Nové způsoby, jak si opatřit potravu, používání nástrojů, učení se místním dialektům jsou známkami kulturnosti u zvířat. Nyní se zdá, že se na seznam zvířat, které jsou schopny vytvářet vlastní kulturu i vorvani obrovští.

Oceán kolem Galapág hostí tisíce samic vorvaňů s jejich telaty, které jsou organizovány do klanů s vlastními dialekty.

Co je na vorvaních obrovských (Physeter macrocephalus) obecně tak zvláštního, je jejich mozek, který je největší a nejtěžší ze všech živočichů a obsahuje nejvíc šedé hmoty.  Mají také nejpůsobivější sonar v přírodě a mohou se potápět až do hloubky 3000 metrů po dobu dvou hodin. Vorvani obrovští jsou ve srovnání s jinými živočišnými druhy velmi zruční v komunikaci a používají různé interaktivní kódy pro interakci se svým vlastním druhem.

Používají jazyk, který výzkumníci označují jako verzi klikacího jazyka. Tento název dostal vorvaní jazyk, protože se velice podobá kódu při vyťukávání Morseovy abecedy.

Jak se klany samic vorvaňů a jejich telat tvoří, byla záhadou až do současnosti. Odhalila to až dlouhodobá studie, kterou vede Mauricio Cantor z Dalhousie University v Kanadě.

Jejich výzkum naznačuje, že je udržuje pohromadě sídlené kulturní chování podobné lidskému, kdy se vytváří víceúrovňové sociální struktury. Zdejší vorvani mají velmi unikátní způsob, jak mezi sebou komunikovat.

Zjištění vědců ukázala, že se vorvani učí podobně jako lidé komunikovat od sebe navzájem. Jedinci v každém klanu jsou v souladu s jeho ostatními příslušníky. Kultura vorvaňů obrovských je tak mnohem rozsáhlejší, než se původně předpokládalo.

„To nám dává důkaz, že klíčové rysy lidské kultury by mohly být ve hře i v populacích jiných zvířat. Nejsme tak odlišní, jak jsme si mysleli,“ uvedl Cantor, podle něhož nám to může pomoci lépe pochopit proces evoluce.