Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Majitelé nejlepšího sluchu zvířecí říše: Slyší, kde se co šustne!

Sluch je vedle zraku nejdůležitějším lidským smyslem. Díky němu se můžeme vyhnout nebezpečí, naslouchat svým blízkým i komunikovat se svým okolím. Přesto je lidský sluch v porovnání se sluchem jiných živočichů na velmi nízké úrovni.

Kdo jsou největší sluchoví šampioni zvířecí říše?

Živočichem s nejlépe vyvinutým sluchem není netopýr nebo delfín, ale na pohled velmi nenápadná můra. Dokázala to studie britských vědců. Zavíječ voskový je běžný škůdce včelích úlů.

Tato přibližně centimetr dlouhá můra s hnědavým zbarvením dokáže vnímat i zvuky o frekvenci 300 000 Hz.

Pro srovnání: Člověk slyší maximálně 20 000 Hz a tato schopnost ve stáří klesá. Delfíni, kteří komunikují ultrazvukovými signály, mají maximum kolem 160 000 Hz, u netopýrů je maximum 212 000 Hz. Ani oni se tedy zavíječům nemohou vyrovnat.

Můry porážejí netopýry!

Vědci ze Strathclydeské univerzity v Glasgow byli svým objevem velice překvapeni a doufají, že přispěje k lepšímu pochopení procesů, kterými se ultrazvuk šíří vzduchem.

Využití ultrazvuku ve vzdušném prostředí je totiž obtížné kvůli tomu, že vysokofrekvenční signály ve vzduchu rychle slábnou. Můry a také jejich přirození nepřátelé netopýři to ale dokážou. Proč se u zavíječů vyvinul tak extrémní sluch, zatím není jasné.

Podle vědců je ale možné, že za tím stojí právě netopýři. To, že lovec a kořist měli podobnou schopností vnímat ultrazvuk, mohlo vyústit v evoluční závod, ze kterého můry vyšly jako vítězové.

Zavíječ voskový dokáže vnímat i zvuky o frekvenci 300 000 Hz.
Zavíječ voskový dokáže vnímat i zvuky o frekvenci 300 000 Hz.

Jak zaměřuje kořist?

Nejcitlivějším sluchem ze všech suchozemských zvířat se mohou pochlubit netopýři, kteří jsou zároveň jedinými létajícími savci. Přední končetiny mají přeměněné na blanitá křídla. Ze smyslů mají nejcitlivější kromě sluchu ještě čich a hmat.

Létají za tmy a orientují se pomocí tzv. echolokace. Vysílají zvuk o vysoké frekvenci, odražené zvukové vlny opět zachycují a pomocí opakování těchto signálů zaměří předmět v prostoru.

Dětský pláč a volání o pomoc

Rozsah slyšení u člověka (od 16 do 20 000 Hz) je podobný jako u většiny ptáků. Šimpanz a někteří další primáti registrují zvuky až do frekvence 30 000 Hz, kůň až 40 000 Hz, psovité šelmy až 50 000 Hz. Rejskové a ježci do 60 000 Hz, potkan a kočka do 70 000 Hz.

Lidské ucho proto není schopno slyšet řadu zvukových signálů většiny savců. U každého tvora existuje oblast, v které je jeho sluch nejcitlivější. U člověka je to od 1000–3000 Hz.

Není náhodou, že právě v této frekvenci vydáváme zvuky, které jsou pro nás nejdůležitější – například dětský pláč nebo volání o pomoc.

Vycvičená akvarijní rybička

Také ryby slyší pomocí postranní čáry většinou jen nižší frekvence, tedy infrazvuk. Kaprovité ryby mají dokonalé sluchové ústrojí, které využívá plynového měchýře jako rezonátoru. Některé mořské ryby spolu komunikují i zvukem a slyší od 800 až 1250 Hz.

Na lodích je pak můžeme slyšet až z osmnáctimetrové hloubky. Nejspíš právě tahle rybí komunikace se stala základem starověkých legend o tajemných sirénách.

Většinu akvarijních ryb lze naučit zvukem píšťalky na určitou dobu krmení a dovedou postupně rozeznat i několik tónů.

Starý ropušák vítězí!

Z obojživelníků slyší dobře hlavně žáby, vnímají zvuky v rozsahu od 200–1500 Hz. Když se páří ropuchy, menší samečkové obejmou předními končetinami samici a pevně ji drží.

Neúspěšní samci, na které samice nezbyla, postupně obtěžují jednotlivé páry a zkoušejí přitom sílu hlasu samečků.

Když se mladý sameček ozve vysokým hlasem, o samičku se strhne boj. Naopak hluboký hlas starého ropušáka ostatní samce spolehlivě odpuzuje.

Proč jsou hadi hluší?

Hlasy plazů nejsou zdaleka tak pestré, jako je tomu u žab, proto také slyší méně dobře. Výjimkou jsou gekoni. Jejich sluchové orgány jsou poměrně vyvinuté, dalo by se říci, že slyší prakticky stejně dobře jako savci.

Ještěři a želvy vnímají většinou jen hluboké bučivé frekvence kolem 110 Hz. Dobře slyší krokodýli, zachytí tóny až do frekvence 3000 Hz. Naopak zcela hluší jsou hadi, kteří vnímají jen otřesy kroků, ale žádné zvuky.

Když uši nejsou uši

Skvělý sluch mají sovy. Zachytí i nepatrné zašustění, cupitání hraboše po vlhké hlíně nebo běh myšice po padlém kmeni stromu.

Uši sov nejsou vidět – ona vztyčená pírka na hlavě výra či kalouse neskrývají ušní boltce, ale napomáhají k zachycení a směrování zvukových vln. Vlastní, značně velké ušní otvory jsou skryté v peří.

Směřují, podobně jako oči, dopředu a jsou od sebe dosti vzdálené – každým z nich tedy sova zachycuje zvuky z trochu jiného úhlu a v určitém časovém odstupu.

Člověk slyší zvuky asi od 16 Hz do 20 000 Hz, pod 16 Hz je infrazvuk, nad 20 000 Hz zase ultrazvuk.
Člověk slyší zvuky asi od 16 Hz do 20 000 Hz, pod 16 Hz je infrazvuk, nad 20 000 Hz zase ultrazvuk.

Nepřekonatelný noční lovec

Díky tomu sovy nejen vidí, ale také slyší prostorově. K tomu jim navíc napomáhá asymetričnost sluchového aparátu (jedno ucho je umístěno výše než druhé). Díky tomu jsou schopny určit pozici kořisti nejen jako stranový, ale i výškový úhel.

Sovy dokážou vnímat zvuky v rozsahu od 50 do 21 000 Hz. Citlivost sluchu u sov je tak výrazně větší než u ostatních ptáků a činí z nich nepřekonatelné noční lovce. Většina ostatních ptáků pak slyší zhruba ve stejném rozsahu jako člověk.

Jak se vábí slonice

Důležitým komunikačním prostředkem slonů je chobot. A to nejen k vydávání, ale i k příjmu zvuků, přesněji řečeno infrazvuků. Sloní troubení nebo dusot stáda si asi umíme představit.

Co se nám ale jen tak nepoštěstí zaslechnout, je láskyplné vábení samic a samců slonů. Ta se totiž odehrávají ve zvukových frekvencích, které člověk není schopen postihnout. Zní pod prahem naší slyšitelnosti, ve sféře infrazvuku (zhruba do 20 Hz).

Infrazvuk se šíří vzduchem, ale i rozechvívám půdy. Vibrace, které slon vydává chobotem, se šíří velmi daleko, dokonce až 2x dále než vibrace vyvolané dusotem stáda.

17 svalů pro pohyb ucha

Sluch psa je zhruba 2–3x rozvinutější než u lidí. Chrupavku psího ušního boltce, kterou obepíná 17 svalů. Pohybem uší si psi pomáhají při vnímání zvuků. Pokud mají uši svěšené, napomáhají si nadzvedáním boltců. I psi se svěšenými boltci ale mají daleko lepší sluch než člověk.

Pokud se psi chtějí zaměřit pouze na jeden zvuk, dokážou své vnitřní ucho uzavřít, aby ostatní zvuky oddělili. Sluch psa rozlišuje i odstíny a výšku tónů. Když člověk vnímá slabý šum na vzdálenost 3 metrů, pes tento šum slyší ze vzdálenosti 24 metrů.

Slepá kočka se neztratí

Sluch koček je výrazně lepší než u lidí, a dokonce i než u psů. Horní hranice sluchu pro dospělá zvířata je asi 50 000 Hz, koťata můžou slyšet zvuky až na hranici 100 000 Hz. Naproti tomu lidé slyší do 20 000 Hz. Kočka zaregistruje 1000x slabší zvuk než člověk.

Stejně jako pes dokáže zvuky filtrovat podle důležitosti. Věkem se může kočičí sluch zhoršit, ale pořád bude tak dobrý, že je schopen nahradit zrak nebo hmat. Slepá kočka není v žádném případě dezorientovaná. Kočka vnímá okolní zvuky dokonce i ve spánku.

Proč koně dobře slyší vyšší tóny?

Existují studie zkoumající schopnost koní určit zdroj zvuku, zjišťující jejich práh slyšitelnosti (jaký tichý zvuk ještě slyší) a frekvenční rozsah, tedy jak hluboké a jak vysoké tóny koně vnímají.

Frekvenční rozsah koní se pohybuje přibližně od 45 Hz do 35 000 Hz. Zdá se, že koně nejlépe slyší zvuky o frekvenci asi od 500 do 16 000 Hz. Jinými slovy – takto vysoké zvuky koně slyší i tehdy, když jsou hodně tiché.

Pokud jsou zvuky nižší, musejí být hlasitější, aby je koně zaslechli. Proč koně dobře slyší vyšší tóny?

Predátoři na otevřených pláních

Na otevřených pláních, v jejich přirozeném prostředí, je slyšet pouze šumění větru v listí a trávě a pak jiná zvířata. Mezi nimi mohou být predátoři, kteří se chystají koně ulovit. Ti jsou při lovu velmi tiší, opatrně se plíží ke stádu.

Přesto je může prozradit prasknutí větvičky, odlišné zašustění suché trávy, posunutí kamínku. To vše vydává zvuky o vyšší frekvenci a kůň, aby přežil, je potřebuje zaslechnout.

Naopak hluboké zvuky koně slyší hůř, protože pro jejich přežití v přírodě tak podstatné nejsou. Díky této přirozenosti koně vnímají velmi citlivě tón hlasu člověka.

Echolokace, unikátní způsob lovu i navigace

Některé druhy živočichů se během evoluce přizpůsobily životu ve tmě. V tomto prostředí přestává zrak plnit svou funkci. Proto se musel vyvinout nějaký jiný způsob, jak vnímat své okolí.

Začali využívat jedné z vlastností zvukových vln – ty když narazí na nějakou pevnou překážku, odrazí se od ní zpět jako ozvěna. Toho využívají například námořníci při pátrání po ponorkách nebo rybáři při hledání hejn ryb.

A stejný způsob zvolili i mnozí živočichové. Vyvinula se u nich schopnost vytvářet vysokofrekvenční přerušované signály, které se šíří prostředím.

Při setkání s pevnými předměty se od nich odrážejí a s určitým zpožděním se vracejí zpátky. Zpoždění umožní živočichům určit kromě polohy i jejich vzdálenost. Tomuto způsobu vnímání překážek říkáme echolokace (echo = ozvěna, lokace = umístění).

Proč živočichové používají k echolokaci právě ultrazvuk?

S rostoucí frekvencí zvukového vlnění klesá vlnová délka. Aby se vlnění odrazilo od předmětu, musí být délka vlny menší než předmět, od kterého se odráží. Tedy čím vyšší frekvenci vlnění živočich používá, tím jemnější nerovnosti prostředí je schopen rozlišit.

Které druhy živočichů echolokaci používají?

Echolokace se vyvinula nezávisle u několika skupin živočichů. Nejrozvinutější mají tuto schopnost netopýři. Všiml si toho již italský přírodovědec Lazzaro Spallanzani v 18. století.

To, že k tomu užívají ultrazvukové signály, ale bylo prokázáno až v 20. století. Vědci objevili echolokaci také u ozubených kytovců, a dokonce i u některých druhů ptáků.

Echolokace u netopýrů

Netopýři využívají echolokaci jak k orientaci v prostoru, tak i k lovu. Mají tuto schopnost vyvinutou tak dokonale, že jsou schopni zaznamenat i letící malý hmyz. Podle způsobu, jakým vydávají vysokofrekvenční signál, je můžeme rozdělit na dvě skupiny.

Nejlépe přizpůsobení k vydávání ultrazvuku jsou netopýři z čeledě vrápencovitých. Mají na nose vyvinuté různé kožní útvary, které slouží k zacílení signálu vysílaného nosem.

Jsou proto schopni rozlišit mnohem jemnější překážky než praví netopýři, kteří vysílají signál ústy. Odražené signály přijímají obě skupiny ušima. Napomáhají k tomu značně zvětšené ušní boltce.

Netopýři využívají echolokaci jak k orientaci v prostoru, tak i k lovu.
Netopýři využívají echolokaci jak k orientaci v prostoru, tak i k lovu.

Echolokace u kytovců

Schopnost echolokace byla u ozubených kytovců na rozdíl od netopýrů objevena teprve nedávno. Vyvinula se u nich pravděpodobně proto, že i ve velmi čisté vodě není vidět dál než na 30–40 metrů.

Užívají ji především k lovu, protože jim umožňuje „vidět“ potravu na větší vzdálenost.

Schopnost echolokace u ozubených kytovců, mezi které patří i černá kosatka, byla objevena teprve nedávno.
Schopnost echolokace u ozubených kytovců, mezi které patří i černá kosatka, byla objevena teprve nedávno.

Echolokace u ptáků

Echolokaci využívají i některé druhy ptáků, zejména ty, které hnízdí v jeskyních.

Mezi nejznámější patří jihoameričtí gvačarové, kteří jsou příbuzní našim lelkům, nebo salangy (druh rorýse) z jihovýchodní Asie, které jsou sice aktivní přes den, ale echolokaci využívají, když se vracejí do hnízda ve tmavé jeskyni.

Jak se brání kořist

Mnohé druhy hmyzu, které netopýr loví, jsou schopny zachycovat jeho vysokofrekvenční signály a reagovat na ně. Některé můry v tu chvíli přestanou kmitat křídly a volně spadnou na zem, jiné dokonce vydávají vlastní signály, které slouží jako „rušička“.

Měkké chlupaté tělíčko často ultrazvuk pohltí a neodráží ho zpět. Podobná schopnost byla zjištěna u některých ryb, kterým se tak podaří uniknout ještě předtím, než je delfín či jiný kytovec užívající echolokaci zaznamená.

Lov zvukem

Vorvani silnými zvukovými salvami omračují, či dokonce zabíjejí zjištěnou kořist. Mezi ní převažují hlavonožci – olihně a krakatice, a to včetně krakatice obrovské. Vorvani se za nimi dokážou ponořit až do hloubky 2500 metrů. Po omráčení zvukem se jim obludy nemohou nijak bránit, takže je v klidu pozřou.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Palác makedonských králů: Navrhl ho autor jednoho z divů světa?
Kráčí s hlavou hrdě vztyčenou. Konečně se dočkal. Po násilné smrti svého otce Filipa II. je Alexandr Makedonský prohlášen králem. Ke slavnostnímu okamžiku přitom dochází v honosném paláci v Aigai, tehdejší metropoli království.   Velkolepé sídlo nechal vystavět už Alexandrův otec Filip II. (asi 382–336 př. n. l.). K dílu snad přizval věhlasného architekta Pythea […]
Galerie krásek: Na zdi se potkaly princezna s dcerou ševce
Za jeho vlády se z bavorského Mnichova stává centrum kultury a umění. Král Ludvík I. miluje malířství, sochařství i architekturu. Je ale také znalcem ženských půvabů a právě největším krasavicím své doby se rozhodne zasvětit celou obrazovou galerii.   Galerie krásek není v éře Ludvíka I. Bavorského (1786–1868) žádnou novinkou. Pyšnili se jimi vládci z […]
Zlato posledního inku nespasilo?
Na čele velkého inky Huayna Capaca se lesknou krůpěje potu. Špatně se mu dýchá, občas blouzní. Horečka ne a ne klesnout. Umírá náhle, pravděpodobně na neštovice nebo jinou nemoc, zavlečenou do Ameriky z Evropy.   Incká říše se po jeho smrti v roce 1527 rozdělí na dvě části – mezi prince Huáscara (asi 1490–1532) a Atahualpu […]
Oddanou lásku utnula gilotina
Velká francouzská revoluce prochází další fází. Její největší osobnosti se názorově štěpí. V nově zřízeném Národním konventu mají hlavní slovo girondisté, některým jejich dosavadním spolubojovníkům však připadají příliš umírnění…   Nadvlády se ujímají jakobíni, především jejich část sdružená v radikální skupině zvané Hora. Období vlády jakobínů v čele s Maximilienem Robespierrem (1758–1794) vstoupí do dějin jako Teror.   […]
Zajímavosti
Kuna, kohout, jednorožec: Jak přišly státy ke svým symbolům?
Každá země má svoji vlajku, státní znak, hymnu… a většinou také symbolické zvíře! Jak ale vybrat to pravé?   Ocitli jste se na území dnešního Chorvatska v době středověku a musíte zaplatit daně? Peníze si nechte, platí se tu kunami – stačí je stáhnout z kůže! Kožešina z drobných šelem je natolik výhodným artiklem, že […]
Cesta kostí: Děsivá jízda po nejdelším pohřebišti světa!
Její oficiální označení, tedy R504, nic moc neřekne. Stačí se ovšem zmínit o „Cestě kostí“, jak je kolymská silnice přezdívána, a na povrch se začnou drát hrůzy, které její stavbu provázely. Podepsán pod nimi není nikdo jiný než Josif Vissarionovič Stalin.   Oblasti, kudy vede, se říká ledová poušť. Jde o jedno z nejchladnějších míst […]
Vrať se aneb Příběh bumerangu
Věci vyhazujeme proto, že se jich chceme zbavit, nikoliv aby se nám vrátily zpět. Existuje ale výjimka – už tisíce let lidé s nadějí na návrat vyhazují bumerang!   Když najdou archeologové v 80. letech 20. století v jeskyni Oblazowa v Polsku asi 60 cm dlouhý kus mamutího klu, něco se jim na něm nezdá. […]
Baobaby: Stromy, které hubnou
Jejich jméno pravděpodobně pochází z arabštiny, ale najdeme je hlavně v Africe a na Madagaskaru, kde jsou pro tamní obyvatele léčivou dřevinou, tématem legend i předmětem uctívání. Věří například, že pokud utrhnou květ baobabu, sežere je lev. Ale pokud se napijí vody, kde byla namočena jeho semena, uchrání je to před útokem krokodýla.   Tyto […]
Záhady a napětí
Mystérium jménem egregory: Jde o naše strážné anděly?
V uplynulých desetiletích se zrodilo mnoho nových esoterických konceptů pracujících s existencí nehmotné energie nebo rovnou bytostí, které žijí mimo dosah našich obyčejných smyslů. Mezi tyto bytosti patří i tajemné egregory. Jde o andělské bytosti, které nad námi bdí, nebo jsou spíš negativní povahy?   Váš život prochází turbulentním obdobím. Právě jste změnili práci a […]
Moře na pobřeží Texasu vyplavuje lahve použité při magických rituálech
Na texaských se plážích se v poslední době začaly objevovat záhadné „čarodějné lahve“, podle všeho jde o relikvie použité při magických rituálech. Velmi často tyto nádoby obsahují lidskou moč, vlasy, odstřižené nehty, rezavé špendlíky a další podivné objekty. Jak se do moře dostaly a k čemu měly sloužit?   Moře občas na pevninu vyplaví lecjaké […]
Tajemný hluk znovu udeřil! Co pronásleduje obyvatele severoirského městečka?
Je to záhada, která trvá už po desetiletí a se kterou si stále nikdo neví rady. Tajemný hluk vycházející z neznámého zdroje a pronásledující lidi z mnoha městeček a měst po celém světě je navíc pořád aktuálním problémem. To dokazuje i dosud nejnovější případ ze severoirského města Omagh. Co přesně trápí tamní obyvatele?   Nad severoirským městečkem, […]
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!   […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Raffaelovy gobelíny: Papež za ně zaplatil horentní sumu
historyplus.cz
Raffaelovy gobelíny: Papež za ně zaplatil horentní sumu
Sixtinská kaple je svědkem mimořádné podívané. 26. prosince 1519 jsou její zdi ověšeny obřími gobelíny, jejichž autorem je Raffael Santi. Celkem jich v Sixtinské kapli tehdy visí sedm. Tapiserie jsou vytvořeny z hedvábí, vlny a zlatých a stříbrných nití. I proto bylo jejich utkání extrémně drahé. Před zamyšleným Raffaelem Santim (1483–1520) je možné spatřit drobnou skicu. Renesanční
Vlci mi pomohli najít cestu
skutecnepribehy.cz
Vlci mi pomohli najít cestu
Během víkendu na horách jsem prožila noční můru. Ztratila jsem se v lese, všude jen sníh a stromy. A pak jsem uslyšela vytí. Kamarádka mi volala na poslední chvíli. Musela zrušit víkend na chalupě, kterou měla zamluvenou měsíce dopředu. Nabídla mi, abych jela místo ní. Byla by škoda, kdyby ubytování propadlo. Sice jsem tak narychlo nesehnala nikoho do
Žádní hippies. I bonobové umí být agresivní
21stoleti.cz
Žádní hippies. I bonobové umí být agresivní
Šimpanzi bonobo mají pověst mírumilovného druhu, který se snaží konfliktům co nejvíce vyhýbat, a když už k nim dojde, řeší je sexem. Závěry nové studie však ukazují, že bonobové moc dobře vědí, co to
Završí Burešová a Lambora, co nestihli během Slunečné?
nasehvezdy.cz
Završí Burešová a Lambora, co nestihli během Slunečné?
Tak v tohle diváci snad už ani nedoufali! Herečka Eva Burešová (30) ze seriálu ZOO se po letech znovu potká s Markem Lamborou (28), ke kterému měla mít jeden čas opravdu blízko. V době, kdy natáčeli
Nepolapitelný dahu: Tajemný kryptid, nebo jen vtip?
enigmaplus.cz
Nepolapitelný dahu: Tajemný kryptid, nebo jen vtip?
V alpských lokalitách Francie, Švýcarska a Itálie je stále populární dávný kryptid označovaný jako dahu. Má se jednat o tvora, jehož vzhled nese zřetelné rysy kamzíka. Vydáte-li se po stopách tohoto m
Sportovní obuv – 5 tipů, jak vybrat ten nejlepší model pro vaše potřeby
epochanacestach.cz
Sportovní obuv – 5 tipů, jak vybrat ten nejlepší model pro vaše potřeby
Výběr správné sportovní obuvi může mít zásadní vliv na váš sportovní výkon i komfort během nošení. Ať už jste zapálený sportovec nebo hledáte pohodlnou obuv na běžné nošení, důležité je vybrat si model, který nejlépe odpovídá vašim potřebám. V následujících řádcích vám nabídneme pět zásadních tipů, jak na to. Zvažte typ vaší aktivity Prvním a
Ukazujte hrdě svá kolena
nejsemsama.cz
Ukazujte hrdě svá kolena
Blíží se období nošení sukní, je tedy nejvyšší čas zaměřit se na péči o pokožku na kolenou. Poradíme, jak ji mít hebkou a hydratovanou. Kolena dostávají zabrat Umožňují nám chodit a běhat, nesou celou naši váhu, kolena zkrátka dostávají zabrat. Tím trpí nejen klouby, ale i pokožka na nich. Aby se mohla kůže na kolenou mnohokrát za den napnout
Když se luxusní hodinářství setká s divokou přírodou
iluxus.cz
Když se luxusní hodinářství setká s divokou přírodou
Od svého založení se značka Cartier etablovala v luxusním hodinářství jako synonymum pro inovace a eleganci . V roce 1914 Cartier poprvé představil design inspirovaný panterovou srstí na pouzdře hodin
Burger s jalapeňo omáčkou
tisicereceptu.cz
Burger s jalapeňo omáčkou
Nejen děti si rády pochutnávají na hamburgerech. Pro dospělé máme připravenou pořádně ostrou verzi. Suroviny 300 g mletého hovězího masa 2 bulky na hamburgery 2 lžíce nakládaných jalapeňo papr
Dav a jeho psychologie: Má svou kolektivní mysl?
epochaplus.cz
Dav a jeho psychologie: Má svou kolektivní mysl?
Člověk je tvor společenský a potřebuje se sdružovat do skupin, v nichž mizí pocity duševní prázdnoty a samoty. A je naprosto nepodstatné, jestli se jedná například o demonstraci, posezení s přáteli či společné sportování. Anglický filozof a fyziolog Wilfred Trotter ve své knize „Instinkty stáda během míru a války“ píše, že člověk je přístupnější hlasu
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Trápí vás bolesti zad?
panidomu.cz
Trápí vás bolesti zad?
Téměř každý z nás má v průběhu života zkušenosti s bolestí v zádech. S těmito potížemi navštěvujeme nejen praktické lékaře, ale i neurology, rehabilitační lékaře, ortopedy, revmatology či psychology, neboť do páteře se promítá i duševní bolest. Jak si uchovat zdravou páteř? Je několik věcí, jež by měl vědět každý, kdo si chce páteř uchovat zdravou