Planeta Země

Které orgány je dnes už možné transplantovat?

Které orgány je dnes už možné transplantovat?

Transplantace představuje naději pro mnoho lidí, kterým selhal některý z životně důležitých orgánů. Jaké orgány je dnes už možné transplantovat? Bude v budoucnosti možné pěstovat lidské orgány ve zvířatech? Jak by to probíhalo?

K rozvoji transplantační chirurgie došlo až po 2. světové válce, i když už dříve se objevovaly pokusy o nahrazení poškozených orgánů, kostí či kůže. Problémem, který se u transplantací dlouho nedařilo vyřešit, bylo odmítání darovaného orgánu organismem příjemce. Vysvětlení přinesly práce britského přírodovědce Charlese Darwina (1809–1882) a zakladatele genetiky, Moravana německého původu Johanna Gregora Mendela (1822–1884), které naznačovaly rozdílnost tkání a buněk uvnitř jednotlivých organismů, což později potvrdila teorie o krevních skupinách.

Je libo nové součástky?

Orgány k transplantaci se získávají hlavně od mrtvých dárců, od živých lze transplantovat pouze párové orány (ledviny, plíce). V současné době lze prakticky běžně transplantovat ledviny (asi 25 000 operací ročně), játra (5000), srdce (4000), dále oční rohovku, plíce a slinivku břišní. Z tkání se transplantují kosti, šlachy, srdeční chlopně, cévy a kůže. Probíhají rovněž první operace končetin, penisu, dělohy, a dokonce i obličeje.

CO VŠECHNO SE DÁ DNES TRANSPLANTOVAT?

1) Tkáň a kůže

K největšímu rozmachu kožních a tkáňových transplantací došlo po první světové válce. Otec moderní plastické chirurgie, lékař novozélandského původu Harols Gillies (1882–1960), si v roce 1917 na jihu Anglie zřídil nemocnici, kde prováděl rekonstrukce obličejů vojákům. Tvořil jim na míru kožní implantáty. V současnosti jsou nejčastějšími příčinami poškození kůže její popálení při požáru, poleptání kyselinami a jinými chemikáliemi, případně tvorba omrzlin při vystavení pokožky velkým mrazům. Pokud je zranění jen povrchové, dojde ke spontánní hojivé reakci. Hluboké postižení však znamená ztrátu kůže v celé její tloušťce, pak musí být nahrazena kožními štěpy.

2) Oční rohovka

První opravdu úspěšnou transplantaci oční rohovky (průhledná vrstva, pokrývající přední část oka) provedl v roce 1905 rakouský oční lékař Eduard Konrád Zirm (1863–1944), a to ve fakultní nemocnici v Olomouci, kde byl primářem očního oddělení. Další významný objev v této oblasti učinili nedávno opět Češi, kteří ve spolupráci s britskými lékaři objasnili spouštěč nemoci, zvané Fuchsova endotelová dystrofie rohovky, která je v současnosti nejčastějším důvodem pro výměnu rohovky. Nyní se snaží vyvinout postupy k léčbě tohoto onemocnění bez nutnosti transplantace.

3) Ledviny

Transplantace ledvin byla nejrychleji se rozvíjející orgánovou transplantací, a proto i nejdříve úspěšnou. První operace tohoto druhu na světě se uskutečnila v prosinci 1952, kdy byla dítěti transplantována ledvina od matky, po 22 dnech však bohužel došlo k odmítnutí (rejekci) orgánu. Za první opravdu úspěšnou transplantaci je tak považována operace provedená americkým lékařem Josephem Murraym (1919–2012) v prosinci 1954 v Bostonu mezi jednovaječnými dvojčaty. Tím se zabránilo rejekci. Richard Herrick žil s ledvinou od svého bratra Ronalda dalších devět let.

Jak dlouho ledvina slouží?
Prvním Čechem, kterému byla úspěšně transplantována ledvina, byl Karel Pavlík. Orgán získal v roce 1966 od své matky a sloužil mu 3 roky. Nyní funguje první rok po transplantaci až 98 % ledvin, které pocházejí od živých dárců, a jejich životnost činí kolem dvaceti let. U ledvin, které pocházejí od mrtvých dárců, je jejich funkčnost v prvním roce po transplantaci 95 % a jejich životnost dosahuje kolem osmi až dvanácti let.

4) Plíce

První transplantace plic byla provedena v červnu roku 1963 americkým chirurgem Jamesem Hardym (1918–2003). Příjemcem byl John Russell (ve věku 58 let), který umíral na rakovinu plic. Šlo o vězně odsouzeného na doživotí za vraždu čtrnáctiletého chlapce, a díky přínosu operace, kterou podstoupil, pro lidstvo mu mohl být zmírněn trest. K tomu ale nedošlo, po operaci plíce fungovaly jen 18 dní. V roce 1981 proběhla první úspěšná kombinovaná transplantace srdce a plic na světě, u nás první loni a druhá letos. Roku 1983 se odehrála poprvé jednostranná transplantace plic. Plíce od mrtvého dárce pak byly poprvé použity v roce 2001 ve Švédsku.

Kolikery plíce se ročně transplantují?
V současné době je každý rok provedeno kolem 1700 výkonů na světě. V ČR je to kolem 40 transplantovaných plic ročně. Mezi roky 1997, kdy se s operacemi u nás započalo, a 2017, jich bylo 363. Jakou mají pacienti prognózu? První rok po transplantaci úspěšně přežije přes 75–80 % pacientů, s postupem uplynulého času se pravděpodobnost snižuje. Pět let po operaci žije už jen polovina operovaných, deset a více let pouhých 25 %.

5) Játra

Ač se s pokusy o transplantaci jater započalo už v roce 1956, první úspěšnou operaci uskutečnil až v červenci roku 1967 doktor Thomas Starzl (1926–2017) v americkém Denveru. 19měsíční holčička s rozsáhlým karcinomem jater žila po transplantaci déle než rok. I když tato operace znamenala obrovský úspěch, úmrtnost při transplantacích jater byla stále vyšší než 70 %. Zlomové bylo zavedení již zmiňovaného cyklosporinu A, který zvýšil úroveň přežití po transplantaci o 20 %. V České republice byla první transplantace jater provedena v roce 1983 v Brně.

Jedna játra poslouží více pacientům
Dalším významným bodem v jaterních transplantacích byl rozvoj tzv. splitovací techniky, která umožňuje rozdělení jater a jejich využití u dvou příjemců současně. Mezi nejnovější pokroky pak patří odebírání jaterních laloků od živých dárců. V dnešní době se počet provedených transplantací jater šplhá k úctyhodným 15 000 za rok. Nejvíce se rozvíjející zemí je v této oblasti Čína, kde provedou ročně 4000 až 5000 těchto operací.

6) Srdce

V roce 1964 provedl již zmíněný americký lékař James Hardy první transplantaci srdce, která ovšem nedopadla slavně. Dárce totiž umíral pomaleji než příjemce. Aby Hardy svého pacienta zachránil, voperoval mu srdce šimpanze. To fungovalo dobře, ale bylo příliš malé a slabé, aby stačilo pro člověka. Ani voperovaný kardiostimulátor už pacienta nezachránil. K dalšímu, tentokrát již úspěšnému pokusu došlo v Kapském Městě 3. prosince 1967. Operaci vedl jihoafrický chirurg Christiaan Barnard (1922–2001). Pacient bohužel 18 dní po operaci zemřel na komplikace nesouvisející s transplantací.

Rasismu navzdory
Barnard uskutečnil svou druhou operaci 2. ledna 1968. I přesto, že v Jihoafrické republice tehdy platily tvrdé rasistické zákony, transplantoval srdce černocha bělochovi. Pacient žil necelých dvacet měsíců po zákroku. V červenci téhož roku proběhla první transplantace srdce v Československu jakožto první ze socialistických zemí. Provedl ji doktor Karol Šiška (1906–2000) v Bratislavě, ovšem nedopadla úspěšně. První operaci srdce v Čechách vedl v roce 1984 MUDr. Vladimír Kočandrle (1933–2017) v pražském IKEMu a byla to první úspěšná transplantace srdce v celé východní Evropě. Dalším pokrokem v oboru pak bylo voperování prvního umělého srdce v Itálii v roce 2010.

7) Kostní dřeň

K transplantaci kostní dřeně dochází dnes v případě, že je pacient postižen leukémii (rakovina krve), srpkovitou anémii nebo jinými zděděnými poruchami imunitního systému. První úspěšnou transplantaci kostní dřeně provedl mezi identickými dvojčaty, z nichž jedno trpělo leukémií, americký lékař Edward Donnall Thomas (1920–2012) ve státě New York. Další úspěšná transplantace dřeně, tentokrát mezi nepříbuznými, byla provedena v roce 1958 pacientům vystaveným ozáření kvůli jadernému výzkumu. Stál za ní pařížský onkolog Georges Mathé (1922–2010). U nás došlo k první transplantaci v roce 1986 u dospělého a v roce 1992 u dítěte.

8) Slinivka

Transplantace slinivky souvisí se snahou o léčbu diabetu. Není ovšem vhodná jako plošné řešení, protože s sebou nese všechna rizika spjatá s tímto výkonem včetně možnosti rejekce orgánu. První kombinovaná transplantace ledviny a slinivky, kdy postižení ledviny bývá častou komplikací diabetu, proběhla v roce 1966 na univerzitě v americkém Minneapolis. Provedli ji lékaři Richard Lillehei (1927–1981) a William Kelly. První takováto operace v ČR se uskutečnila v roce 1983.

Alternativa funguje skvěle
Doplňkem a zároveň alternativou k transplantaci slinivky břišní je transplantace Langerhansových ostrůvků (v nichž se tvoří inzulin). Tato umožňuje využít i slinivku od jinak nevhodných dárců (například obézních). Pro jednoho příjemce je potřeba získat ostrůvky od 2 až 3 dárců. Úspěšnost transplantace slinivky je 80–90 %, transplantace ostrůvků dosahuje asi 80 % úspěšnosti orgánového transplantátu, ale postupně se zvyšuje.

9) Ruce

První transplantace ruky proběhla v roce 1998 ve francouzském Lyonu, kdy byla končetina přišita Novozélanďanovi Clintu Hallemu, který si tu svoji usekl cirkulárkou. I když byla operace úspěšná, pacient si na novou ruku nikdy nezvykl a později si ji nechal znovu amputovat. První úspěšná transplantace obou rukou proběhla v roce 2008 u příjemce Karla Merkeho (KDE?), další pak v roce 2009 v USA. Pacient Jeff Kepner však ruce dodnes necítí a nemůže je používat. Na operaci Roberta Mangina v roce 2011 se podílel i český chirurg Bohdan Pomahač (1971), který se specializuje na transplantace obličeje.

10) Děloha

Mezi nejmladší orgánové transplantace se řadí transplantace dělohy. Představuje jedinou naději, jak se stát matkou, pro ženy s vrozenou nebo získanou absencí či nefunkčností dělohy. Na rozdíl od ostatních transplantací je děloha voperována jen na určitou dobu (než se narodí dítě), pak je odstraněna a pacientka už nemusí užívat imunosupresiva. První operace proběhla v roce 2000 v Saúdské Arábii, ale kvůli trombóze byla děloha odstraněna 99 dní po zákroku. V letech 2012 a 2013 byla ve Švédsku provedena studie na 9 ženách. Operace se zdařila u 7 z nich a narodilo se 5 dětí. U nás proběhlo transplantací zatím 10 a na první dítě narozené z transplantované dělohy se čeká.

11) Obličej

Novodobým fenoménem jsou operace obličeje. V roce 2005 získala v severofrancouzském Amiensu část obličeje od dárce žena, které tvář znetvořil její pes, když se ji pokoušel zachránit před sebevraždou. První transplantace celého obličeje pak proběhla v roce 2010 opět ve Španělsku, novou tvář získal v nemocnici v Barceloně muž známý jako Oscar poté, co o tu svoji přišel při nehodě. Při 15hodinové operaci byl obličej nahrazen také stavebnímu dělníkovi Dallasu Wiensovi, zraněnému elektrickým proudem. Šlo o první transplantaci celého obličeje v USA, kterou v roce 2011 provedl tým v čele s českým lékařem Bohdanem Pomahačem.

12) Penis

Američtí chirurgové provedli v březnu 2018 historicky první transplantaci celého penisu a šourku na světě. Jeho příjemcem byl voják, který o své mužství přišel při explozi výbušného zařízení v Afghánistánu. Penis je možné vymodelovat i z vlastní tkáně pacienta, ale aby byl schopen erekce, potřebuje poté ještě voperovat implantát. Transplantace je tak lepším řešením. První úspěšná transplantace penisu proběhla už v prosinci 2014 v Jižní Africe. Devítihodinový zákrok tehdy vrátil hrdost jednadvacetiletému muži, který o své mužství přišel při pokažené obřízce ve svých 18 letech.

Planeta Země
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Planeta Země

Pravda o Draculovi: Opravdu pil lidem krev?

Planeta Země20.6.2019

Nejpomalejší zvířata světa: Lenochod versus šnek

Planeta Země17.6.2019

Navštivte překrásnou Vysočinu

Lifestyle13.6.2019

Fingovaná úmrtí slavných osobností: Kdo ve skutečnosti nezemřel?

Planeta Země13.6.2019

Možná se blíží další doba ledová: Přežije ji lidstvo?

Planeta Země10.6.2019

(Ne)slavný let první kosmonautky Valentiny Těreškovové

Planeta Země6.6.2019

Alcatraz: Vězení, ze kterého nebylo úniku!

Planeta Země3.6.2019

Život se sopkami je nebezpečný, ale také krásný!

Planeta Země31.5.2019

Vegetariáni a všežravci: Mýty versus realita!

Planeta Země30.5.2019

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o | Zásady ochrany osobních údajů | Cookies