Věda

Magnetické nanočástice v mozku: možná souvislost s Alzheimerovou chorobou

Magnetické nanočástice v mozku: možná souvislost s Alzheimerovou chorobou

Stává se málokdy, aby geolog zasahoval svým zkoumáním do oblasti tradičně vyhrazeným vědám o živé přírodě. Díky specializaci na zkoumání nejrůznějších projevů magnetismu se geologovi a geofyzikovi Güntherovi Kletetschkovi z PřF UK podařil objev, který může mít řadu využití v dalších výzkumech Alzheimerovy choroby.

Asi před 20 lety publikoval Joe Kirschvink z Kalifornie objev, že mozek obsahuje nanočástice magnetitu. Ve svých výzkumech se však zabýval hlavně otázkou, zda není účel těchto partikulí v navigaci, proto hledal tyto partikule zejména v systému vnitřního ucha. Postupně několik málo dalších studií naznačovalo, že se magnetitové krystalky mohou vyskytovat v různých dalších částech mozku.

Na tuto linii objevů navázal tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, vedený nečekaně geologem a geofyzikem doc. Güntherem Kletetschkou. „Stalo se to díky tomu, že ke mně nastoupil na doktorát kolega Robert Bazala, který měl již vystudovanou medicínu.

Díky jeho přesahu do oblasti soudního lékařství jsme získali přístup k jedinečnému materiálu, lidským mozkům, které bylo možné studovat. Konkrétně šlo o mozky, některé s patologickými změnami způsobenými Alzheimerovou chorobou,” vzpomíná doc.

Kletetschka.

Günther Kletetschka a Robert Bazala

Svorka a magnet

Prvním parametrem, který tým zkoumal, bylo, zdali lidské mozky umožňují existenci tzv. magnetické remanence. Co si pod tím představit? Význam tohoto pojmu pochopíme z rozdílu mezi kouskem železa, např. kancelářskou svorkou a magnetem – třeba na ledničce. Zatímco svorka má schopnost být magnetem přitažena, jí samotné magnetická aura chybí.

Stejná věc se ale nedá říci o magnetu z ledničky, ten má magnetickou auru trvale.

Při teplotě lidského těla tuto vlastnost však mohou získat pouze částice velikosti přesahující 15 nanometrů.

Mozek člověka trpící Alzheimerovou chorobou je viditelně jiný.

Hranice 15 nanometrů

Časem získali vědci celkově čtyři mozky, dva z nich pocházely od osob s Alzheimerovou chorobou, další dva nikoliv. Srovnání mozků bez historie neurodegenerativního poškození s mozky, kde různou měrou poškození neurodegenerativní chorobou bylo prokázáno, ukázala, že magnetická remanence byla podstatně vyšší u mozků poškozených.

To znamená, že byla detekována magnetická zrna přesahující velikost 15 nm v poškozené tkáni. U těchto mozků se ale zároveň ukázala menší míra takzvané magnetické susceptibility, což v podstatě odráží skutečnost, že koncentrace železa byla v poškozených mozcích menší.

Taková situace je vlastně paradoxní, poškozené mozky měli železa méně, ale toto zbylé železo bylo “zmagnetované”.

Krabice od pizzy může sloužit i na vzorky mozku.

Elektromagnetismus v mozku

K přenosu informace mezi nervovými buňkami dochází prostřednictvím elektrochemické signalizace. Velikost synaptických štěrbin, které jsou pro přenos signálu mezi buňkami klíčové, se pohybuje okolo 20–30 nm. „Při svém růstu v mozku lidí postižených Alzheimerovou chorobou procházejí magnetizované krystaly fází, kdy emitují elektromagnetické pole frekvenci okolo 10 Hz. Podle nás by tedy mohlo jejich pole interferovat s elektromagnetickými ději na buněčných membránách a přispívat tak k úpadku kognitivních schopností pacientů”, shrnuje inovativní hypotézu svého týmu Kletetschka.

Lékař Robert Bazala měl na starosti vzorky mozku.

Více z Věda

Ztráta sluchu zvyšuje riziko demence a prohlubuje sociální izolaci seniorů

Věda28.1.2022

Plankton hory přenášel

Věda25.1.2022

Národní muzeum ukazuje hudbu Bedřicha Smetany jako ten nejkrásnější dárek domů

Věda21.1.2022

Věčný boj s kosmickým smetím

Věda18.1.2022

„Webb“ konečně vyletěl. Bude zkoumat počátek vesmíru

Věda14.1.2022

Velryba je zpět!

Věda11.1.2022

Když se střeva spiknou proti kůži

Věda7.1.2022

Robot: Skutečný pomocník

Věda4.1.2022

Chřipka nezmizela

Věda31.12.2021
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jak dlouho jim to asi vydrží?
nasehvezdy.cz

Jak dlouho jim to asi vydrží?

Milostný trojúhelník...
Američtí vědci slaví úspěch: Podali žábě lék, po kterém jí dorostla amputovaná noha
21stoleti.cz

Američtí vědci slaví úspěch:...

V přírodě existují tvorové, kteří disponují...
Méně známá tajemství Egypta: Našel zde Napoleon knihu osudu a vytváří pyramidy energetické pole?
enigmaplus.cz

Méně známá tajemství Egypta:...

Starověký Egypt řadíme k nejpopulárnějším a...
Dům obklopený městskou zelení
rezidenceonline.cz

Dům obklopený městskou zelení

Potřeba navrátit stromy a zeleň do městské...
Kačina měla poprvé v dějinách přes 100 tisíc návštěvníků
epochanacestach.cz

Kačina měla poprvé v dějinách...

Přesně 101 582 lidí navštívilo...
Místo svatby se dočkala jen hořkého konce?
nasehvezdy.cz

Místo svatby se dočkala jen...

Málokdo by řekl, že Lucie...
Římský hrnec není vykopávka
panidomu.cz

Římský hrnec není vykopávka

Nádobí, ve kterém se dá péct i dusit bez tuku,...
Dva roky od smrti Černé mamby: Legendární Kobe našel smrt v helikoptéře
epochaplus.cz

Dva roky od smrti Černé mamby:...

Býval a dodnes je považován za jednoho z...
Denní hydratace je klíčová pro vitalitu naší pleti
iluxus.cz

Denní hydratace je klíčová...

Aktuální náročné období si od nás vysloveně žádá...
Jak jsem pobavila celý okres svým výletem?
skutecnepribehy.cz

Jak jsem pobavila celý okres...

To zažil asi každý....
Proč Karel I. odříkal přísahu v cizím jazyce?
epochaplus.cz

Proč Karel I. odříkal...

Obavy, jak bude v nové vlasti přijat, jsou tytam. Rumuné...
Extra jemná omáčka z hříbků
tisicereceptu.cz

Extra jemná omáčka z hříbků

Suroviny 4 lžíce másla 1 vetší cibule 250 g čerstvých...