Věda

Magnetické nanočástice v mozku: možná souvislost s Alzheimerovou chorobou

Magnetické nanočástice v mozku: možná souvislost s Alzheimerovou chorobou

Stává se málokdy, aby geolog zasahoval svým zkoumáním do oblasti tradičně vyhrazeným vědám o živé přírodě. Díky specializaci na zkoumání nejrůznějších projevů magnetismu se geologovi a geofyzikovi Güntherovi Kletetschkovi z PřF UK podařil objev, který může mít řadu využití v dalších výzkumech Alzheimerovy choroby.

Asi před 20 lety publikoval Joe Kirschvink z Kalifornie objev, že mozek obsahuje nanočástice magnetitu. Ve svých výzkumech se však zabýval hlavně otázkou, zda není účel těchto partikulí v navigaci, proto hledal tyto partikule zejména v systému vnitřního ucha. Postupně několik málo dalších studií naznačovalo, že se magnetitové krystalky mohou vyskytovat v různých dalších částech mozku.

Na tuto linii objevů navázal tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, vedený nečekaně geologem a geofyzikem doc. Güntherem Kletetschkou. „Stalo se to díky tomu, že ke mně nastoupil na doktorát kolega Robert Bazala, který měl již vystudovanou medicínu.

Díky jeho přesahu do oblasti soudního lékařství jsme získali přístup k jedinečnému materiálu, lidským mozkům, které bylo možné studovat. Konkrétně šlo o mozky, některé s patologickými změnami způsobenými Alzheimerovou chorobou,” vzpomíná doc.

Kletetschka.

Günther Kletetschka a Robert Bazala

Svorka a magnet

Prvním parametrem, který tým zkoumal, bylo, zdali lidské mozky umožňují existenci tzv. magnetické remanence. Co si pod tím představit? Význam tohoto pojmu pochopíme z rozdílu mezi kouskem železa, např. kancelářskou svorkou a magnetem – třeba na ledničce. Zatímco svorka má schopnost být magnetem přitažena, jí samotné magnetická aura chybí.

Stejná věc se ale nedá říci o magnetu z ledničky, ten má magnetickou auru trvale.

Při teplotě lidského těla tuto vlastnost však mohou získat pouze částice velikosti přesahující 15 nanometrů.

Mozek člověka trpící Alzheimerovou chorobou je viditelně jiný.

Hranice 15 nanometrů

Časem získali vědci celkově čtyři mozky, dva z nich pocházely od osob s Alzheimerovou chorobou, další dva nikoliv. Srovnání mozků bez historie neurodegenerativního poškození s mozky, kde různou měrou poškození neurodegenerativní chorobou bylo prokázáno, ukázala, že magnetická remanence byla podstatně vyšší u mozků poškozených.

To znamená, že byla detekována magnetická zrna přesahující velikost 15 nm v poškozené tkáni. U těchto mozků se ale zároveň ukázala menší míra takzvané magnetické susceptibility, což v podstatě odráží skutečnost, že koncentrace železa byla v poškozených mozcích menší.

Taková situace je vlastně paradoxní, poškozené mozky měli železa méně, ale toto zbylé železo bylo “zmagnetované”.

Krabice od pizzy může sloužit i na vzorky mozku.

Elektromagnetismus v mozku

K přenosu informace mezi nervovými buňkami dochází prostřednictvím elektrochemické signalizace. Velikost synaptických štěrbin, které jsou pro přenos signálu mezi buňkami klíčové, se pohybuje okolo 20–30 nm. „Při svém růstu v mozku lidí postižených Alzheimerovou chorobou procházejí magnetizované krystaly fází, kdy emitují elektromagnetické pole frekvenci okolo 10 Hz. Podle nás by tedy mohlo jejich pole interferovat s elektromagnetickými ději na buněčných membránách a přispívat tak k úpadku kognitivních schopností pacientů”, shrnuje inovativní hypotézu svého týmu Kletetschka.

Lékař Robert Bazala měl na starosti vzorky mozku.

Více z Věda

Je libo červíka?

Věda3.8.2021

Chřipková sezóna letos takřka neproběhla

Věda30.7.2021

V liberecké zoo mají mladé

Věda27.7.2021

Pozor na „doktora Googla“, varují lékaři

Věda23.7.2021

Počet lidí s chronickým onemocněním jater roste

Věda20.7.2021

Praktici opět dostali méně vakcín, než jim stát slíbil

Věda16.7.2021

Sluneční králové pokračují

Věda13.7.2021

Nemocného žloutenkou typu B nemusíte na první pohled poznat

Věda9.7.2021

Pozor na to, čím se líčíte

Věda2.7.2021
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

Studna ukrývá tajnou chodbu
enigmaplus.cz

Studna ukrývá tajnou chodbu

V roce 1866 probíhalo prusko – rakouské...
Místo, kde se veselil sám král: Skanzen Veselý kopec
epochanacestach.cz

Místo, kde se veselil sám...

Chtěli byste se...
Jako u moře: Do Hliněné bašty na skvělé ryby a mořské plody
iluxus.cz

Jako u moře: Do Hliněné bašty...

Zdaleka ne všichni si letos užijí pořádnou dovolenou u...
Salát s chřestem, ředkvičkami a kozím sýrem
tisicereceptu.cz

Salát s chřestem, ředkvičkami...

K přípravě tohoto svěžího a křupavého salátu se nejlépe...
Ztroskotá její vztah na závisti?
nasehvezdy.cz

Ztroskotá její vztah na...

ALICE BENDOVÁ (47)...
Rychlá mrkvová polévka
panidomu.cz

Rychlá mrkvová polévka

Ve variantě pro děti zvažte přidání kari a...
Osudové náhody
skutecnepribehy.cz

Osudové náhody

Dlouho jsem nemohla...
Porostou solární panely?
epochaplus.cz

Porostou solární panely?

Jak získávat obnovitelnou energii snadno a...
Model tokijského vodního kanálu z Fakulty stavební na Olympijském festivalu v Praze
21stoleti.cz

Model tokijského vodního...

V den zahájení Olympijských her v Tokiu se...
V obýváku pohledově krásné i funkční
rezidenceonline.cz

V obýváku pohledově krásné i...

Hlavní společenský prostor by měl upoutat...
Dobývání Matterhornu: Za prvenství zaplatí životem čtyři lidé!
epochaplus.cz

Dobývání Matterhornu: Za...

Dlouho všem dobrodruhům odolává. Za žádnou cenu...
Vybere synovi partnerku sama?
nasehvezdy.cz

Vybere synovi partnerku sama?

Žádná milující matka se...