Ludvík XV. prchal před slaměným vlkem

Za mrazivé noci se z nedalekého lesa ozve táhlé vytí. Lidé v chalupě se po sobě s hrůzou podívají. Vlci. Nikdo to nemusí ani říkat nahlas. Kdo je v té chvíli venku, je ztracený…

Před sebou vidí obrovského vlka. François Antoine (1695–1771) nezaváhá a střelí ho do oka. Zvíře padá, ale vzápětí se zvedá. Lovec už nemá čas nabít. Uchopí pušku za hlaveň… Vtom se ozve rána. Hajný Rinchard zvíře skolí. 18.

září 1765, po čtvrt roce marného snažení, François Antoine hrdě prohlašuje: „Skolil jsem gévaudanskou bestii.“ Co na tom, že právě na tomhle místě obrovité zvíře připomínající vlka, které je postrachem v kraji na jihu Francie, nikdo nezaznamenal. Král Ludvík XV. (1710–1774), jenž svého lovčího na vlka poslal, si spokojeně prohlíží mrtvolu 60kilového vlčího macka, kterou mu dopravili.

Mezitím však v Gévaudanu bestie znovu zaútočí.

Mršinu rychle zahrabou

„Takový příšerný puch!“ Ludvík XV. si přikládá k nosu kapesník a znechuceně odchází. Prohlídku mršiny vycpané slámou nechá na svém přírodovědci. V létě 1767 ulovil vesničan Jean Chastel (1708–1789) z gévaudanského kraje zvíře, jež je podle svědků to pravé. Exponát putuje do Paříže, kde se ale s velkou slávou nesetká.

Páchnoucí mršinu tam urychleně zahrabou, institut královských lovčí vlků však přežívá dál. „Proč jim máme platit, když jsou neschopní?“ stěžují si vesničané i hajní. Náklady na vydržování lovců vlků, jejich koní a psů dosahují až 150 000 livrů za rok (plat sloužícího je 50 livrů ročně) a výsledkem je 50 ulovených šelem.

A tak je tato nákladná instituce ve Francii v roce 1878 zrušena.

Špioni se zvláštním posláním

Lovci na koních drží na dlouhých vodítkách pár barzojů. Jen co je vlk vypuzen ze svého úkrytu, vznešení chrti vystartují. Šelma nemá šanci. Barzojové se sice chovají na Rusi ve velkém už od 13. století, ale dovolit si je může jen šlechta. Navíc v carském Rusku je do reformního roku 1861 povolen lov vlků jen těm, kteří mají v držení zbraně – policistům, vojákům, šlechtě a statkářům.

Vlci se tam rozmohli tak, že si s nimi nevěděli rady.

Dokonce prý ministr vnitra poslal do západní Evropy své agenty, aby zjistili, jak si tam s těmito šelmami poradili.