Věda

Mamutí svědkové plynoucích dějin

Mamutí svědkové plynoucích dějin

Majestátní velikáni, budící úctu svými rozměry i stářími rostli na naší planetě už v období druhohor. Některé dosud žijící sekvoje a sekvojovce pocházejí ze stejného období jako starověké pyramidy v egyptské Gíze. Staly se mlčenlivým svědkem toku času a historie lidstva.

Sekvoj vždyzelená je jediným druhem rodu sekvoje s průměrem kmene až 6,5 m.

Jsou to obři rostlinné říše. Impozantní sekvoje a sekvojovce nemají mezi stromy konkurenci. V minulosti pokrývaly rozlehlé plochy a nebyly nijak vzácné, jenže pak došlo k jejich dramatickému úbytku a dnes je považujeme za raritu.
Jejich jediným skutečným domovem je jihozápadní území Spojených států amerických, kde také dorůstají těch nejúchvatnějších velikostí a ohromují svým mimořádným stářím, jako právě sekvoj vždyzelená (Sequoia sempervirens) z čeledi cypřišovitých (Cupressaceae), charakteristická podle úzce kuželovité koruny a stále zelených listů. Přestože nevede z hlediska hmotnosti nebo objemu, poráží ostatní zástupce z rodu sekvojovců maximální výškou, která podle některých nepotvrzených pramenů může dosahovat až 140 metrů. Stromy se běžně dožívají 2200 let.

Na začátku života sekvoje vždyzelené je šiška, z které za několik tisíc let vyroste nejvyšší strom na světě.

Sekvoj není sekvojovec

Tyto dva druhy stromů jsou si podobné, a přesto jsou jiné. Sekvoje mají typické jehličí, zatímco sekvojovce se při pohledu z blízka podobají spíše tújím či cypřišům. Zatímco sekvoje jsou nejvyššími stromy na světě, sekvojovce zase nejmohutnější. Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum) je pak něco jako mamut mezi dřevinami. Tyto stromy přežily věky, odolaly lidem, všem hrozbám, které je mohly zahubit. Jsou příliš silné na to, aby je mohl zničit vítr. Jejich dřevo a kůra jsou odolné proti chorobám a škůdcům. Hrubá kůra vzdoruje i požárům. Blesky je mohou poškodit, ale ne zničit. Snesou mrazy až do teploty -30 °C. Mohou proto nerušeně stárnout po celá tisíciletí.

Sekvojovec obrovský je naopak mamut mezi dřevinami.

Kácení kvůli železnici

Sekvoje se přirozeně vyskytovaly na rozloze 2,1 milionu akrů, a to zejména podél kalifornského pobřeží, než byly komerční těžba a odlesňování spuštěny ve velkém a těchto mohutných dřevin začalo rapidně ubývat. Člověku imponovala především jejich mimořádná odolnost vůči hnilobě, která byla plně doceněna při výrobě nábytku anebo na železnici, když se z dřeva masově vyráběly železniční pražce pro celou Kalifornii. Zavčas ale začaly být chráněny. Už v roce 1890 byl na západních svazích Sierra Nevady vyhlášen národní park Sequoia, kde se nachází významná část existujících porostů tohoto stromu.

Vede z hlediska hmotnosti i objemu.

Velikáni v Česku. Za 1000 let

Existence sekvojovců je větší části světa známá teprve od roku 1833, když je jako první běloch v historii spatřil cestovatel John Bidwell (1819–1900). Tehdy mu tvrzení o tak ohromných dřevinách věřil jen málokdo! Jiné to bylo u starých znalců přírody – indiánů –, kteří sekvojovce uctívali již dávno před příchodem bílého muže a vykotlané dutiny stromů využívali jako spolehlivý úkryt před nepříznivým počasím. Dnes už je situace jiná – semena stromu jsou už běžně dostupná a v České republice je dokonce k vidění i několik úctyhodných stromů. Nicméně žádný z nich svými rozměry nedosahuje tradičních severoamerických gigantů. Zatím.

Z mohutných stromů se dělaly i pražce na železnici.

Více z Věda

O původu altruismu: Je evolučně mimo?

Věda8.4.2020

Sázení stromů kompenzuje produkci uhlíkových emisí

Věda3.4.2020

Auto roku a slastná jízda

Věda31.3.2020

Bude nové muzeum v Praze na Těšnově?

Věda27.3.2020

Whitney Houston „oživí“ technika vynalezená už v polovině 19. století

Věda24.3.2020

Nový Mercedes-AMG GLS: Suverenita nejvyšší úrovně

Věda20.3.2020

Byla vyvinuta látka pro zvýšení imunity

Věda17.3.2020

Zkameněliny velké jako osobní auto

Věda13.3.2020

Podle vědců žili neandrtálci 38 let

Věda10.3.2020
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat