Historie

Kvůli obrazu namalovanému oslem létaly facky

Kvůli obrazu namalovanému oslem létaly facky

Do kavárny Union vtrhne rozzuřený malíř Josef Ullmann. Rozhlédne se, a pak ho konečně uvidí. Udělá pár rychlých kroků, vytáhne z kapsy vodítko na psy a pěkně toho sprostého drzouna seřeže…

Symbolismus, kubismus, impresionismus… Na přelomu 19. a 20. století se jako houby po dešti vyrojí nové malířské směry. Ne každému jsou ale po chuti. Zrovna nadšený z nich není ani francouzský spisovatel Roland Dorgelès (1885–1973), který si v březnu 1910 z těchto „čmáranic“ vystřelí.

Mrkev dělá divy

Osel je považován za symbol hlupáka. A právě toto zvíře sehraje v Dorgelèsově taškařici hlavní roli. Jmenuje se Lolo a je ustájený v pařížském kabaretu Lapin Agile (Čiperný králík), odkud si ho Roland a jeho přátelé vypůjčí. Na ocas mu přivážou malířský štětec namočený v barvě a postaví ho před předem podmalovaný obraz. „Na, vezmi si!“ zamává Dorgelès zvířeti před očima mrkví. Oslík zamrská ocasem a „dotvoří“ barevnou kompozici. Hotové impresionistické dílo spisovatel pečlivě zarámuje a nazve ho Západ slunce nad Jadranem. Následně obraz putuje na Salon nezávislých, pařížskou přehlídku soudobého umění.

Je to rozkošný žert…

Dorgelès však nechce nikoho obelhávat. Proto novinářům z deníku Le Matin záhy prozradí, že jde jen o žert. Obraz Západ slunce nad Jadranem nakonec na výstavě zůstane až do jejího konce v květnu 1910. Poté ho zakoupí francouzský malíř a sochař André Maillos (1871–?) a o necelý rok později zapůjčí do Prahy.

U soudu nezapírá

Dílo je vystaveno v Topičově salonu na Národní třídě a brzy se stává terčem ostré kritiky. „Jde o záměrný pokus zesměšnit nejnovější umění!“ zaútočí v únoru 1911 v deníku Přehled představitel kubismu Bohumil Kubišta (1884–1918). Každý, kdo obraz viděl, musel podle něj poznat, že základ vytvořil člověk a osel dodělal jen pár šmouh. Při té příležitosti si „rýpne“ do jiného českého umělce: „Známe skici od Ullmanna, na nichž je také jen několik čmáranců, nanesených štětcem na podmalované plátno.“ O pár dní později zavítá Kubišta do pražské kavárny Union. Sem za ním přijde Josef Ullmann (1870–1922) a fyzicky ho napadne. Ponížený umělec celou věc předá soudu. „Šlo o pomstu za jeho urážlivý článek,“ nezapírá Ullmann a soud mu vyměří tučnou pokutu.

Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Historie

Nacisty děsili rváči zpívající o lásce a svobodě

Historie18.5.2018

Pražská defenestrace v roce 1618: Slavata se zranil dřív, než vyletěl z okna

Historie16.5.2018

Koloniální ambice Habsburků: Proč chtěli koupit kus argentinské divočiny?

Historie4.5.2018

Athénská pokladnice: Parthenon skrýval závratný poklad

Historie2.5.2018

Napěchoval posedlý sběratel Louvre uměním?

Historie27.4.2018

Kanárkové dívky denně riskovaly život

Historie26.4.2018

Rasputinova dcera skončila u cirkusu

Historie20.4.2018

Vzbouřili se Nizozemci kvůli větrným mlýnům?

Historie18.4.2018

Vestfálský mír: Jako první slavili Nizozemci

Historie13.4.2018

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o