William Henry Harrison sice původně studoval medicínu, v roce 1791 se ale rozhodne vstoupit do americké armády, která je zrovna plně zaneprázdněna boji proti indiánům.

O tři roky později se účastní slavné bitvy u Fallen Timbers, v níž vojáci USA triumfují. Když si v roce 1795 bere za ženu Annu Tuthill Symmesovou (1775–1864), zastává již hodnost poručíka.

Armádu poprvé opouští jako kapitán, aby se v následujících letech věnoval převážně politice…V roce 1799 se William Henry Harrison (1773–1841) stává členem sněmovny reprezentantů, o rok později guvernérem teritoria Indiana (tuto funkci vykonával až do roku 1813).

Válčí s Brity

V roce 1811 však znovu obléká uniformu, protože začíná docházet k dalším bojovým potyčkám s původními obyvateli Ameriky.

Harrison, nezřídka přezdívaný „Washington Západu“, se účastní i války s Británií, probíhající v letech 1812–1814. Během ní se mu dokonce podaří porazit i obávaného indiánského náčelníka Tecumseha (1768–1813), mocného spojence Britů.

Harrison se stává národním hrdinou, a tak není divu, že jej strana Whigů, k níž se hlásí, vyšle v roce 1836 do boje o Bílý dům.

Příliš dlouhé oslavy

Harrison je sice poražen Martinem Van Burenem (1782–1862), o čtyři roky později mu to však vrátí. Prezidentem se stává ve věku 68 let. Ale ne na dlouho! Za chladného březnového počasí pronáší Harrison svou dvouhodinovou inaugurační řeč.

Při následujících slavnostech se těžce nachladí a 4. dubna 1841 umírá na zápal plic. Funkci prezidenta tedy zastával pouhý měsíc!