházejí od živých dárců, a jejich životnost činí kolem dvaceti let.

U ledvin, které pocházejí od mrtvých dárců, je jejich funkčnost v prvním roce po transplantaci 95 % a jejich životnost dosahuje kolem osmi až dvanácti let.

4) Plíce

První transplantace plic byla provedena v červnu roku 1963 americkým chirurgem Jamesem Hardym (1918–2003). Příjemcem byl John Russell (ve věku 58 let), který umíral na rakovinu plic.

Šlo o vězně odsouzeného na doživotí za vraždu čtrnáctiletého chlapce, a díky přínosu operace, kterou podstoupil, pro lidstvo mu mohl být zmírněn trest. K tomu ale nedošlo, po operaci plíce fungovaly jen 18 dní.

V roce 1981 proběhla první úspěšná kombinovaná transplantace srdce a plic na světě, u nás první loni a druhá letos. Roku 1983 se odehrála poprvé jednostranná transplantace plic. Plíce od mrtvého dárce pak byly poprvé použity v roce 2001 ve Švédsku.

Kolikery plíce se ročně transplantují?

V současné době je každý rok provedeno kolem 1700 výkonů na světě. V ČR je to kolem 40 transplantovaných plic ročně. Mezi roky 1997, kdy se s operacemi u nás započalo, a 2017, jich bylo 363.  Jakou mají pacienti prognózu?

První rok po transplantaci úspěšně přežije přes 75–80 % pacientů, s postupem uplynulého času se pravděpodobnost snižuje. Pět let po operaci žije už jen polovina operovaných, deset a více let pouhých 25 %.

5) Játra

Ač se s pokusy o transplantaci jater započalo už v roce 1956, první úspěšnou operaci uskutečnil až v červenci roku 1967 doktor Thomas Starzl (1926–2017) v americkém Denveru. 19měsíční holčička s rozsáhlým karcinomem jater žila po transplantaci déle než rok.

I když tato operace znamenala obrovský úspěch, úmrtnost při transplantacích jater byla stále vyšší než 70 %. Zlomové bylo zavedení již zmiňovaného cyklosporinu A, který zvýšil úroveň přežití po transplantaci o 20 %. V České republice byla první transplantace jater provedena v roce 1983 v Brně.

Jedna játra poslouží více pacientům

Dalším významným bodem v jaterních transplantacích byl rozvoj tzv. splitovací techniky, která umožňuje rozdělení jater a jejich využití u dvou příjemců současně. Mezi nejnovější pokroky pak patří odebírání jaterních laloků od živých dárců.

V dnešní době se počet provedených transplantací jater šplhá k úctyhodným 15 000 za rok. Nejvíce se rozvíjející zemí je v této oblasti Čína, kde provedou ročně 4000 až 5000 těchto operací.

6) Srdce

V roce 1964 provedl již zmíněný americký lékař James Hardy první transplantaci srdce, která ovšem nedopadla slavně. Dárce totiž umíral pomaleji než příjemce. Aby Hardy svého pacienta zachránil, voperoval mu srdce šimpanze.

To fungovalo dobře, ale bylo příliš malé a slabé, aby stačilo pro člověka. Ani voperovaný kardiostimulátor už pacienta nezachránil.

K dalšímu, tentokrát již úspěšnému pokusu došlo v Kapském Městě 3. prosince 1967. Operaci vedl jihoafrický chirurg Christiaan Barnard (1922–2001). Pacient bohužel 18 dní po operaci zemřel na komplikace nesouvisející s transplantací.

Rasismu navzdory

Barnard uskutečnil svou druhou operaci 2. ledna 1968. I přesto, že v Jihoafrické republice tehdy platily tvrdé rasistické zákony, transplantoval srdce černocha bělochovi. Pacient žil necelých dvacet měsíců po zákroku.

V červenci téhož roku proběhla první transplantace srdce v Československu jakožto první ze socialistických zemí. Provedl ji doktor Karol Šiška (1906–2000) v Bratislavě, ovšem nedopadla úspěšně.

První operaci srdce v Čechách vedl v roce 1984 MUDr. Vladimír Kočandrle (1933–2017) v pražském IKEMu a byla to první úspěšná transplantace srdce v celé východní Evropě.  Dalším pokrokem v oboru pak bylo voperování prvního umělého srdce v Itálii v roce 2010.

7) Kostní dřeň

K transplantaci kostní dřeně dochází dnes v případě, že je pacient postižen leukémii (rakovina krve), srpkovitou anémii nebo jinými zděděnými poruchami imunitního systému.

První úspěšnou transplantaci kostní dřeně provedl mezi identickými dvojčaty, z nichž jedno trpělo leukémií, americký lékař Edward Donnall Thomas (1920–2012) ve státě New York.

 Další úspěšná transplantace dřeně, tentokrát mezi nepříbuznými, byla provedena v roce 1958 pacientům vystaveným ozáření kvůli jadernému výzkumu. Stál za ní pařížský onkolog Georges Mathé (1922–2010).

U nás došlo k první transplantaci v roce 1986 u dospělého a v roce 1992 u dítěte.

8) Slinivka

Transplantace slinivky souvisí se snahou o léčbu diabetu. Není ovšem vhodná jako plošné řešení, protože s sebou nese všechna rizika spjatá s tímto výkonem včetně možnosti rejekce orgánu.

První kombinovaná transplantace ledviny a slinivky, kdy postižení ledviny bývá častou komplikací diabetu, proběhla v roce 1966 na univerzitě v americkém Minneapolis. Provedli ji lékaři Richard Lillehei (1927–1981) a William Kelly. První takováto operace v ČR se uskutečnila v roce 1983.

Alternativa funguje skvěle

Doplňkem a zároveň alternativou k transplantaci slinivky břišní je transplantace Langerhansových ostrůvků (v nichž se tvoří inzulin). Tato umožňuje využít i slinivku od jinak nevhodných dárců (například obézních).

Pro jednoho příjemce je potřeba získat ostrůvky od 2 až 3 dárců. Úspěšnost transplantace slinivky je 80–90 %, transplantace ostrůvků dosahuje asi 80 % úspěšnosti orgánového transplantátu, ale postupně se zvyšuje.

9) Ruce

První transplantace ruky proběhla v roce 1998 ve francouzském Lyonu, kdy byla končetina přišita Novozélanďanovi Clintu Hallemu, který si tu svoji usekl cirkulárkou.

I když byla operace úspěšná, pacient si na novou ruku nikdy nezvykl a později si ji nechal znovu amputovat.

První úspěšná transplantace obou rukou proběhla v roce 2008 u příjemce Karla Merkeho (KDE?), další pak v roce 2009 v USA. Pacient Jeff Kepner však ruce dodnes necítí a nemůže je používat.

Na operaci Roberta Mangina v roce 2011 se podílel i český chirurg Bohdan Pomahač (1971), který se specializuje na transplantace obličeje.

10) Děloha

Mezi nejmladší orgánové transplantace se řadí transplantace dělohy. Představuje jedinou naději, jak se stát matkou, pro ženy s vrozenou nebo získanou absencí či nefunkčností dělohy.

Na rozdíl od ostatních transplantací je děloha voperována jen na určitou dobu (než se narodí dítě), pak je odstraněna a pacientka už nemusí užívat imunosupresiva.

První operace proběhla v roce 2000 v Saúdské Arábii, ale kvůli trombóze byla děloha odstraněna 99 dní po zákroku. V letech 2012 a 2013 byla ve Švédsku provedena studie na 9 ženách. Operace se zdařila u 7 z nich a narodilo se 5 dětí.

U nás proběhlo transplantací zatím 10 a na první dítě narozené z transplantované dělohy se čeká.

11) Obličej

Novodobým fenoménem jsou operace obličeje. V roce 2005 získala v severofrancouzském Amiensu část obličeje od dárce žena, které tvář znetvořil její pes, když se ji pokoušel zachránit před sebevraždou.

První transplantace celého obličeje pak proběhla v roce 2010 opět ve Španělsku, novou tvář získal v nemocnici v Barceloně muž známý jako Oscar poté, co o tu svoji přišel při nehodě.

Při 15hodinové operaci byl obličej nahrazen také stavebnímu dělníkovi Dallasu Wiensovi, zraněnému elektrickým proudem. Šlo o první transplantaci celého obličeje v USA, kterou v roce 2011 provedl tým v čele s českým lékařem Bohdanem Pomahačem.

12) Penis

Američtí chirurgové provedli v březnu 2018 historicky první transplantaci celého penisu a šourku na světě. Jeho příjemcem byl voják, který o své mužství přišel při explozi výbušného zařízení v Afghánistánu.

Penis je možné vymodelovat i z vlastní tkáně pacienta, ale aby byl schopen erekce, potřebuje poté ještě voperovat implantát. Transplantace je tak lepším řešením. První úspěšná transplantace penisu proběhla už v prosinci 2014 v Jižní Africe.

Devítihodinový zákrok tehdy vrátil hrdost jednadvacetiletému muži, který o své mužství přišel při pokažené obřízce ve svých 18 letech.

První úspěšná transplantace ledvin proběhla v roce 1954. Mezi nejnovější pokroky pak patří odebírání jaterních laloků od živých dárců.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Katary bůh k dobrému konci nedovedl?
Pierrovi je přes 40 let. Žije v Toulouse, kde mu patří malý krámek, a už léta poslouchá učení, které hlásají kataři, jichž se v tomto kraji nalézá velké množství. Rozhodne se přijmout jejich učení za své a stát se „dokonalým“.   Pierre uvěří, že dobrý Bůh stvořil duchovní svět, zatímco ten zlý (Satan) vybudoval hmotný […]
Posunuli Máchovi datum úmrtí?
Když v neděli 23. října 1836 na vrchu Radobýlu upravuje svoji novou báseň, všimne si Mácha, že dole v Litoměřicích vypukl požár. Na nic nečeká a běží pomáhat s hašením. Občas se osvěží vodou, kterou u toho používá. Jenže ta je možným zdrojem nákazy, která nakonec způsobí jeho smrt…   Herec, dramatik, cestovatel, kreslíř a […]
Milánský dóm se stavěl téměř 600 let
Chopil se vlády v Miláně. Ve snaze zvýraznit svou moc a bohatství i význam celého města se vévoda Gian Galeazzo Visconti rozhodne zrealizovat ambiciózní architektonický projekt. Jde o jednu z největších gotických katedrál na světě, která je v mnoha směrech výjimečná!   Katedrála Narození Panny Marie (Duomo di Milano – Milánský dóm) se na náměstí […]
Zajímavosti
Faraonova kletba opět na scéně: Zachrání statisíce životů?
Je neděle 5. listopadu 1922. George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, právě obdržel telegram. „Konečně jste v Údolí králů učinil úžasný objev,“ začíná a dále referuje o nálezu nevídané hrobky s neporušenými pečetěmi. Mecenáš cítí čirou radost. Netuší, že ho tento nález bude stát život…   Netřeba napovídat, že se jedná o místo posledního odpočinku 11. faraona 18. […]
Tyrkysová: Barva, která nás ochrání před smrtí?
Není to ani modrá, ani zelená. Přesto je však plnohodnotnou barvou se svým vlastním původem! Proč je tyrkysová tak oblíbená? A kdo jí dal jméno?   Už tisíce let lidé milují vzácný kámen, který má díky obsahu mědi velmi nevšední barvu. Nejstarší stopy směřují do Egypta, kde zdobí předměty nalezené v hrobkách – tím nejslavnějším […]
Habsburg: Kolébka mocného rodu
První Habsburk usedá na český trůn v roce 1306. Dlouho tady nevydrží. Podruhé se rod dotkne české královské koruny v roce 1526 a vydrží vládnout až do vzniku republiky. Kde se vůbec vzali?   O Radbotovi z Klettgau (?985–1045) toho historie neví mnoho. Je prý vnukem zakladatele rodu Habsburků, Guntrama Bohatého (?930–973), ale prameny jsou tak skoupé, že […]
Postavte si iglú!
Jakmile napadne sníh, děti okamžitě letí ven, aby pod jejich rukama vznikl sněhulák. Když je materiálu dostatek, pustí se někteří do iglú, inuitského obydlí.   Všichni ho dávají do souvislosti s Inuity, tedy národem, jež přežívá na severu Ameriky a Grónska. Jenže tito obyvatelé studených oblastí užívají slůvko iglú pro veškerá obydlí. Vedle těch sněhových se […]
Záhady a napětí
Ostrov panenek: Svírají mexické kanály duši mrtvého dítěte?
Loďka se pomalu sunula kanály Xochimilca, když se mezi větvemi objevily první tváře. Špinavé panenky bez rukou, s prázdnými očními důlky a vlasy slepenými deštěm visely ze stromů jako podivní strážci. Není to jen běžná turistická zastávka, ale ostrov, který měl vzniknout ze strachu jednoho muže. Mohou strašidelné hračky hlídat duši dítěte, které se nikdy […]
Dokonalé rysy Dámy z Elche: Vytesali bustu do kamene v bájné Atlantidě?
Z pohledu na dokonalé linie se tají dech. Obří kruhy přitisknuté k hlavě tajemné dámy působí, jako by spojovaly minulost s dalekou budoucností a technologiemi, o kterých si mohla starověká civilizace nechat jen zdát. Kdo je tajemná Dáma z Elche? Vzniklo dokonalé dílo pod šikovnýma rukama sochaře ze ztracené Atlantidy, nebo ji mají na svědomí […]
Stínoví lidé: Temné bytosti z jiných dimenzí, nebo jen hra mysli?
Svědci z celého světa popisují nezávisle na sobě tytéž detaily: černou siluetu bez rysů, klobouk se širokou krempou a mrazivý pocit, že si je někdo prohlíží. Někdy stojí u nohou postele, jindy se mihnou koutkem oka a zmizí. Jsou to návštěvníci odjinud, nebo jen mimořádně přesvědčivý výtvor našeho mozku?   Noc v americkém obytném přívěsu. […]
Sovětský vrt do pekla: Z hloubky dvanácti kilometrů se ozývalo sténání mrtvých
Chtěli zjistit, co se ukrývá hluboko pod zemskou kůrou. Místo toho objevili dutinu, z níž se ozývalo sténání mrtvých, jejichž duše byly lapeny v samotném pekle. Přesně to se mělo stát při velikášském projektu Sovětského svazu v druhé polovině 20. století.   Stroje pracují na plné obrátky. První kilometry země obrovský vrták špikuje jako nic. […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz